Cobra Kai - Série 4

Máloktorý/žiadny seriál nemal na mňa taký dopad ako Cobra Kai. Každý máme radi svoje žánre, filmy a nostalgiu. Nepamätám si že nejaký film z 80's či 90's dokázal prežiť svoju dobu, (ikonický či definujúci žáner) a pretransformovať sa do plnohodnotného seriálu dneška. Tvorcovia nielen že dbajú na nostalgiu a rozširujú ju pre ďalšiu generáciu, oni sa dokázali prispôsobiť pokroku/dobe v ktorej žijeme a doťahujú ju takmer k dokonalosti. Všetky klišé z dôb minulých a novodobých, dokázali uvariť niečo čo sa nepodarilo zatiaľ nikomu v mojich očiach. Priviedli na obrazovku nostalgiu/minulosť/dnešok v podobe v akú som sám neveril že to niekto dokáže. Ostáva len záverečná etapa tohto pokusu aby zakončil svoju etapu, s takou láskou ako ho začal.. (01.01.2022)

I čtvrtá série mého nečekaně milovaného seriálu (ano, kdo by čekal, že seriál založený na vtipu z HIMYM si mě tak moc omotá kolem prstu?) mistrně balancuje na hranici přiznané naivity, nostalgie a emociálního ohňostroje, kvůli čemuž se jedná o jednu z mála sérií, které chci prostě zhlédnout za jeden den, jelikož se nemohu nabažit. Postavy si nejde nezamilovat, a ačkoliv je stále jasným favoritem samotný Johnny, jehož neobratnost v dnešní době je jednoduše dokonalá, tak každá z nich postupně dostává různé vrstvy a všechny nějakým způsobem přirostou k srdci. A já chci stále víc! A to i přesto, že se z toho čím dál více stává telenovela. PS: LaRussová v Neo-stylu je zlato! (31.12.2021)

Tvůrce Cobra Kai musím za čtvrtou řadu moc pochválit. Po tom, co jsem si u posledních dvou řad stěžoval, jak je to příliš plytké a hloupoučké, leč stále zábavné, čtvrtá řada už mi taková nepřišla a co víc, byla návykovější než kdy předtím. Možná i více než řada první, kterou jsem tehdy sjížděl ještě na Youtube Red. Samozřejmě výtky mám, ale pod patronátem Netflixu se sympatické partičce okolo Johnnyho Lawrence a Daniela LaRussa (nebo Lapussa?) neskutečně daří a já se těším na pětku. A to to těsně loni stihly dokonce dvě řady, samozřejmě kvůli odkladu při akvizici seriálu. Menší výtkou je postava Kennyho, jehož herec mi absolutně nesedí ač chápu, kam se jeho dějový oblouk měl posunout, nicméně za pár týdnů se naučit karate? Tenhle sport je mi absolutně volný, ale i mně to přijde značně přehnané, leč pro odsýpání děje pochopitelné. U něhož mi ale dějový oblouk přijde až moc zrychlený (samozřejmě jsme až později měli zjistit jak se věci mají, ale stejně) je u dalšího nováčka - Terryho, ale budiž. Největší výtka tak přichází na souboje, hlavně mimo turnaje na house party atd, samozřejmě, že to jsou stále mladí herci a ne karatisté, ale v některých momentech mi to až příliš přišlo jako choreografická přehlídka než skutečný nevraživý boj znepřátelených stran. Což neplatí o závěrečném turnaji, kde se choreografie (možná vlivem střihu) násobně zlepšila a zrychlila. Ačkoliv jsem zaměřoval spíše na výtky, musím směle konstatovat, že Cobra Kai je nyní devízou Netflixovské produkce a rozhodně je jeden z těch seriálů, který nováčkům sociální sítě s červeným N v názvu doporučím jako jako jeden z prvních. (05.02.2022)

Ajaj, koukám, že nakonec mi z toho vyšly jen tři hvězdy. Asi se ale není čemu divit, protože čtvrtá řada prostě měla přijít s něčím novým, ale to se úplně nepovedlo. Johnny a Daniel začali spolupracovat. Jen mají krapet protichůdné přístupy. Cílem je nicméně příprava na turnaj, který rozhodne o všem. Zatímco podle Daniela je důležité mít emoce pod kontrolou, podle Johnnyho je drsnější útočit první („Trénujeme karate, ne jógu.“). Hlásíme nicméně další velký návrat, Thomas Ian Griffith, tedy Terry Silver, padouch z Karate Kid 3. Prý nechce opakovat minulost, ale poučit se z ní. Najednou jsme ale už v půlce série a uvědomíme si, že sledujeme prakticky to samé, občas přijde mrak, pak zase vysvitne slunce, vývoj postav i děje je víceméně nijaký. Scenáristické protahování rivality mezi ústřední dvojkou je až úsměvné. Chování některých postav je pár epizod otravné, mluvím o mladých kusech. S tím souvisí i seriálový neduh, tj. ačkoliv máme množství vedlejších postav, přidáváme další, které (až na výjimky) ději nijak zvlášť neprospívají. Karate turnaj, stejně jako úplný závěr nakonec fajn. Tvůrci se samozřejmě nechtějí loučit, i když mám nemalé obavy, aby to neuškodilo předchozímu velmi dobrému dojmu. Někdy to opravdu připomínalo spíš vztahovou limonádu pro menší kluky, než je asi cílovka. (04.03.2022)

Stejně jako předešlé série i zde jsem se náramně bavil. Příběh je skvělý, postavy taktéž, jediné mínus bych vytkl tomu, že zde přidali několik nových postav, které jsou možná i zbytečné a některé z nich jsou dokonce nestravitelné. Moc jsem nechápal, stejně jako v jiných sériích, ale zde už vůbec ne, chování některých postav, jako například senseie Kreese a v podstatě poloviny děcek. Nechci zde zabíhat do spoilerů, ale jen řeknu, že nové postavy sice látku obohatily, ale na druhou stranu jí přidaly zbytečně moc obsahu, kolikrát nudného. Tvůrci si klidně mohli více vyhrát s rozvinutím starých postav, které neprošly žádnou změnou. Ale to jen taková drobnost. Příběh super, stejně jako první řada, i celá tato série vedla ke konečnému boji na turnaji o trofej. Turnaj se odehrává v posledních dvou dílech a opravdu se jednalo o neskutečnou podívanou. Některé souboje šli vidět, jak moc jsou umělé, naštěstí těm nedali moc prostoru. Ale některé, hlavně teda s Robbym (Tanner Buchanan) byly skvělé a dokonce jsem si je přehrál vícekrát a pořád jsem byl v úžasu. Celkově jsem si tuto sérii opět užil a jen doufám, že čekání na tu další nebude moc dlouhé. Po roční pauze mi vždy trvá minimálně dva díly, než se pořádně dostanu do příběhu. Kvalita se drží na dobré úrovni a já jen doufám, že nám Netflix přinese více podobného, nebo alespoň stejně kvalitního obsahu. 8/10 (17.02.2022)