Dobré ráno, Vietname

S filmem Dobré ráno, Vietname se v mé hlavě pojí tolik problémů, které ani netradiční nápad zobrazení vietnamské války z pohledu dídžeje v podání jindy mě vcelku oslovujícího Williamse nedokáže zastínit. Předně je pro mě záhadou, že postava žvanícího, meloucího moderátora může někomu připadat vtipná. Jeho žvanění je sice pohotové, ale jalové. Komedie pointy obvykle nestaví na postavách se smyslem pro humor, často právě naopak. Jeho postava, Cronauer, je neskutečně otravná. Nejenže ji hraje komik Williams, ona sama je komikem, ale ne povoláním, pořád! Člověk, co všechno, resp. prakticky všechno obrací v žert, je nesnesitelný. Film to ale nereflektuje, Cronauer je dobrými lidmi bezvýhradně milován. Je jen pár momentů, kdy se Cronauer vzepře tomuhle strašnému povahovému rysu. +++++ Dle distributora nabízí film "lidský příběh", dle Subjektiva "příběh tak lidský, že už v něm není prostor pro lidi." Sluníčkový Cronauer se snaží být na každého taaak hodný, nedomýšlí ale důsledky svých činů a film se jimi nijak nezabývá. Může tedy vesele zvyšovat morálku vojáků, kteří možná nevědí, zač bojují, balit vietnamskou dívenku, pochopit kluka z vietkongu a učit vietnamce anglické idiomy, včetně sprosťáren. Umožňuje vojákům zapomenout na útrapy války, takže si nikdy nemohou říci jako Rostov z Vojny a míru: "Proč já jsem sem vůbec chodil." Jednou se pokusí prolomit cenzuru, ale v dalším momentu už zase dělá vojákům radost a pozvedá morálku. Srovnejte jej s rozkladným Švejkem říkajícím: "Lidi nestřílejte, dyť tady jsou lidi." Cronauer se nesnaží věci pochopit, snaží se je obejmout a z filmu jako by vyplývalo, že je to tak vlastně správně. (12.09.2014)

Vietnamská válka z trochu méně tragického úhlu pohledu. Protiválečný film, který stojí především na parádním hereckém výkonu Robina Williamse, jehož plynulé přecházení z polohy komediální do polohy dramatické je hodno uznání a podobně je to i s filmem. Celý se nese spíše v odlehčeném duchu za doprovodu stylových dobových songů, ale rozhodně ani na moment nezapomíná na onu tragičnost a krutost vietnamského konfliktu. (09.05.2015)

Snad nejlepší Williamsův výkon. Jen je škoda toho přílišného americanismu, jenž byl vsazen i do úst hlavního protagonisty. Taky se mi nezdály jeho řeči v rádiu tak vtipné. I když celkový projev byl skutečně dokonalý a hudba byla vybrána dokonale. A alespoň už vím, kde našel svou inspiraci Michael Moore pro svůj sestřih scén během "What a Wonderful World". Zde se to hodilo snad ještě více 8/10 (11.09.2007)

Možná, kdybych byla zfetovaným vojákem potícím se ve vietnamském pralese, by mi Cronauerovo žvatlání přišlo i malinko vtipné. Možná, ale silně o tom pochybuju. Troškův humor v kontextu tohoto díla získává nový, téměř intelektuální rozměr. Obávám se, že snažit se hledat smysl Adrianova žvanění v usvědčení války ve Vietnamu z nesmyslnosti, by bylo přeceněním Markowitzových schopností. Tak strašně jsem se nudila a nechápavě kroutila hlavou při oplzlém blábolení hlavní postavy, že nedokážu docenit ani netradičně pojatý pohled na válku. Ponechám Cronauera, aby si pohrával se svými varlátky, u nichž zamrznul jeho pseudohumor, a urychleně na tuto zrůdnost zapomenu. (14.05.2022)

Spočiatku na mňa veľmi rozpačité, taký smutný humor, taký cez slzy, silený a prehnaný, skrývajúci trápenie, ale možno to také malo byť. Neskôr sa to rozbehlo aj iným smerom, ale tá príchuť toho predchádzajúceho tam bola stále. Moderátor ukazoval, čo je to krásne na Amerike narozdiel od armády a preto je ten film zaujímavý, no ten záver, to je také ponechanie všetkého osudu. (28.03.2015)