C'era una volta il West
Once Upon a Time in the West
Vtedy na Západe
Once Upon a Time in the West
Once Upon a Time in the West
Režie:
Sergio LeoneKamera:
Tonino Delli ColliHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Henry Fonda, Claudia Cardinale, Jason Robards, Charles Bronson, Gabriele Ferzetti, Don Galloway, Paolo Stoppa, Woody Strode, Jack Elam, Keenan Wynn (více)VOD (3)
Obsahy(2)
V legendárním westernu Sergia Leoneho, který se částečně natáčel v Monument Valley, se z příběhu pomsty stává epické rozjímání o minulosti Divokého Západu. Aby získal půdu, na níž má vést hlavní tah, najme si chromý železniční baron Morton (Gabriele Ferzetti) zabijáky v čele se sadistickým Frankem s pomněnkovýma očima (Henry Fonda), který zavraždí majitele pozemku Bretta McBaina (Frank Wolff) i s celou jeho rodinou. Chvíli poté však nečekaně dorazí McBainova novomanželka Jill (Claudia Cardinaleová), která půdu zdědí. Desperát Čejen (Jason Robards) i tajemný psanec Harmonika (Charles Bronson) se rozhodnou vzít Jill pod svá ochranná křídla a zmařit tak Frankovy plány na získání jejího dědictví. Postupem času však vyjde najevo, že Harmonika chce Franka dostat z jiného důvodu... který má co dělat se smrtí. (Cinemax)
(více)Recenze (1 767)
Co dodat? Snad jen to, že bez Morricconeho hudby... by to nebylo rozhodně tak dobré, film jako celek povyšuje o několik tříd především díky soundtracku... samozřejmě, že i pan režisér vše zvládl na výbornou. ()
Westernová atmosféra že by se dala krájet, o tom není sporu, možná mě někdo označí za neznaboha, ale já se 165 min. jenom atmosférou a výstřihem Claudie Cardinale nezabavím. ()
Nejlasičtější western, jeden z nejlepších vůbec. Perfektní herecké výkony všech (hlavně však Fondy, Cardinale a Bronsona), pod vynikajícím režijním vedením Sergia Leoneho, který společne s hudbou Ennia Morriconeho (pravděpodobně, společně s filmem "Tenkrát v Americe" je toto nejlepší hudba kterou kdy složil) stvořil spoustu výborných scén ve skvělém pomalém tempu, dlouhá stopáž je další výhodou tohoto kultovního westernu, díky ní dostává každá postava dost prostoru. Výtečný příběh, scénář i dialogy. Samozřejmostí je i vynikající kamera a střih. ()
Pro milovníky westernu povinnost. Leone tyhle filmy prostě umí jako nikdo jiný. Nicméně vzhledem k dolarové trilogii až příliš rozvleklé a místy nudné. Asi tam chyběl Eastwood :) ()
často me mrazi u filmu .. často mne stojej chlupi u filmovy hudby .. a zridkakdy se povede takova filmova lahudka jako je tohle westernovy filmovy vypraveni... ()
Labutí jezero Sergia Leoneho, Ennia Morriconeho, Henry Fondy, Jasona Robardse, Charlese Bronsona, Claudii Cardinale a stejně tak i všech fanoušků westernu. Není snad nikdo, kdo by si jakékoli z těchto jmen, jako první nevybavil právě ve spojení s legendárním Once Upon a Time in the West. A u hvězd takovéto úrovně to už něco znamená. Zřejmě nejlepší, nejpopulárnější a pro konzumního diváka především nejzáživnější film svého druhu. ()
Tento snímek mne nudil. Nejde o to, že většinu filmu provází tak typické ticho, ale fakt, že zápletka mi nepřišla nikterak vzrušivá. Hraní na harmoniku mi ke konci filmu již "drásalo" receptory. Abych nebyl tak negativně kritický: Příjemná hudba, kvalitní herecké výkony. 65% ()
Ta hudba... ta hudba! ()
Tohle není potřeba ani komentovat...100% ()
Tři hodiny sledujete film, ve kterém se toho zase tolik neděje a navíc má na první pohled až odporně pomalé tempo, ale nemůžete odtrhnout oči od obrazovky, protože právě koukáte na něco, co je synonymem dokonalosti... Fantastičtí herci, kteří málo mluví, hodně střílí a celou dobu na sebe v detailech vrhají zlé pohledy... Navrch úžasná atmosféra, krásná Claudia Cardinale a zcela bez debat nejkrásnější a nejúchvatnější hudba nejen filmových dějin... Westerny nevyhledávám a ten žánr opravdu nemám příliš rád, ale tohle si dám kdykoliv milerád znovu. Filmová, režijní, herecká a hudební dokonalost. Naprostý skvost, který nemá konkurenci. Zejména první půlhodina je naprosto fenomenální. 100%. ()
