Polednice

"My si mohli, když jsme si chtěli něco vysvětlit, říct: 'Chceme to jako v tom a tom filmu.' Protože myslím, že máme filmy docela nadrcené," řekl o tvůrčí spolupráci za kamerou režisér Jiří Sádek. Kolikrát asi a v jakých všech fázích práce na "Polednici" zaznělo 'Chceme to jako v Babadookovi'? Diváci, kterým tento zásadní hororový titul posledních let neunikl, budou nevyhnutelně z filmu mít pocit permanentního deja vu. Podobnost konkrétních motivů, prvků i formálních postupů je natolik silná, že není možné, aby šlo o náhodu. Zatímco jiní mladí čeští filmaři kopírují formální postupy zahraničních vzorů, Sádek, Chlupáček a Samir se pohybují na hraně plagiátorství. Když to dovedeme do extrému, tak zatímco jiní poučenou formou oslovují především diváky, kteří také mají kinematografii nadrcenou, "Polednice" naopak sází na diváky nepoučené, kterým se může vydávat z originální dílo. Přitom tvůrci dokáží výtečně rozehrát lokální prvky, které byť čerpají z klasického kontrastu města a venkova, působí živě a přirozeně. Navíc základní koncept moderního nedoslovného přepracování kanonické básně, postavený na motivech neveselých stránek mateřství, skýtá velký potenciál. Paradoxně však "Babadook" představuje nejen vytříbenější a stylově sevřenější, ale i nosnější a věrnější adaptaci Erbenova textu. (10.07.2016)

Hned na začátek je třeba vyvrátit několik mýtů, co tu píšou lidi, kteří film zjevně nepochopili. Zaprvé Polednice rozhodně nesedí na dvou židlích - od začátku do konce je mysteriózním psychothrillerem, ničím jiným být ani nechce a neplánuje a z náznaků hned od začátku je to celkem zřejmé. Zadruhé - přečtěte si Erbena ještě jednou. Pak nebudete říkat ty nesmysly, jak to sním nemá nic společného. A zatřetí - jak, že Eliščina "proměna" byla tak překotná a uspěchaná? Vždyť k tomu směřuje snad od 20. minuty, takže 70 minut se vám zdá málo? Nene, jen jste nedávali pozor. Příběh je totiž plný symbolů, někdy skrytějších, jindy okatějších, a ty jasně naznačují, co se bude dít dál (včetně takových detailů, jako je zvuková spodoba jmen Eliška x Anežka a podobně). Vedle nádherně dusné letní atmosféry, kdy horko z plátna sálá, potěší i skutečnost, že vesnické figurky nejsou trapnou karikaturou, ale jsou v zásadě reálné, jaké opravdu je možné snadno potkat (snad s výjimkou manželky nadrženého souseda, ale i ta se ještě drží na hraně); i Kolářová v roli Anežky Mrázové je namaskovaná démonicky, ale pořád uvěřitelně. Dalším plusem jsou skvělé herecké výkony: u Geislerové jde o standard (i když je, chudák ženská, pořád ošklivější... mně se nelíbila nikdy a s věkem je to víc a víc znát), mě nadchnul především Jiří Štrébl, pohříchu tak málo filmaři využívaný. Taky nevím, zda to byl záměr od začátku, nebo za to mohl rozpočet, ale úsporný minimalismus ve výpravě tvůrci zvládli skvěle, nerušilo to v ději a působilo opět uvěřitelně (právě slovo uvěřitelně se, jak tak koukám, stalo leitmotivem mého hodnocení, to jsem ani neplánoval). Na druhou stranu, pořád jde "jenom o český film" - tak trochu jsem po traileru s opravdu světovým vizuálem zadoufal, že by jít nemuselo, ale jak kamera, tak hudba vrací na zem. Hlavně hudba: ve vypjatých chvílích stojí za to, ale příliš rychle zařazovaný uklidňující motiv snadno naznačuje, kdy končí napětí a začíná klidná pasáž, a tím trochu kazí dojem, že divákovi napovídá až moc. Přesto je tahle parta kolem Samira, Chlupáčka a Sádka vzhledem k jejich věku obrovským příslibem pro budoucnost a jestli vydrží v nastoleném trendu a nebudou dělat žádné pitomé úlitby mainstreamu, těším se na jejich další díla. (13.03.2016)

(2x) Navzdory anti symbióze, která nastala mezi divákem a Samirovou Hany, je radost pohledět na jeho a Sádkovu Polednici. Jako zrcadlo doslovného přepisu F. A. Brabce tu máme konečně fungující reinterpretaci. Herecky cele patří Ani, jejíž sekundantkou je skvostná Dani Kolářová. Hutné léto, slušné gore a téma tolik přirozené pro kontrasty mezi satirou a plíživým hororem. Byl to risk, který se cele vyplatil. České kotlině chytré riskantní projekty velmi sluší. #LFŠ (25.07.2016)

Autoři se Erbenem jen inspirovali, je škoda, že závěr nedotáhli právě podle básnické předlohy. Největšími kvalitami snímku jsou krásná kamera (horko z letního pole přímo sálá) a vpravdě hororová hudba. Poněkud horší je to s hlavními postavami - Geislerová sice umí hrát, leč hlas má tak nepříjemný (a nepřirozený hlasový projev - no, to je to civilní herectví...vlastně neherectví), až z něj běhá mráz po zádech. Lipowská je herecký antitalent - kde to dítě vyštrachali? zoufalství! Na Kolářovou jsem se těšil, jenže to vypadalo, že v momentě, kdy se do své role pořádně opře, je vyhnána ze scény. Trestuhodné. Celkově film není špatný, jenže kult z něj nebude. Místy skvělá atmosféra. (06.08.2016)

K tomu snad ani nemůžu něco napsat, protože jsem naštvaný. Proboha, co to bylo za konec? Vždyť to nemá s tou básní nic společného. Já se na to celkem těšil a když vidím, jak je to celé odfláknuté, tak mě to moc mrzí. Doporučil bych toto: Film a všechny jeho kopie zlikvidovat a natočit to znova a pořádně! (09.11.2016)