Polednice

Horor pouze v náznacích, drama pouze v náznacích, psycho pouze v náznacích. Prakticky ve všem, na co Sádek (Enšpígle, aspoň jména by ses mohl naučit psát správně) sáhnul, zůstal na půl cesty. Nejznámější balada Karla Jaromíra si rozhodně zasloužila lepší filmové zprznění než je tato veskrze průměrná čecháčkovina se vším, co k ní patří. Přizdisráčské hororové prvky eskalují v závěru pokusem o made in Hollywood, drama se omezuje na šepotání Zdeňka Muchy, uslintané pohledy Jiřího Štrébla a Kolářovou v hadrech z předminulého století, protože prostě bubák, vole. Psychotická epizoda Áni by pak mohla nabrat baladických rozměrů, všichni přeci víme jak balady obvykle končí, ale ne tady se pan Samir (u Enšpígla Sámer, a možná i Issa) posral a přitom se přímo podbízelo: Máme maso. Máma mele maso. Mele a mísí. Máme mísu masa. Ó, mami! .... Kde je Aneta?.... Líná atmosféra léta a širé lány, ano, ty bych mohl ocenit. V jiném filmu. Hvězda za snahu. (18.12.2016)

Mierne spoilery: S tým, že Polednice nie je horor, ale skôr psychologická dráma využívajúca ústredné zlo viac-menej ako metaforu, mám ten najmenší problém. Na české pomery pomerne orignálny koncept podporený slušným audiovizuálom a spoľahlivou Aňou Geisslerovou však zráža nevierohodná dramatická zložka. Tá je povrchná, posúva sa odnikiaľ nikam k pomerne predvídateľnému a skratkovitému finále.. a náhle je koniec. Nebudem teda preklínať strihačov, že sa snažili lákať na iný film, ale na to, že z tohto konceptu sa dalo dostať viac. Oveľa viac. Mladým tvorcom však prajem veľa úspechov do budúcna a snáď sa im podarí zúročiť získané skúsenosti lepšie. (18.01.2017)

Za normálních okolností by si Polednice zasloužila více pozornosti, díky tomu, jak zručně přejímá (převážně) zámořské hororové postupy a aplikuje je na bezčasí a sousedský svéráz českého venkova, který jako kulisa výborně slouží námětu (vozidla, stavby či absence mobilních telefonů). Leč nezaslouží, protože je to lstivý plagiát loňského australského Babadooka, jak již bylo několikrát řečeno. Přesto Sádkovi a zejména Šurkalovi přeji jen to dobré, protože například kamera a mizanscéna je opravdu světová. Navíc překvapily vynikající výkony herců ve vedlejších rolích a profesionální stavba těch nemnoha scén s větším množstvím postav. Druhou stranu vah však bohužel vyplňuje v tomto směru Geislerová, jež stále hraje Geislerovou a pokud jí (což je tento případ) nesedne role, tak nesnesitelně deklamuje naučené fráze se svou povýšenou dikcí. (14.08.2016)

Na první pokus o celovečerní hororový film to ujde. Nebylo to zbytečně moc poetické, jak by se z traileru a z domněnky původní knižní předlohy mohlo zdát. Je jasné, že člověk, který od této filmové verze Polednice očekává ryzí, nervy drásající horor, bude s nejvyšší pravděpodobností zklamaný. Ovšem celý tento snímek doplácí na velmi slabé herecké výkony, které mnohdy zhatily divákovy začínající pocity strachu. Každopádně za vizuál (kamera, střih, hudba) klobouk dolů! ___ (Cinestar, Hradec Králové) (16.03.2016)

Babadook meets Slunce, seno... Viděl jsem to na Horor Kempu krátce po dokoukání Soukupova Lesapána a celou dobu mi u ní běželo hlavou, že takhle nějak by to vypadalo, kdyby dal Soukupovi někdo peníze na celovečerák. České reálie, česká mytologie, fešná kamera, tísnivá atmosféra, dítě vs monstrum a ve výsledku solidní žánrovka. Geislerka byla dobrá volba a i když se to dalo ještě líp vyšponovat, za mě spokojenost. (02.07.2016)