Na chuť klasických Westernů jsem přišel až koncem roku 2020. Od Sergieho jsem zhlédl všechny a tenhle je asi ze všech nejlepší. Nezapomenutelné 3 hodiny na Divokém západě. Snad někdy uvidím v kině. ()
Asi najideálnejší balans medzi artovým hĺbaním a niečím divácky prístupným. Jeden z filmov, kde je všetko na svojom mieste. Western ako žáner má počas svojej existencie viacero reprezentatívnych kúskov, Vtedy na západe je ale jeho pomyselný vrchol, ktorý na jednu stranu obsahuje všetko čo má žáner mať (hrdina je pochopiteľne zaodetý v bielom, zloduch v čiernom), zároveň tomu žánru skladá poctu (vizuálne odkazy a citácie na X starších westernov), zároveň sa so žánrom hrá (ultimátny klaďas Henry Fonda ako zloduch) a zároveň slúži ako labutia pieseň či rozlúčka. Western do konca 60-tych rokov platil minimálne v USA za pomaly základný kameň komerčného filmu, ale tento prime ukončili Dobrý, Zlý a Škaredý, Butch Cassidy a Sundance Kid, Divoká banda a práve Vtedy na západe. Odvtedy sa síce stále z času na čas objaví zaujímavejší kúsok a žáner sám o sebe neumrel spôsobom, že by vyslovene zmizol, ale jeho zlaté časy a éra kedy vládol striebornému plátnu sa skončili (a je len tomu poplatné, že asi najvýraznejší zástupca tohto post-primeového obdobia sú Eastwoodovi Nezmieriteľní, ktorí žáner s odstupom času demýtizujú a relativizujú). Atmosféra konca jednej éry je pre Vtedy na západe kľúčová, to je dôvod prečo si Leone mohol dovoliť príbeh podať tak pomaly, dať si takpovediac so všetkým načas. Tieto postavy, títo chlapi a žena, tak ako žáner sám, už mali niečo za sebou a napriek tomu že čas a nevyhnutný vývoj ich odsúval do úzadia alebo inam ako sú zvyknutí, pred definitívnym odchodom či zmenou bolo potrebné odohrať ešte jednu partiu podľa starých pravidiel alebo aj podľa pravidiel, ktoré zostávajú rovnaké nech už sa svet a doba naokolo mení akokoľvek. Všetky postavy sú jasné a zrozumiteľné a zidealizované westernové či všeobecne filmové archetypy - osamelý a tichý pomstiteľ, skrz naskrz skazený zloduch, rošťák so srdcom na správnom mieste, prostitútka so srdcom zo zlata, slaboch schovávajúci sa za peniaze a politický vplyv, poctivý farmár, veselý krčmár a tak ďalej a tak podobne. Je to v zásade kompilát a kondenzát všetkého esenciálneho čo podobný film má mať, ale vo forme, ktorá tomu na jednu stranu uberá dovtedy často zidealizovanú štylizáciu (tzn. ten Bronson má biely odev, ale je pokrčený, zašpinený, od krvi) a na druhej tieto ideály podčiarkuje a drží sa ich. A v čom sa jedná o ukážkový, možno sa dá povedať až "čistý", film je, že Leone rozpráva celý príbeh predovšetkým cez obrazy, a až v ďalšom rade cez hudbu a dialógy (ktoré slúžia ako keby na nevyhnutnú podporu toho čo hovorí hudba a obraz, nedominujú nad nimi, neprehlušujú ich). Film by z princípu mal byť predovšetkým vizuálny, komunikovať obrázkami, tak ako próza komunikuje písaným slovom a textom, a hudba komunikuje zvukom. Odkedy filmy začali byť zvukové, pochopiteľne sa nedá táto zložka ignorovať, ale obrázky by stále podľa učebnice mali byť prvoradý spôsob komunikácie filmového príbehu, a ich silu či výpovednú hodnotu má "v závese" podporovať hudba, zvuk či dialógy. A Vtedy na západe má toto dávkovanie či kombinovanie obrazu-zvuku-hudby presne v takom pomere, ako by to ideálne malo pri "poctivom" filme byť. () (méně) (více)
