Dubček - krátké jaro, dlouhá zima
Dubček - Krátka jar, dlhá zima
Dubček
Režie:
Laco HalamaKamera:
Peter KelíšekHudba:
Ľubica ČekovskáHrají:
Adrian Jastraban, Jiří Zapletal, Vladimír Hrabal, Táňa Radeva, Jakub Jánošík, Peter Trník, Radoslav Šopík, Stano Král, Zdeněk Bureš, Alexandr Loginov (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Poslední cesta mezi Bratislavou a Prahou je pro jednoho ze strůjců „pražského jara 68“ rekapitulací jeho nadějí i vzpomínkou na zoufalý boj s představiteli sovětské komunistické moci. Dubček je portrétem muže, který věřil, že se v roce 1968 napraví chyby minulosti a tehdejší Československo se změní v demokratickou zemi... Příběh filmu se odvíjí ve třech rozhodujících fázích života A. Dubčeka, a on sám je na své poslední cestě z Bratislavy do Prahy jejich vypravěčem. Je to období jara a léta 1968, v čase nadějí a následné okupace vojsky „spřátelených armád“, období, kdy byl Dubček s ostatními členy vlády zadržovaný v Moskvě a kdy se rozhoduje o podepsání tzv. moskevských protokolů, a pak další období vykreslující život ve společenské izolaci, atmosféru špehování a ponížení. Film o Dubčekovi je historický videofilm realizovaný digitální filmovou technologií, kombinující dokument s hranými situacemi a pasážemi. „Bez idealizovania je akousi historickou milosrdnosťou, v ľudsky presvedčivom portréte človeka, ktorý uveril v možnosť demokratizácie totalitného režimu a tak ho nevyhnutne musel stretnúť osud Ikara svojej doby“, říká o svém filmu režisér Laco Halama. Tragická a nikdy neobjasněná Dubčekova autohavárie jako by byla i koncem utopistické iluze o společnosti s lidskou tváří. (Česká televize)
(více)Recenze (147)
Fajn film, ale jedna věc mi vadila. Nemůžu si pomoct, ale herec, který hrál Husáka vypadá spíš jako Franz Beckenbauer. ()
Smutný, smutný film o zaražení rozbíhajícího se štěstí a svobody :'-( „Slunce vám občas ukázalo svou tvář. Bylo to Pražské jaro 1968… Výjevy onoho odvážného pokusu se nám nesmazatelně zapsaly do paměti a naše neschopnost vám pomoci stále tíží svědomí svobodného světa.“ Margaret Thatcher, ministerská předsedkyně Velké Británie na 6. společné schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů ČSR 18. 9. 1990 při oficiální státnické návštěvě. ()
Upřímně řečeno, čekal jsem, že tu bude horši, ale podle mého názoru je to vcelku důstojná vzpomínka na významného československého politika. Neubráním se ovšem srovnání se Sedláčkových cyklem "České století", kde podle mého názoru byly herecké výkony daleko přesvědčivější a autentičtější, a po dramaturgické stránce věci to bylo na podstatně vyšší úrovni. V každém případě i snímek Laco Halamy nabízí rovněž zajímavé situace, od Dubčekovy popularity u čsk. národa, postupný politický vzestup, touha po reformě socialismu a nápravě chyb z minulosti, až po tragické obsazení naší republiky a internace společně s dalšími vrcholnými představiteli ÚV KSČ do Moskvy. Snímek se odehrává ve dvou časových rovinách, v rovině současné, to jest rok 1992, kdy Dubček tragicky zahynul, a myšlenkový návrat do minulosti, konkrétně srpnových událostí roku 1968. Současně je snímek dle mého názoru vhodně prokládán archivními dobovými materiály, ať již rozhlasovými či televizními. Je smutné, že v KSČ měla československá reprezentace v osudovém roce 1968 takové rozbroje, a představitelé opozice v čele s Indrou, Bil´akem, Kolderem, Švestkou a Kapkem učinili jakýmkoliv reformním snahám přítrž, tzv. zvacím dopisem, který s Brežněvem pochopitelně důkladně konzultovali k úplné spokojenosti sovětské strany. Myslím si, že to byla velmi dobře zvládnutá role z Jastrabanovy strany, pro něhož to byla jednoznačně zatím největší role v jeho kariéře. Společně s ním hodnotím pozitivně i Jiřího Zapletala v roli Josefa Smrkovského a samozřejmě také Volodymira Nečeperenka v roli Leonida Brežněva. Další role zejména pak představitelé Indry, Bil´aka, Ludvíka Svobody i Gustava Husáka již na mě takový dojem neudělaly a působily na mě takovým neslaným, nemastným dojem, právě v porovnání se Sedláčkovým "Českým stoletím". ()
