Vox Lux

Od začátku (i s ohledem na to, co jsem zaslechl dřív) jsem tušil, že to nebude „klasický“ příběh o jednom hudebním vzestupu. Čtrnáctiletá Celeste nejprve přežije školní masakr způsobený mladým střelcem, pak to s demo-nahrávkou právě o nepříjemném traumatu zkouší v lákavém hudebním světě. A uspěje. Do hlavních zpráv se o několik let později dostanou i teroristé, kteří vystřílí pláž turistů v maskách, které Celeste (už coby popová hvězda) v dospělosti použila při natáčení jednoho z hudebních videí. Neurotické a negativní portrétování jedné dívky/ženy, která zpívá původní skladby umělkyně Sii. Pliveme na showbusiness a úskalí slávy, obdivujeme (nepříjemný) herecký výkon Natalie Portman i Raffey Cassidy, která ztvárnila mladou Celeste i (ano!) dceru dospělé Celeste. Bizarní kousek o nesnadném životě v záři reflektorů. Celkové vyznění na mě nicméně tolik nedolehlo, výsledek je (chápu záměr) studený, pod kůži se mi nedostal. (19.03.2019)

„To mám právě ráda na populární hudbě. Nechci, aby lidé zbytečně moc přemýšleli. Ale aby se cítili dobře.“ První necelou hodinku mě to celkem bavilo, a to bez větších připomínek. Musel jsem si sice zvyknout na trochu zvláštní atmosféru (na druhou stranu něčím přitažlivou), zároveň nějak přijmout to, že tragickou událost Celeste a lidé kolem ní de facto využili k nastartování kariéry, ale nic z toho nebylo vyloženě rušivé. To, co mě téměř okamžitě začalo dráždit, byl fakt, že tvůrcům „krapet“ neseděly časové posuny spolu se stářím postav v druhé půli. Když 28letá hraje starší sestru 37leté (nešlo obsadit pozdější verzi Eleanor někým „zralejším“?) a manager vypadá věkem takřka nepostihnut (maskéři si vzali dovolenou?), člověku to na dojmu moc nepřidá. Nemluvě o tom, že Natálka by mohla hrát sebelíp, ale když ta její postava byla tak nepřístupná, že se mi na ni nedařilo napojit. Takže její závěrečné vystoupení mě sice nenudilo, ale ani nijak zvlášť nestrhlo. Snad mi to má oblíbenkyně odpustí, ale stejně jako u Annihilation dávám jen lepší průměr. (07.04.2019)

Šoubyznys je kamion, kterej vás porazí, ale pak vás ještě dalších 20 let veze na svý kapotě jako andělici od rolls royce. Všem na odiv. Zajímavej film, zpočátku možná maličko nudí, ale s příchodem dospělé Celeste a tedy výborné Natalie Portman se rozjede. Negativní hodnocení každopádně chápu, není to pro každýho. (12.01.2020)

Občas si pustím film, o kterém předem nevím téměř vůbec nic, jako tomu bylo v tomto případě (spokojil jsem se s popisem "něco o zpívání s Natalii Portman). Proto jsem si u úvodní části vážně nebyl jist, jestli jsem si pustil správný film, protože mě ten začátek zastihl opravdu nepřipraveného na takový psycho úvod. Potom to tedy jelo podle očekávané lajny, ale celkově si nejsem jistý, čím vlastně chtěl tento film být. První třetina o střelbě na škole a vyrovnávání se s následky, druhá část se zaměří na tvorbu popové hvězdy, třetí část zachycuje to, jaký vliv má taková sláva na okolí hlavní postavy i na ni samotnou a závěr už je čistě zaměřen na jeden konkrétní koncert. Problém je tu ale ten, že nic z toho není dotažené, každý aspekt se nějak nakousne, ale působí to nějak polovičatě. No a Dafoe v roli vypravěče tu působí vyloženě přebytečně jako z jiného filmu. Vlastně tu je všechno hrozně zvláštní, což se dalo odvodit i z trailerů a podle toho to v kinech taky mizerně dopadlo. (17.09.2019)

Při troše štěstí jsem čekal artovou Teen Spirit, případně proti srsti jdoucí Zrodila se hvězda, ale rozhodně jsem nečekal neuchopitelný mišmaš žánrů, který svoji vlastní premisu doběhne snad na poslední čtvrthodinu. Dramatický úvod rozhodí bez budoucího opodstatnění, vynechaná místa v příběhu jsou právě tím, co bych chtěl vidět nejvíc a jakkoli se Raffey Cassidy i Natalie Portman položily do hlavní postavy naplno, nesouzním s ní téměř nikdy. Čtyři dějové linky, dopovězená možná jedna. Chápu, kam Corbet mířil, ale připadám si, jak kdyby mi hodil sousto na zem a řekl mi, ať si ho jdu sebrat. (27.07.2020)