(8,5/10). Snímek Sergia Leoneho se stal již kultovní záležitostí. Hanba mi, že jsem se na něj podíval až teď. Mám pocit, že jsem kdysi viděl nějaké útržky, takže jsem už některé scény znal. Ovšem až teď jsem to viděl jako plnohodnotný celek. To nejdůležitější co by tady v té recenzi mělo zaznít je skutečnost, že režisér měl neskutečně šťastnou ruku. Ať už co se týče výběru herců, kdy jediná záporná role Henryho Fondy se všem zaryla do paměti, ale také Charles Bronson bude už navždy klaďas s harmonikou. Tím největším jackpotem je však bezesporu italský mág Ennio Morricone, který složil naprosto božskou hudbu. Tato hudba se stala jednou z nejznámějších po právu a film by bez ní byl poloviční. Někdo může namítat, že až operetické skladby se do čistokrevného westernu nehodí, ale podle mě to tady perfektně sedí a nedokážu si to bez nich představit. Scéna která mi nejvíce utkvěla v paměti je určitě genocida na Sweetwater farmě, kdy je po celou dobu jasně hmatatelné napětí. Ze začátku jsem váhal jestli tomu dát plný počet, ale když se zamyslím nad tím, kolik mi toho ten film dal, tak to je jasná volba. Zažehl ve mně jiskru a touhu, která touží po dalších westernech. Nečekal jsem že se někdy něco takového stane a tímhle je pro mě ten film výjimečný. ()
Zajímavé je, že americké kritické obci se tento vrchol westernu moc nelíbí. Zdá se jim příliš utahaný, dlouhý a bez špetky humoru na rozdíl od filmů s Johnem Waynem. Ještě že má Leone Evropu. Je zajímavé sledovat všechny ty odkazy na předešlé westerny. ()
Po výborné westernové trilogii s Clintem Eastwoodem další kvalitní počin od Sergia Leonea. Podle mně ten nejlepší, co on sám natočil a možná (spíš určitě) i nejlepší western všech dob. Už úvod filmu mě dostal - dlouhé záběry kamery na dva bandity, kde po jednom z nich leze po tváři moucha a na druhého kapou za stropu kapky vody. Diváku je jasné už od začátku, že nesleduje jen tak ledajaký film. Příběh je vynikajícím způsobem vyprávěn a délka filmu tomu jen prospívá. Výkon Henryho Fondy a Charlese Bronsona je skutečně nevídaný a zejména na Fondův úsměv dlouho nezapomenu. Oba spolu s ostatními herci produkují kvalitní humor okořeněný výbornými hláškami. Hudební zpracování Ennia Morriconea je kapitola sama o sobě! Lepší soundtrack než je tento snad neznám. Spousta skladeb jsou dnes už legendární a film se i díky nim hodně proslavil. Tohle životní dílo Sergia Leonea musí všichni vidět a doporučuji ho i těm, kterým westerny toho příliš moc neříkají.100% ()
... budu teď trošku parafrázovat Douglase Adamse: "Tento film je o době, kdy muži byli praví muži, ženy pravé ženy a malí zelení mužíčci z Alfa Centauri pravými malými zelenými mužíčky z Alfy Centrauri..." V tomhle filmu nevystupují muži, mizerové a žena, ale MUŽI, MIZEROVÉ a ŽENA a hudba je nejen nejlepší k westernu, ale možná i nejlepší hudba k filmu vůbec. Pro sebe mám tehle film jako etalon pro westerny a máloco se k němu alespoň přiblíží.... ()
Klasika mezi westerny. Kultovní film s kultovní ústřední melodií... ()
Koukněte se na jména, která mají s tímto filmem něco společného. Námět Argento, Bertolucci a Leone. Nic lepšího na plátně v podstatě mít nemůžete. Tento film všichni zbožňují, protože je ve všech detailech perfektní. ()
Jedna věc dokazuje, že jde o něco výmečného. Ty dlouhé pasáže, kdy se nic neděje, jen pozorujeme postavy nebo, jak někdo někam jede, nejsou ani trochu nudné. V jiném filmu by některé mohly působit i komicky. Jenže tady je všechno dotažené do dokonalosti. Hudba, špinavý herci v zaprášených hadrech a hlavně nepřekonatelná atmosféra. Jediné, co na filmu nemusím, je Claudia Cardinalová, která, když se neusmívá, je docela ošklivá holka :) ()
Související novinky
Zemřel Ennio Morricone
