Přirozený talent

Tenhle film jsem jako malý kluk viděl snad třikrát a vždycky se mi líbil. O to jsem byl nemile překvapen, když jsem ho viděl nedávno. To, že je to dobře zrežírovaný i zahraný, o tom se nemá cenu bavit. Na sportovní film zpracovává dobře i všemožné kliše. Co mě, ale nejvíc štvalo, je, jak se vypořádalo s postavou Michael Madsena a jak nevyřešio ani nevyužilo to několikaleté pauzírování Roberta Redforda. (25.10.2008)

Klasicke schema - hrdina prichazi zachranuje rytíře slava pad rozhodujici zapas vse a nebo nic hrdina to dokazal. Tenhle film se me jako decku libil, ale dnes uz to neni nejak ono. Redford zde nepusobi dvakrat prirozene, zato scena ve ktere madsen zahyne pri chytani micku je okouzlujici. Nejsem si jisty, zda-li mela pusobit tak komicky, ale diky tak necekanemu a rychlemu smeteni bumpa baileyho ze stolu se priklanim k nazoru, ze se jedna o typicky priklad jak se rychlou a trochu prapodivnou cestou zbavit prebytecnych tuku ve scenari. Na druhou stranu filmu se stale neda uprit nekolik silnych vzruchovych momentu a vsem co pamatuji na sve mladi kdy s tatinkem hravali na farme baseball (kdy hravali odpalovanou na poli s jednim tenisakem gumakama a s nasadou od krumpace) zajiste navodi tento film jemne sladko-hořké nostalgicno (10.01.2006)

Při závěrečném "ohňostroji" mě napadla jen jediná věc - ani sebelepší sportovní drama, i kdyby v něm hráli ti nejprovařenější hvězdy, režírovali by nejotřelejší režiséři a scénář psali sebelepší literární znalci, nemůže nikdy plnohodnotně nahradit reálné sportovní emoce! Přesně ty emoce, které zažijete přímo na stadionu (nebo třeba jen doma v gauči) při sledování svého oblíbeného týmu. (02.03.2011)

Sportovní bijáky to se mnou mají jako s absolutním antifanouškem koukání se na to, jak sebou na hřišti mrská někdo jiný, fakt těžký (i když zrovna baseball jsem si naštěstí jedno léto na vysoké párkrát zkusil zahrát a tudíž se v něm aspoň neztrácím); když už začnu nějaký ten zápas na plátně prožívat, musí za tím být ještě jiné kvality, v tomhle případě, lapidárně řečeno, pečlivé budování dějových oblouků i podobloučků, často sympaticky jen v nedoříkávaných náznacích pro pozorné, postupné gradování opakovaných motivů ve scénáři, obrazu i Newmanově muzice a netlačení na hrdinskou pilu, ale naopak důraz na obyčejnou, uvěřitelnou člověčinu, vedle kterého je těch pár neuvěřitelných odpalů naprosto bratelných a v pořádku – jsme přece v pohádce. A pak samozřejmě mocná skoropadesátnická identifikace se skoropadesátníkem Redfordem v roli pozdního třicátníka zabejčeně dohánějícího v životě věci, na které je i pozdní třicátník už moc starej. (08.11.2018)

Baseball ma nikdy nejak nechytal. Nevidím na tom nič heroické hodiť, udrieť a bežať ako blázon. Čo sa tíka filmu je absolútne predvídateľný, obohraný scenár a ani český dabing tomu nepomohol. Práve že český dabing mi vôbec nesedel a to ho považujem za veľmi kvalitný. Jediné čo ma na filme zaujalo je vsadenie do doby a hudobný podklad. Film dal podnet na veľa paródií, a to je vraj značka kvality u filmov. Ja som však tú kvalitu nenašiel. (02.07.2010)