Tenkrát v Americe

Epický gangsterský film o rozsahu mini-série, jehož děj se asi ani neodehrál ("dream theory"), je vysoce ambiciózní, impozantní v pohledu na starý New York, má v sobě stejně tak moc krutosti, jako nádhery a melancholie. Padne na vás plynutí času, lidský život a jeho pomíjivost. S druhou projekcí jsem se těšil, že můj dojem dosáhne maxima, ale hlavní výtka zůstává: závěrečná třetina filmu vázne místo aby umocnila, přišla mi slabší a rozpačitá. Ale umělecký dílo a zážitek, to je bez debat. "The peculiarity of opium is a drug that makes you imagine the future as the past. // It's a movie about the unreliability of memory; about ageing and guilt and indelible regret." (09.08.2022)

Mohl bych se přetrhnout a stejně bych asi na Tenkrát v Americe nenašel žádnou chybu. Téměř čtyři hodiny nám Sergio Leone vypráví o tom, co to znamená přátelství až za hrob. S až nezdravou pečlivostí sleduje třígenerační střet mužů, kterým nezbylo nic jiného než už od mládí dělat to co dělali. Budování impéria se všemi jeho požitky i problémy. Láska, nenávist, ctnost, chyby a to přátelství... To vše v uchvacujícím audiovizuálním hávu. Hypnotická hudba Ennia Morriconeho s nádherně chytlavou ústření melodií. Dlouhé a pomalé kamerové "procházky". Geniální záběr je na ulici, přes kterou přechází skupina kluků a v pozadí mezi dvěma domy se tyčí Brooklynský most. Dokonalost. Které období je nejlepší? To je těžká otázka. Mládí se všemi těmi starostmi oplývá oním tím dětským pohledem kluků, které ulice donutila k tomu, aby všichni předčasně dospěli. Prostřední a nejdelší část, ve které se jimi vybudované impérium nachází v době nejlepšího rozkvětu až po závěrečnou etapu, kdy přichází na řadu nevyhnutelné účtování z minulostí. Mezi tyto období přechází Leone nenápadně, nenásilně, ale vždy neskutečně nádherně vynikne kontrast dobové různorodosti. Mám hřejivý pocit u srdce, že jsem čtyři hodiny obětoval v něco velkolepého a těžko popsatelného. Mistře, z celého srdce, děkuji... (15.02.2005)

Monumentální proustovský labyrint paměti, kde se nostalgie, výčitky, naděje a zklamání mísí v jednu neskutečně silnou emoci. Film těžký jako existence a přitom lehký jako sen. Jediné, co mě mrzí, že kvůli enormní stopáži si ho nemůžu pouštět častěji, i když na druhou stranu je škoda, že není mnohem, mnohem delší. (28.03.2010)

Ač se o to mnoho komentářů snaží, Leoneho klenoty s poetickým "Once upon a Time" v názvu jsou naprosto nesrovnatelné. Do svého vysněného díla totiž Mistr vložil snad všechny žánry. Našel jsem tu klasická krimi schémata, tvrdou gangsterku, srdceryvné drama a i přes svou drsnost také silnou a upřímnou romantiku, to vše s mírným oparem sociální kritiky. Při zhlédnutí režisérské verze si nedokážu představit jedinou scénu, kterou bych mohl postrádat. Vyjmenovávám tady jednotlivé aspekty, ale sílu tohoto monumentu stejně nelze popsat slovy. (13.04.2006)

Vypracovat se z dítěte ulice v uznávaného gangstera je sice obdivuhodný kariérní postup, ale já nemám mafiány v lásce a moc mne nebaví dívat se na to, kterak jim někdo staví nesmrtelný pomník. Pokud však opominu své pohrdání gangstery všeho druhu, tak mi zbude film poměrně povedený, s vynikajícím hudebním doprovodem a neuvěřitelně přepálenou stopáží. Sečtením všech kladů tohoto snímku se všemi zápory, a vydělením tohoto součtu počtem zastřelených, mi z toho vychází průměrné hodnocení, i když to průměrný film rozhodně není. (14.11.2015)