Z Říma dnes dorazila velice smutná zpráva pro svět filmu a hudby. Ve věku 91 let nás opustil legendární hudební skladatel Ennio Morricone. Zemřel v římské klinice v noci z neděle na pondělí na… (více)
Tarantino konečně ulovil Morriconeho
Quentin Tarantino miluje hudbu Ennia Morriconeho a mnoho let usiluje to, aby slavný italský skladatel ozvučil jeho film. Především westernová legenda, jejíž tvorbu jste slyšeli třeba v Tenkrát na… (více)
"Máte pre mňa koňa?" - "No, skôr by som povedal, že nám jeden chýba. - "Sú tu dva navyše." ___ Napriek všetkej streľbe, chlapáctvu a drsnosti je to pre mňa hlavne a predovšetkým feministický epos. Prítomnosť ženy (a jej významu v deji) je jediná naozaj zásadná zmena, ktorú v rozložení postáv Leone oproti predchádzajúcemu filmu urobil - a spôsob, akým je jej postava napísaná a zahraná vyvažuje všetku dovtedajšiu neprítomnosť, je to film, ktorý spláca dlh všetkým ženám v tomto žánri dovtedy ignorovaným. Trúfnem si povedať, že ona je hlavná postava - a popravde aj zaujímavejšia než nejaký bezmenný strelec s harmonikou. Ona je jadrom a zmyslom toho príbehu, znamená usadenie, domov aj pokračovanie, rôzni chlapi iba prichádzajú a odchádzajú, ženú sa za preludmi a mstia sa, vraždia a zomierajú... A to s ňou vraj Sergio dopredu nesúhlasil! Čím by bez nej bolo VTEDY NA ZÁPADE ? Iba realistickejšou a nie tak zábavnou variáciou na DOBRÉHO, ZLÉHO A ŠKAREDÉHO! Pravdaže, aj to by stačilo na fantastický film, ale nie geniálny. Nečudujem sa, že režisér zmenil názor, keď uvidel Claudiu Cardinale. V tom momente, keď sa zjaví na scéne, človek pochopí, čo to kedysi znamenalo byť sexsymbolom, nie vo význame Sexu, ale v zmysle Symbolu. Pravdaže, nešlo by to bez ohromujúceho scenára vzniklého zo spolupráce 3 veľkých osobností svetového filmu - i keď Bernarda Bertolucciho a Daria Argenta tento osud ešte len čakal. Claudiinou vlastnou zásluhou, vďaka ktorej ju dokážem prirovnať iba k málu hrdiniek strieborného plátna ale bolo, že vo svojej postave všetku tú nehu, cit, tragický údel jej pohlavia v dejinách i ženskú silu a hrdosť zhmotnila a oživila za pomoci svojej krásy, talentu a pravdaže Božského Ennia Morriconeho, na ktorého sú všetky superlatívy zúfalo nedostačujúce. ___ "Nemáš ani zdanie, ako je chlap šťastný, keď vidí krásnu ženskú. Iba vidí!" ____ Samozrejme, mužskí spoluhráči a ich postavy za ňou v charizme nezaostávajú ani o milimeter. Vyzdvihol by som len neprávom upozadeného Mortona, ktorý skvelým spôsobom dopĺňa trojicu ospevovaných hrdinov. Kým oni idú po prachoch, moci (a prachoch) a pomste (a spravodlivosti), on sa urputne drží svojho posledného sna, za čo sa mu dostáva len výsmechu, pričom sa im v odhodlaní, s ktorým ho nasleduje, minimálne vyrovná. A vlastne kdeže štvorica! Bol by hriech zabudnúť na McBaina, toho chlapa, čo bol Ír a preto tak trochu blázon, a jeho veľký, krásny, životný sen, tvrdú prácu a chytrý plán, ako ho dosiahnuť. Vďaka takým ako on dnes stojí Amerika, nie vďaka tým, čo vedeli rýchlo strieľať. A o tom je VTEDY NA ZÁPADE. ___ "Hej, čo tu sakra stojíte ako soľné stĺpy!" - "No a čo máme ako robiť, šéfe ?" - "Tak vy neviete čo máte robiť ? Postaviť stanicu, idioti!" ____ Dlho som tento kult nevyhľadával a čakal na správnu príležitosť. Keď napokon prišla, podcenil som jeho silu. Dojem, ktorý zostal, bol natoľko silný, že som ešte niekoľko dní nebol schopný dostať ho z hlavy, ani len sa pozrieť na nejaký iný film, a to je vec, v ktorú pri všetkej tej presýtenosti a otupenosti už ani nezvyknem dúfať. Teraz som rád, že som si počkal, že sa môžem hrdo pridať k tým adorujúcim davom a s plnohodnotným zážitkom uznať, že VTEDY NA ZÁPADE je jeden z najväčších filmov dejín, najmocnejších zážitkov. Rozhodne! ____ 22. 10. Projekt 100, Kino Galanta () (méně) (více)