Tenkrát v Americe

Během první hodiny se nestalo vůbec nic, během druhé trochu víc, během třetí skoro nic, behěm necelé čtvrté zase nic. Opravdu dosti nudný film po stránce příběhové, herecké i technické. Bohužel mé zklamání umocnilo i velké očekávání. Tentokrát to nezachránila ani nevýrazná hudba Morriconeho, který mě dosud snad nikdy nezklamal. Slabé 3 hvězdy. Snad se někdy odhodlám k další projekci a pochytím detaily, kterých jsem si tentokrát nevšiml. (28.02.2009)

Nádherná podívaná v režii génia Sergia Leoneho. Film, který si tento režisér chystal a piloval po několik dlouhých let a až v roce 1984 se pustil do jeho realizace. To už měl za sebou legendární dolarovou trilogii, kterou ještě vyšperkoval snímkem Tenkrát na Západě. Tento film je však jeho životním eposem a splněným snem. Je zajímavé, sledovat ve třech časových liniích, jakým směrem se ubírají osudy mladých mužů, vyrůstajících na ulici, s nejlepšími předpoklady stát se velkými gangstery. Film mapuje 50 let ze životů těchto chlapců a později mužů, kteří si vybrali dráhu zločinu a už nemají cestu zpět. Snímek doprovodil svojí prvotřídní hudbou maestro Morricone a dodává už tak preciznímu Leoneho klenotu ještě větší rozměr. Téměř čtyřhodinová stopáž asi kdekoho odradí, ale neváhejte, nudit se nebudete. (18.11.2009)

Tenkrát v Americe byl film, na který se Sergio Leone dlouhá léta připravoval a který měl být vyvrcholením jeho tvorby. Ve skutečnosti se stal vrcholným průšvihem a patrně Leonemu o pár let zkrátitl život. Už najít producenta bylo extrémně obtížné, protože při známé Leoneho pečlivosti se náklady šplhaly nebezpečně vysoko. Navíc film byl nesmírně dlouhý a pro poměry první poloviny 80. let to platí dvojnásob. Producent si jednoduše nedokázal představit, že by čtyřhodinový biják byl pro diváky akceptovatelný, a protože ve Spojených státech je producent fakticky majitelem filmu, naložil s ním po svém. Sestříhal ho na polovinu a takto zmršenou verzi pustil do kin. Protože Leoneho příběh se odehrává ve více časových rovinách, vznikl nešetrnými zásahy paskvil, který kritika strhala a diváci vypískali. Z filmu se stal jeden z nejhorších propadáků desetiletí a vzhledem k výši nákladů znamenal pro Leoneho faktický konec režijní práce. Rehabilitace se až do své smrti nedočkal, ta přišla až o šest let později uvedením původní režišérovy verze do distribuce. Ano, je to velmi dlouhé, ale je to zároveň velmi poutavé, profesionálně natočené a velkolepé. S odstupem doby hodnotí filmoví fanoušci i odborná kritika Leoneho snímek jako jeden z nejzásadnějších v americké kinematografii. Pro řadu herců šlo o vrchol filmové kariéry, v některých případech, pravda, poněkud předčasný (Elizabeth McGovern). Celkový dojem: 90 %. (08.01.2008)

Sergio Leone a jeho monumentální freska, která si směle může podat ruce s Kmotrem a jinými mafiánskými klenoty. Sergio a opravdu velká délka filmů, to je jedno a totéž a Tenkrát v Americe to potvrzuje, avšak tentokrát k tomu má Sergio opravdu hodně důvodů. Nejen, že chce hodně ukázat a říct, ale také chce budovat jednu velkou událost v dějinách kinematografie do nejmenších detailů. Možná, že jako autor by zašel ještě dál, ale to by možná už divák nezkousl. Přesto já se 227 minut dokázal bavit, slušně utíkala a to nejen díky malé debutující roli mé oblíbené Jennifer Connelly (o Robertovi nemusím ani psát...). Snímek dotýkající se dokonalosti ve všech aspektech, v kterých film může dokonalým být. (11.06.2004)

Neskutečné skoro 4 hodiny. To, co tady předvádí Robert De Niro a spol se nedá nazvat jinak, než hereckým koncertem, nejen jejich zásluhou ale hlavně zásluhou pana režiséra Leoneho a ostatních pěti lidí, kteří napsali tak skvělý scénář. Prolínáním několika časových úseků - mladí kluci v New Yorku kolem 2.světové války - stejná (ale o jednoho tenčí) parta mafiánů prodávající alkohol v době prohibice - Noodles přemýšlející a vyrovnávající se s minulostí i přítomností... Atmosféra starého New Yorku je úžasně vystižená a podbarvená tóny Ennia Morriconeho v jedné z jeho nejlepších forem. Jeden z nejlepších filmů o mafiánech všech dob (záměrně se vyhýbám spojení "mafiánský film", protože tím je třeba Kmotr, ale ani náhodou Tenkrát v Americe). (29.07.2007)