Cobra Kai

Není to jen nostalgie a opakování. Tohle je o úhlu pohledu, o tom kam člověka vítězství a prohra může dostat a že všechno není jen černé a bílé. Do turnaje jsem byl naprosto nadšen perfektním scénářem (který dialog neměl smysl?), pomrkáváním na staré fanoušky, ale i novými pohledy (existuje pohled, v kterém je šikanující Johny ten outsider?). Turnaj pro mě byl trochu zlom, kdy jsem si řekl, jak tohle skončí a kudy to půjde a přesně to se stalo, ale scénáristé se pomalu vrací k tomu jednoznačnému rozdělení a to mě trochu mrzí. Doufám, že si opět uvědomí, že celé to kouzlo není v tom, tihle jsou špatní a tihle dobří, ale v tom, že každý má svojí cestu a každá situace má více úhlů pohledu. Po dlouhé době jde o seriál, který na mě působí lidsky, přirozeně a elegantně se každým dílem posouvá. (03.10.2020)

Jsem teprve na zacatku, ale ten hype okolo nelhal: nenapada me moc moznosti, jak jinak a lip dneska dustojne, ale pritom zabavne navazat na celou serii filmu Karate Kid a soucasne zachovat jeji originalni poetiku, vcetne tech roztomilych klise. Tady jste hned jako doma, at uz jste teenager (otestovano na vlastnich detech, ktere se samy pridaly ke sledovani, reagovaly otazkama a na chvili odlozily mobily), nebo rodic - boomer, u kteryho se nostalgie a vzpominky misi s pochopenim pro soucasne osudy i myslenkovy pochody hlavnich hrdinu - ty jsou sice ukazany polopate, ale s ironii, jez odkazuje uplne presne na neuralgicky body nejen samotnyho Karate Kid, nybrz cele spolecne generacni zkusenosti konce 80. a zacatku 90. let. (30.08.2020)

Skvělá odpověď na Karate Kid, kterým jsem jako dítě žil. O třicet let nostalgičtější, ale se všemi postavami, které si z původního filmu vybavíte. Navíc William Zabka a Ralph Macchio prokazují, že umí hrát a naprosto s přehledem tento seriál utáhnou. Plus se mi líbí i to, že William má české předky a tak mám pocit, že ho musím podpořit, jak jen to půjde. Už jenom jeho láska k pivu je maximálně sympatická. Cobra Kai je v celkovém kontextu nápadu totální nostalgie. Má pár naprosto geniálních scén, především odehrávajících se vždy na začátku dílu, ale dokáže zabavit i scénářem, který se námětem dobře kroutí a zajímavě tak vytváří problémy mezi dvěmi dojo tak, aby to bavilo a zároveň, aby mě nutilo na další díly koukat dál až do zemdlení. Navíc je u autorů vidět, že moc dobře ví, co točí, protože jediná rozumná postava tu je manželka Daniela, která jediná chápe, co chci. Škoda, že Johnny a Daniel se ale musí chovat vždy úplně jinak a jednat spíš pocity, než rozumem. Jejich sensei by jim to určitě vysvětlit, ale to bychom pak zase nejspíš neměli na co koukat. Za mě tedy super. Zábavný, nápaditý, nostalgický, vztahově přesně takový, abyste měli chuť koukat dál a dál, prostě obecně povedený seriál, který stojí za to nepřehlédnout. A je jen otázkou času, než se z něj stane legenda. (07.09.2020)

Čert vem nostalgii, už původní film je pěkná blbost: místní otloukánek se za pomoci legračního pidimužíka naučí rvát, získá holku svého srdce a v turnajovém závěru vystřihne jestřába, nebo kudlanku (nevím jak se ten kop jmenuje). Zíííív. Chce to odvahu po tolika letech nějak smysluplně navazovat, kór s herectvím úrovně Caspera van Diena (u holek level Denise Richards) za směšný budget a vlastně i celá ta ´looser z úplného dna čerstvě nalezenou vnitřní silou ke štěstí spěje´ zápletka zrovna originalitou neoplývá. A světe div se, všemu -i mě- navzdory to funguje (!) stále mi teda nejde na rozum, že jsou lidi co takhle uctvívají Karate Kid ale právě ta nadšenost pro věc čiší z každého dialogu, záběru a gest herců (neherců i úplných polen). Možná zkusím i druhou sezonu. (30.10.2020)

Danielsan není akční hrdina, neumí a ani se nesnaží předstírat, že ovládá karate (o to víc je znát, když zaskakuje doublér), ale o to vůbec nejde, seriál se veze na vlně kultu a jde mu to moc dobře. UPDATE. 1. série je hodně fajn, 2. série už trochu polevuje, ale pořád dobrý, 3. je masakrální nostalgická pecka (04.11.2018)