Kapsy plné dynamitu

Melancholicky snový, násilný a vysoce explozivní obraz mexické revoluce s dvojicí sympatických bastardů, zároveň nečekaná bromance pomalu na úrovni Butche a Kida. Leoneho rukopis je jasný, je to další hodně cool, výrazná a přesahová westernová podívaná, jedinečný úkaz svojí doby. Tierra y libertad¡ (01.08.2023)

„Revoluce je aktem násilí“… a Kapsy plné dynamitu jsou jedním z nejatypičtějších westernů vůbec. Začínají záběrem na močí skrápěné mravence. Kamera pomalým pohybem vyhledá tvář močícího, opáleného Mexikánce, a kdo již viděl nějaký film od stejného režiséra, musí být rázem v obraze. Leone detaily tváří rád, čehož využívá k dosažení kýžené reakce ze strany diváka například ve scéně z dostavníku, kdy slova plná nenávisti v kombinaci se žvýkajícími pusami nutně vzbuzují znechucení. Jde o scénu, která nejjasněji definuje téma celého snímku – bohatí vs. chudí, resp. ti, kteří jsou mocní vs. ti, kteří mocnými být chtějí. Rozpor těchto dvou stran vede jedině k revoluci, jenže k čemu vede revoluce? Není to film o špinavých chlapech, kteří jedou odněkud někam, kde někoho zastřelí, případně vyvražďují Indiány a bizony, mohl by se tudíž líbit také jedincům, jež kolty zavěšené proklatě nízko nikdy příliš nevzrušovaly. Atmosféru Leone jako obvykle buduje dlouhými scénami, z nichž se o jejich aktérech poměrně brzy dovíme vše podstatné. Nepotřebuje mnoho šablonovitých situací, vše dokáže sfouknout na jeden zátah. Velice nápomocna je mu krom nezbytného humoru hudba Ennia Morriconeho. Ta ve scénách z Malloryho minulosti přejímá hlavní roli a svým způsobem je důležitější než to, co vidíme. Výborně byli vybráni oba titulní herečtí představitelé: James Coburn jako terorista, člen IRA, přesto klasický westernový hrdina, si možná právě touto rolí zajistil svou účast v Peckinpahově Pat Garrettovi a Billym the Kidovi. Při prvním pohledu na Roda Steigera mě ani nenapadlo, že je to rodilý Newyorčan, svého mexického banditu ztvárnil s naprostým přehledem. V jeho podání je Juan hlavně hlavou jedné velké famílie, jeho postupná proměna, změna ideálů, je pak příznačná pro celý film. Kapsy plné dynamitu se nesou v podobně nostalgickém duchu jako Divoká banda, kromě všeho jiného jsou totiž taky o konci jedné éry, což není symbolizováno ani tolik dynamitem a motorovými vozidly, jako značným úpadkem morálních hodnot. 85% Zajímavé komentáře: Marigold, Radko, Historik (05.01.2008)

Druhá polovica dáva filmu aj celej leoneho tvorbe nový rozmer. Po vyše hodine zaoberajúcej sa stretom revolucionára a banditu posadnutého myšlienkou vykradnutia banky Leone prehodí koľaj smerom k rozprávaniu o zrade, lojalite, revolúcii v elegickej atmosfére nasiaknutej krvou, ktorá pripomenie Peckinpahove westerny nielen strelbou guľometu. ___ A Fistful of Dynamite považujem za najlepší Leoneho film. Prekonáva špinavosť vrcholu dolárovej trilógie a zaryl sa do mňa hlbšie než žánrová ikona One upon a time in west. Darí sa mu to hlavne vďaka skĺznutiu z priamej westernovej línie do línie atypickej s politckým tónom, so účelným zapojením retrospektív a silnejúcou atmosférou, zvoľnením tempa a hlbším vykreslením vzťahu dvoch kľúčových postáv. Sníma prekračuje bežný leonevoský zenit, napína, dojíma, zabáva ale v prvom rade prekvapuje. (04.07.2016)

Pro mě nuda, u které jsem se občas pousmál, chvílemi ji sledoval se zaujetím, ale po většinu času se nudil tlačil čas dopředu, aby to už proboha skončilo. Nelze nic vytknout režijnímu stylu Leoneho, hudbě Morriconeho (ačkoliv zde mě nějak neoslovila), ani hereckým výkonům, ale dějově mi Kapsy plné dynamitu moc nesedly. (31.03.2013)

Špagety to jsou, ale silně nad rámec westernu. Leone zapojuje širší škálu motivů než doposud a rozvíjí například téma války (revoluce), které načal v Hodný, zlý a ošklivý. I přes to, že jde tento film dost dobře označit za zdlouhavý, jsem se vůbec nenudil. Ale chybí mi tam Wallach, pro hlavní roli by byl jako dělaný. (28.10.2010)