Pro pár dolarů navíc

Dilema, jestli je lepší Pro pár dolarů nebo Leonův následující kousek Pro pár dolarů navíc, mám pro sebe vyřešené, protože navazující film považuju za zralejší, Leone tam už našel svůj styl a spolupráci s Enniem Morriconem vypiloval tak, že po stránce režie a vůbec filmařských řemesel se filmu nedá moc co vytknout. Zásluha Sergia Leoneho je v tom, že skomírající westernový žánr oživil tím, že ho ušpinil, nadlehčil ho komickými prvky, pracoval kreativně s žánrovými stereotypy a do té doby zaměnitelným vedlejším postavám vtiskl charaktery. Zkrátka a dobře ho učinil zábavnějším. Na druhé straně ale mají jeho ranné westerny problém se scénářem. Když se podíváte na motivaci jeho hrdinů a jejich myšlenkové pochody, pak máte před sebou sbírku unikátních blbů. Kdyby hlavní padouch Callaway oplýval takovými nápady, jako je propuštění svých zajatců, aby zlikvidovali členy jeho gangu, nepřežil by pravděpodobně svou pubertu. Leone zkrátka točil nenáročná béčka pro masové publikum a ke své smůle měl ambice směřovat k závažnější filmařské výpovědi a k vážnějším žánrům, což mu v případě jeho legendárního Tenkrát v Americe zlomilo vaz. Což něco vypovídá o filmovém průmyslu a jeho divácích, ne o Sergio Leonem. Celkový dojem: 65 %. (12.10.2011)

Scénář: Luciano Vincenzoni, Sergio Leone .. Několik lidí se mi snažilo namluvit, že existuje ještě lepší western než pro mě absolutní klenot žánru a kinematografie zároveň Once Upon a Time in the West. A tím že prý je vrchol „dolarové trilogie“ The Good, the Bad and the Ugly. Abych se nepřel neoprávněně, celou zmíněnou dolarovou trilogii jsem si sehnal a udělal si nějakých 390 minut času, abych došel k závěru, že král westernu je jen jeden a navíc ho znám už dávno! Ano, i přesto, že snímkům Pro pár dolarů, Pro pár dolarů navíc, Hodný, zlý a ošklivý nechybí mnoho k filmové dokonalosti, nemohu jim v žádném případě dát vyšší hodnocení než 80-90%. Sergio Leone sice i zde parádně režíruje, dokáže natahovat scény (zejména ty finální) tak poutavě, drásavě a za doprovodu Morriconeho hudby jsou skutečně excelentní .. přesto je celkový dojem z filmů slabší než u již zmíněného božského Tenkrát na Západě. 85%. (24.08.2005)

Leone opustil vyprahlé komorní prostředí jedné malé vesničky a daleko nechal i onoho bezejmenného nemluvného osamělého hrdinu, který přesně ví, co dělá a co chce. V Pro pár dolarů navíc totiž po Clintově boku celou dobu někdo stojí, někdo, jehož dovednosti a schopnosti našeho pistolníka uvrhují do stínu (promiň, Clinte). Fanoušci to budou považovat za rouhání, jenže zatímco v prvním dílu Joe / Yankee / Monco / jakkoliv-ho-nazývat-chcete působil dojmem nedostižitelného nepochopitelného drsňáka, který je vždy deset kroků před svými nepřáteli, na velkém a ještě složitějším jevišti druhého dílu vyplula na povrch jeho nezkušenost, nedočkavost a někdy i naivita. Kdo ví, jestli by mu všichni ti banditi nenatrhli p... ončo, kdyby ho plukovník požvykující dýmku neusměrňoval a nepředvídal jednání všech postaviček včetně našeho hrdiny. Musím říct, že v tomhle mě scénárista druhého dílu trilogie trochu zklamal, cítila jsem se, jako kdyby mi někdo sebral všechny mé ideály o muži v ponču a klobouku, který mezi zuby svírá doutník. Jenže přesně ve chvíli, kdy jsem si myslela, že to bude "jen" za čtyři hvězdičky, přišla závěrečná přestřelka s hrajícími hodinkami, která za pekelně dobrého doprovodu Ennia Morriconeho naprosto zastínila všechny kulky vypálené v Pro hrst dolarů. A tak to má být. "Deset tisíc, dvanáct tisíc, patnáct, šestnáct, sedmnáct, dvacet dva. Dvacet dva? ... Dvacet sedm." (28.05.2009)

Ještě lepší než první díl této volné trilogie Pro hrst dolarů aneb špagety bez kečupu. Tentokrát se Clintu Eastwoodovi dostalo společníka, se kterým se setká v poslední části Hodný, zlý a ošklivý. Film je oproti prvnímu značně dynamičtější, scénář ještě propracovanější. Měl bych jen jednu výtku. Na to, že se jedná o tzv. spaghetti western, šetřili tvůrci kečupem. Když někdo dostane tři rány z bezprostřední blízkosti, měla by se asi objevit nějaká ta krev. Tady jen herec předvede teatrální gesto, rozhodí rukama a je mrtvý. Ale to nemůže dojem z báječného westernu zkazit. (09.05.2009)

Pro pár dolarú navíc, alebo aj “dvaja kohúti na jednom smetisku” ťahajúci za jeden povraz. Ťažko povedať, ako by bol vnímaný tento snímok bez tohto konkrétneho hereckého osadenstva a opätovne dokonalom hudobnom doprovode v inak nijak prevratnom príbehu. Raz je to harmonika, raz pískanie, potom zas flauta či kieho Boha, no proste klobúk dolu pred Morriconem, ktorý teda vie zahrať na tú správnu notu. Každopádne, z rebríčka 200 najlepších, najobľúbenejších filmov som videl aj lepšie westerny, pričom toto je zrejme posledný v rámci žánru. Zostávajú 4 kúsky do placu, tento tak medzi 3-štyri. (10.06.2024)