Přirozený talent

Sportovní bijáky to se mnou mají jako s absolutním antifanouškem koukání se na to, jak sebou na hřišti mrská někdo jiný, fakt těžký (i když zrovna baseball jsem si naštěstí jedno léto na vysoké párkrát zkusil zahrát a tudíž se v něm aspoň neztrácím); když už začnu nějaký ten zápas na plátně prožívat, musí za tím být ještě jiné kvality, v tomhle případě, lapidárně řečeno, pečlivé budování dějových oblouků i podobloučků, často sympaticky jen v nedoříkávaných náznacích pro pozorné, postupné gradování opakovaných motivů ve scénáři, obrazu i Newmanově muzice a netlačení na hrdinskou pilu, ale naopak důraz na obyčejnou, uvěřitelnou člověčinu, vedle kterého je těch pár neuvěřitelných odpalů naprosto bratelných a v pořádku – jsme přece v pohádce. A pak samozřejmě mocná skoropadesátnická identifikace se skoropadesátníkem Redfordem v roli pozdního třicátníka zabejčeně dohánějícího v životě věci, na které je i pozdní třicátník už moc starej. (08.11.2018)

Fanusikom sportovych filmov som sa stal pozrenim si Rocky 1 so Stallonem. A odvtedy mam sportove filmy dost rad, a vobec tam nemusi byt box. Tu ani nebol, tu bol baseball. A aj ked osobne baseballu nerozumiem, pribeh slusne odsypal, Redford podal kvalitny herecky vykon a reziser Barry levinson odviedol slusnu rezisersku pracu. Kvalitna podivana : 81 % (09.04.2013)

Krásný, nenáročný, odpočinkový film, který se mi zdál propracovaný do nejmenšího detailu. Ruka Barryho Levisona je patrná v každém záběru. Snad jsou některé scény na hřišti trošku přehnané, ale R. Redfordovi lze uvěřit všechno:-) Hraje tak přirozeně, že se mi zdálo jak kdyby si odskočil od odpolední kávy... Celé herecké obsazení bylo trefou do černého, obzvláště obsazení dvou nejen krásných, ale velmi dobře hrajících dam: Glenn Close a Kim Basinger. Jak nominace G. Close na Oscara tak nominace K. Basinger na Zlatý Glób byly naprosto zasloužené. Iris a Memo si byly nalíčením tak podobné, že vypadali skoro jako sestry. Výborná byla i hudba a kamera! Nenapadá mě nic co bych dodal, snad jen, že bych nevěřil, že film o baseballu, o kterém mimochodem nevím vůbec nic, mě bude tak bavit. (06.03.2009)

Na baseball mám averzi způsobenou v dětsví na sportovním táboře v Ledči, kde jsme měli v programu výuku baseballu. Se utvořili dvě party. Jedna si sedla do trávy a dostala čísla, já byl tuším 6 a druhá si stoupla na hřiště. Pak to začalo. Instruktor zařval jedna. Kluk slyšící na "jedna" se zvednul vzal dřevo třikrát se netrefil a šel si sednout. Pak instruktor zařval dvě, zvednul se kluk slyšící na "dvě". Mě zatím vesele štípali komáři. Dvojka vzal pálku třikrát se netrefil a šel si sednout. Najednou instruktor zařval čenč a ti co byli v poli si šli sednout a my sedící si šli stoupnout. Během přesunu mě štípli dokonce dva komáři najednou, asi zamilovanej páreček. Bohužel fáze stání byla ještě nudnější než fáze sezení, ale naštěstí ani jednička, ani dvojka ze soupeřovic týmu se tím klackem do míčku taky netrefili a tak byl zase čenč, jenže ten kretén instruktor najednou zase od začátku "jednička na pálku" s ohledem na to že jsem byl šestka a to už značně poštípaná šestka, shledal jsem svou účast v tomto "dechberoucím" klání za nepodstatnou a šel jsem si lehnout do stanu a zapomenout na tenhle typicky americkej sport. Tenhle sport musel vymyslet nějakej voják z kavalérie generála Custera, těsně po tom co mu dal indián tomahawkem po palici, protože jinak to není možný. Z tohoto důvodu se baseballovým filmům většinou vyhýbám, ale tady mě přemohla síla jména Robert Redford a udělala dobře. Příběh si jede svoji lajnu a rozhodně nepapouškuje typickou sportovní pointu typu : přijde nějakej chudák odněkud s bažiny a všechno vyhraje. Tady nic takovýho nehrozí, film působí civilně, uvěřitelně a reálně, navíc je podpořen dobrým hereckým výkonem Roberta Redforda a vynikajcí kamerou. (07.07.2010)

Klasicke schema - hrdina prichazi zachranuje rytíře slava pad rozhodujici zapas vse a nebo nic hrdina to dokazal. Tenhle film se me jako decku libil, ale dnes uz to neni nejak ono. Redford zde nepusobi dvakrat prirozene, zato scena ve ktere madsen zahyne pri chytani micku je okouzlujici. Nejsem si jisty, zda-li mela pusobit tak komicky, ale diky tak necekanemu a rychlemu smeteni bumpa baileyho ze stolu se priklanim k nazoru, ze se jedna o typicky priklad jak se rychlou a trochu prapodivnou cestou zbavit prebytecnych tuku ve scenari. Na druhou stranu filmu se stale neda uprit nekolik silnych vzruchovych momentu a vsem co pamatuji na sve mladi kdy s tatinkem hravali na farme baseball (kdy hravali odpalovanou na poli s jednim tenisakem gumakama a s nasadou od krumpace) zajiste navodi tento film jemne sladko-hořké nostalgicno (10.01.2006)