Tenkrát v Americe

Já si nemůžu pomoct, ale mě tenhle film dostal... Bez ohledu na stopáž, která na první pohled vypadá děsivě... Ty tři a tři čtvrtě hodiny jsou vyplněny napínavým a bohatým příběhem, který je podbarven krásnou hudbou pana Morriconeho, ty tři a tři čtvrtě hodiny utečou jako nic. Co se mi líbilo nejvíc, byl způsob vyprávění, který Sergio Leone zvládl s bravurou mistra cechu režisérského. Dokonalé je například prolínání časových vrstev v úvodní části filmu, kdy na plátně sledujeme Noodlese (Robert de Niro) v plné síle "podnikavého" mládí, zatímco drnčící telefon nás pořád vrací k tomu, že jde o retrospektivu stránoucího ex-gangstera. Scénář snímku je pojat velkolepě. Postupná konfrontace tří časových období, od let dospívání až po zralý věk, dokonale zpracovaná atmosféra Ameriky za časů prohibice, skvělé vykreslení postav podsvětí, jejich návyky, chování.... To je kratičký výčet toho, co dělá Tenkrát v Americe skutečně vynikajcím filmem. Na závěr - nemyslím si, že je dobrý nápad, srovnávat Tenkrát v Americe s Tenkrát na západě, protože jde o úplně jiný film, s jiným stylem vyprávění. To je, jako byste srovnávali Kmotra třeba s Apokalypsou.. (20.07.2006)

Během první hodiny se nestalo vůbec nic, během druhé trochu víc, během třetí skoro nic, behěm necelé čtvrté zase nic. Opravdu dosti nudný film po stránce příběhové, herecké i technické. Bohužel mé zklamání umocnilo i velké očekávání. Tentokrát to nezachránila ani nevýrazná hudba Morriconeho, který mě dosud snad nikdy nezklamal. Slabé 3 hvězdy. Snad se někdy odhodlám k další projekci a pochytím detaily, kterých jsem si tentokrát nevšiml. (28.02.2009)

Bohaté poetické záběry, typické Leonovské zpomalené záběry, hutné a velmi bohaté ztvárnění děje, složitá struktura vyprávění, různé dějové roviny a zpětné pohledy z období let 1922, 1933 a 1968, v nichž po čase leckterý divák může ztrácet orientaci. To vše v tomto tříapůlhodinovém spletitém a mnohovrstvém brilantně zfilmovaném eposu o jednom velkém ztroskotaném přátelství, kde bylo jasným cílem vykreslit obraz amerických dějin v časové posloupnosti..Vrchol Leonovy tvorby, dokonalost sama, mimořádně působivý a fascinující film, skvěle obsazený, zahraný a dokonale promyšlený do posledního detailu .Závěr stejně jako začátek filmu se odehrávají v čínském opiovém doupěti, takže je především pak v poslední scéně na místě otázka, zda opravdu nejde jen o vzpomínku vyvolanou odhalením, které anuluje Noodlesův dosavadní život, anebo jde jen o iluzi a fantasmagorii jednoho kuřáka opia, který se nikdy nezvedl s postele. Pro mě osobně "Top 5 Gangster's Movie of all Time ".. (09.05.2006)

Celý film je typicky leonovsky nadsazený. Tady nejde o Ameriku gangsterů, Ameriků sociálních nepokojů, Ameriku bouřící a hledající svou tvář! Ne. To je Amerika Sergia Leoneho, taková, jakou si ji mohl vysnít ve svých představách jen on. Neameričan! Malý kluk, který v dětství snil o drsných cowboyích a nemilosrdných gangsterech. Tato láska přetrvala celé jeho dětství a v dospělosti z ní vykrystalizovala absurdně znásilněná a krvavá představa Ameriky. Člověk jí málem uvěří a skoro se mu nechce sklouznout do suchopárné Ameriky mnohem nejednoznačnější a rozporuplnější. (20.09.2004)

Once Upon a Time in America je náladovo roztrieštený, nekomplexný film. Ale i tak ma dokonale strhol. Kedykoľvek si vybavím Morriconeho ústredný motív, zaleje ma hrejivý pocit a pridajú sa vízie siluety postavy šedivého Roberta De Nira, krásnej mladučkej Jennifer Connelly a mamutieho brooklynského mosta. Once Upon a Time in America je drsný i jemný, ale hlavne krásne poetický film, ktorý sa bude pomaly rozkladať vo vašich myšlienkach a naberať každým dňom na väčšej dôležitosti. (04.07.2004)