Režie:
Laco HalamaKamera:
Peter KelíšekHudba:
Ľubica ČekovskáHrají:
Adrian Jastraban, Jiří Zapletal, Vladimír Hrabal, Táňa Radeva, Jakub Jánošík, Peter Trník, Radoslav Šopík, Stano Král, Zdeněk Bureš, Alexandr Loginov (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Poslední cesta mezi Bratislavou a Prahou je pro jednoho ze strůjců „pražského jara 68“ rekapitulací jeho nadějí i vzpomínkou na zoufalý boj s představiteli sovětské komunistické moci. Dubček je portrétem muže, který věřil, že se v roce 1968 napraví chyby minulosti a tehdejší Československo se změní v demokratickou zemi... Příběh filmu se odvíjí ve třech rozhodujících fázích života A. Dubčeka, a on sám je na své poslední cestě z Bratislavy do Prahy jejich vypravěčem. Je to období jara a léta 1968, v čase nadějí a následné okupace vojsky „spřátelených armád“, období, kdy byl Dubček s ostatními členy vlády zadržovaný v Moskvě a kdy se rozhoduje o podepsání tzv. moskevských protokolů, a pak další období vykreslující život ve společenské izolaci, atmosféru špehování a ponížení. Film o Dubčekovi je historický videofilm realizovaný digitální filmovou technologií, kombinující dokument s hranými situacemi a pasážemi. „Bez idealizovania je akousi historickou milosrdnosťou, v ľudsky presvedčivom portréte človeka, ktorý uveril v možnosť demokratizácie totalitného režimu a tak ho nevyhnutne musel stretnúť osud Ikara svojej doby“, říká o svém filmu režisér Laco Halama. Tragická a nikdy neobjasněná Dubčekova autohavárie jako by byla i koncem utopistické iluze o společnosti s lidskou tváří. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (147)
Podobně jako v Českém století i tady jde o mluvící hlavy, ale dramatizace srpnových událostí je tady mnohem povedenější a hlavně emotivnější. Stran Dubčeka se film nevyhnul jisté idealizaci, ale z mého pohledu to na výsledný dojem a historickou věrohodnost nemělo vliv. Adriana Jastrabana jsem si v této roli nedovedl moc představit, ale výsledek mě mile překvapil, takže ani tady jsem neměl problém. Nejsem si sice jist, jestli by se o komunistech měly točit oslavné příběhy, protože i přesto, že dubčekovci chtěli reformy, byli to i oni, kdo se podílel na utužování režimu, ale pokud tohle pominu, jsem spokojen. 80% ()
Veliké zklamání! Takové pro naši zemi zásadní historické okamžiky a tak diletantsky natočené. Není to moc věrohodné, navíc to působí laciným a amatérským dojmem. Spousta odfláknutých scén zbytečně napasovaných do celkového vyprávění. Tahle látka by slušela v rukou nějakého schopného a osvědčeného režiséra, které by do toho dal aspoň trochu své invence a nasazení. Tohle je bída a prezentovat se s tím ve světě je spíš ostuda. Hudba mě připadla občas jak od Thomase Newmana nebo vykradená jinde, paradoxně byla ale na filmu tím nejlepším. ()
Televizní film se všemi klady a zápory, přesto dík slovenské televizi za vznik filmu a České televizi za spolufinancování. Mezi hlavní zápory patří samozřejmě lacinost: nejvíc je to vidět v momentech, kdy před plénem ÚV demonstrují obyčejní lidé - a při detailnějším záběru jich je asi pět. Ale to k televizním filmům tak nějak patří. Osobně mám daleko raději zpracování srpnových událostí ze Sedláčkova Českého století, které se vykašlalo na "prosté lidi" a rodiny funkcionářů a šlo jen po nejvyšších politicích. Tím Sedláček vytvořil strhující drama, ke kterému bylo našlápnuto i zde - ale právě prostřihy na Dubčekovu rodinu děj zdržují. Naopak na rozdíl od ostatních komentujících chválím chytře provedené přechody mezi dokumentárními záběry skutečných událostí a hraným filmem, vůbec mě nerušily, naopak se sem dost hodily. Po stránce obsazení je nutno pochválit casting - Adrian Jastraban do role (pro mě hodně nečekaně) perfektně sedl. Vlastně všechny role byly obsazeny možná méně výrazně než v Českém století (s výjimkou Jiřího Zapletala, co si zopakoval roli Josefa Smrkovského) - mluvím hlavně o Černíkovi, Krieglovi, Mlynářovi, Svobodovi, ale i Bilakovi nebo Brežněvovi -, ale zase o to věrněji směrem k předobrazům. S jedinou výjimkou: zobrazení Husáka mi tu fakt nesedělo. A tedy nejsem historik, nechci se v tom rýpat, ale co jsem tak četl, Husák byl spíš kdysi kamarád s Krieglem, ne s Dubčekem... Ale to je detail a autorská licence si může dovolit ledacos. Výš nehodnotím, něco přes 60 procent film realisticky oceňuje, a hlavně: já nějak nejsem moc nadšenej z "reformovaných komunistů". Nic takovýho neexistuje. Jak říká staré úsloví, jedinej dobrej komunista je mrtvej komunista. A lidská tvář v socialismu neexistuje. ()
Vypadá to jako pomůcka pro školní výuku dějepisu. Takhle si chceme pamatovat Alexandera Dubčeka. Nic proti Adrianu Jastrabanovi, ale pár let stará verze z cyklu České století mi připadala věrohodnější. Navíc už dlouho ve mně použití dobových záběrů tak jasně neevokovalo snahu snížit výrobní náklady, protože bylo spíš rušivé. ()
Za mna dobre. Ludia davno pozabudali alebo skor pomaly ani len nezazili, s cim sa boril socialisticky chudak. Mali by sme si viac vazit slobodu, za ktoru tolko ludi bud priamo vycedilo vlastnu krv, alebo aspon zaplatilo zivotom pri lopate. Nasi v strane neboli a mali sme z toho vsetky decka prusery az do dospelosti. Dnes maju deticky ine problemy: vyber telefonu, mejkapu a pohlavia. 4* v pohodicke. ()
Galerie (27)
Photo © Forum Film SK
Zajímavosti (16)
- Natáčalo sa aj v Bratislave. Scény zo zasadania ruskej a československej delegácie v Moskve sa natáčali v Historickej budove Národnej rady SR, v pôvodnej zasadacej miestnosti s dobovým nábytkom. Natáčalo sa tiež v historickej budove Univerzity Komenského na Šafárikovom námestí. (Johnny.ARN)
- Herec Jiří Zapletal ztvárnil úlohu předsedy Národního shromáždění Josefa Smrkovského nejen v tomto snímku, ale v seriálu České století (od r. 2013), konkrétně v epizodě z roku 2014 – Musíme se dohodnout (1968). (majky19)
- Film Dubček mal byť pôvodne iba televíznym filmom. Prípravné práce na filme trvali od marca do júla 2017. Nakrúcalo sa v auguste a októbri 2017. (Raccoon.city)
Reklama