Režie:
Sergio LeoneHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Clint Eastwood, Marianne Koch, Gian Maria Volonté, Wolfgang Lukschy, Sieghardt Rupp, Josef Egger, Antonio Prieto, José Calvo, Margarita Lozano (více)VOD (2)
Obsahy(3)
Když se dva hádají, třetí se směje. Clint Eastwood v hlavní roli filmu, který napsal pravidla spaghetti westernu. Prach, vítr, žhavé slunce Nového Mexika. Do města rozděleného válkou dvou klanů přichází cizinec. Je klidný a mlčenlivý, z nebezpečí hrozícího ze všech stran si nic nedělá. Brzy rozehraje riskantní plán: nabídne své služby oběma soupeřícím rodinám s cílem využít jejich nepřátelství ve svůj prospěch... První výprava režiséra Sergia Leoneho na westernovou půdu předznamenala zrod legendy. Leone čerpal ze snímku Tělesná stráž (Jodžimbo) Akiry Kurosawy, ve kterém je záhadným hrdinou bezejmenný samuraj bez pána. V rozhovorech se však přihlásil i ke klasičtějším inspiračním zdrojům (byla mezi nimi také Goldoniho hra Sluha dvou pánů). Hlavní postava redefinuje obvyklý typ kladného westernového hrdiny – z ulízaného džentlmena typu Limonádový Joe se protagonistou náhle stává cynický, osamělý pistolník, jehož motivací není ani tak dobro, jako spíš vidina výdělku. Clint Eastwood vytvořil v této postavě novou ikonu – drsňáka s kamennou tváří a dokonalou muškou, který otevírá ústa, jen aby vypustil lakonickou hlášku (režisér o Eastwoodovi prohlásil, že má dvě herecké polohy – s kloboukem a bez). Dobrodružnou pouť neproniknutelného pistolníka doprovází hudba Ennia Morriconeho, pro kterého se spolupráce s Leonem stala výtahem ke slávě. Nejslavnější hudební motiv z Pro hrst dolarů později použil i Quentin Tarantino v Kill Bill 2. Snímek Pro hrst dolarů vznikl v roce 1964 a byl vzápětí následován snímky Pro pár dolarů navíc (1965) a Hodný, zlý a ošklivý (1966). „Dolarová trilogie" se stala milníkem žánru a stylistickým vzorem všech příštích spaghetti westernů. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (600)
Excelentny "remake" a execlentny spagetti western v jednom. Kurosawov Yojimbo a jeho hrdina Sanjuro boli preneseny s feudalneho japonska na divoky zapad v skvelej a pritom takmer nezmenenej podobe. Prave na tomto priklade sa da najlepsie pozorovat, ako vela maju samurajsky a westernovy film spolocne (samozrejme berieme v uvahu hlavne filmy, ktorych hlavna postava - kowboj/samuraj, je obrazom tzv. vlka samotara). Svojmi kvalitami a jedinecnostou (Eastwood, Morriconeho hudba) sa vsak tento film povisil nad pojem "remake" a stal sa klasikou samou o sebe. Tak, ako je Yojimbo klasikou samurajskou, tak je Pre hrst dolarov klasikou westernovou. A to, ze maju spolocny pribeh a hrdinu je ich vlastnostou, ktora je krasnym prepojenim kinematografii dvoch absolutne odlisnych krajin. Film ako cesta k zblizovani ludi a narodov ! :-) (10/10) ()
"Připrav tři rakve. Nebo raději čtyři." ___________ První díl legendární Dolarové trilogie, která redefinovala westernový žánr jako takový a odloučila se od jeho původní fundamentální struktury - a želbohu ač s poutavou zápletkou vystřiženou jak ze Sluhy dvou pánů od Carla Goldoniho, tak nejvíce opomíjený. Zatímco v nadcházejících letech Leoneho režijní rukopis je víc než čitelný, teprve zde se ho pokoušel hledat. Hudební doprovod Ennia Morriconeho jako vždy dokonalej. ()
Remake Kurosawova Yojimba? Proč ne? Leone to zvládl rychleji a lépe. U Kurosawy jsem se místy výrazně nudil, tady ne. A dokonce jsem měl stále ponětí o tom, co se děje, kdo je kdo a proč to a to dělá zrovna teď, což se mi u Yojimba nepodařilo. Možná jsem trouba nebo to prostě opravdu Leone natočil líp. ()
Westernový remake Kurosawovy Tělesné stráže aneb film, který napsal pravidla spaghetti westernu. Zcela evropský, neamerický, pohled na westernový žánr - trochu komiksový, syrový a zábavně upřímný. Sergio Leone se stal režisérskou star (i když je film na jeho vkus zatím příliš svižný), Ennio Morricone se vyšplhal na žebříček nejžádanějších hudebních skladatelů a Clint Eastwood se stal přes noc hvězdou. Nízkorozpočtová řežba, která i po tolika letech dokáže oslovit. 93%. ()
Na divoký západ presunutý remake slávneho samurajského opusu Akiru Kurosawy, Telesná stráž bol vo svojej dobe zjavením. Čisto americký žáner dostal konkurenciu zo starého kontinentu, ktorá v mnohom svoje vzory prekonala. Príbeh pištoľníka pracujúceho zároveň pre dva znepriatelené gangy priniesol svetu nový podžáner zvaný „Spaghetti - western". Tieto filmy boli drsnejšie, atmosférickejšie a temnejšie. Taliansky génius Sergio Leone tu ešte nemal tak prepracovaný rukopis, ako vo svojich nasledujúcich počinoch, no aj napriek tomu sa tu zrodila nesmrteľná klasika s úžasnou hudbou Ennia Morricona a vtedy neznámym Clintom Eastwoodom vo svojej najikonickejšej úlohe. Ešte kvalitnejšie a už čisto autorské pokračovania prišli onedlho. Spolu vytvorili jednu z najlepších trilógií všetkých čias. 9/10 ()
Galerie (146)
Zajímavosti (70)
- Film sa stal najnavštevovanejším filmom roku 1964 v Taliansku a keď sa v januári 1967 dostal do amerických kín, zinkasoval okamžite 3,5 milióna dolárov. V tom čase však už boli natočené dve pokračovania. Rozpočet bol smiešny, iba 200 tisíc dolárov. (Biopler)
- Film byl v Itálii natočen v roce 1964, uvedení v USA se však dočkal až v roce 1967. (džanik)
- Strom, na kterém se věšelo, rostl původně jinde. Sergiovi Leonemu se ale tak zamlouval, že ho nechal vykopat a “přesadit“. (džanik)
Reklama