Velké zklamání!!! Čekal jsem živitopisný film od dětství po tragický konec a ne politickou historicky nepřesnou a málo věrohodnou agitku. Některé postavy nepřiměřeně adorovány (Dubček, Kriegel) a jiné naprosto zatracovány (Svoboda). Celý film je pouze o událostech 60. let zejména srpna. Hodně slabé i na dnešní poměry. Dubček byl zajímavá historická postava a zasloužil by si daleko více než tuto rychlokvašku. ()
Film Dubček ztroskotává především na faktu, že působí od počátku jako hraný dokument. Fakta se za sebou skládají jako listy stránek v knížce a my jimi jen ohlížíme. Dubček ani jiní nedostávají prostor pro to získat si diváky svými emocemi nebo charaktery. K tomu se přidávají skutečné záběry ruské okupace. Bohužel opravdu to není příběh člověka Dubčeka, ale politika Dubčeka a událostí kolem osmašedesátého. Možná škoda, že jsme nemohli sledovat jeho cestu k demokratickým názorům, neboť v té době měl již hluboce přes čtyřicet a v době hrůzostrašných padesátých let mu bylo přes třicet. Takže je otázka, jak se z něj stal komunista a navíc osvícený. Druhá stránka pak je, že asi musel čekat, že se Rusové postaví proti. Spoléhal nejspíš na pomoc demokratických států a hlavně na vlnu podpory od lidí. Leč ani ta nestačila. Škoda. Vnímám také jako jednu z chyb, že právě Dubček a parta kolem něj nebyla přizvána po revoluci k tvorbě nového systému. A jak můžeme slyšet v Dubčekovi to také zůstalo. ()
Film pravděpodobně s menším rozpočtem. Ale to bych byl ochotný přehlédnout. Musím říct, že to bylo poutavé, naučné a určitě dobře, že takové filmy vznikají. Bohužel, co tomuto filmu opravdu kazí dojem, je samotné obsazení některých postav. Předně je to prezident Ludvík Svoboda a Gustav Husák. Tam se to nějak opravdu vymklo z kontroly. Na konec jsem i chápal obsazení Adriana Jastrabana. Ono najít člověka, který by mohl být opravdu podobný panu Dubčekovi asi jen tak nejde, a to myslím se vší pokorou. ()
Možná bych dal větší hodnocení. Ale musím srovnávat s Českým stoletím - s dílem Musíme se dohodnout. Podívámli se na to fakticky, tak zde bylo daleko víc nepřesností, ať už umyslně, aby Dubčeka ještě víc povznesli nebo prosťe nevědomky. Za všechny řeknu jen: Ludvík Svoboda řekl, že počká na všechny, než odletí z Moskvy a né Dubček. V Moskvě nebyli všichni ti, co tu byli zfilmováni apd. Co se týče technické stránky, taky jsem mírně zklamán. Nabízí nám příběhově, ale i přednesem vlastně to samé, co Česakéí století a to byl seriál. Adrian Jastraban jako Dubček je výborný. Neseďel mi Husák a Svoboda. Pěkně vyobrazili zastřeleného studenta a barva vlajky. Jiří Zapletal si zopakoval stejnou roli Josefa Smrkovského jako Českém století. Zajímavý byl i konec, kdy auto s Dubčekem v devadesátých letech jede do Prahy. Spoiler: Všimňete si, jak jede auto a bílé čáry.... ()
Je to normální film film na který se dá koukat. ()
Charizma tohto národného hrdinu nemôže byť nikdy zabudnutá! My "čechoslováci" sme už dávno zabudli akí sme boli pranierovaní, hlavne počnúc prvou a druhou svetovou vojnou, takisto neslávnym rokom 68, či 89. Národná hrdosť sa rozplynula s pribúdajúcimi revolúciami a reformami, až dnes môžme len útržkovo premýšľať nad tým akí sme boli silní, trpezliví a vynaliezaví. Keď dnes niekomu poviete, že sme napríklad ako jediná krajina na svete, ktorá stála v čele v boji proti fašizmu, ako sme sa nezľakli a zmobilizovali národ a booi sme zradení v Mníchove, potom takisto udalosti v 68, kde naopak proti totálnemu diktátu komunizmu, tak sa na tom daný človek asi ani nemá ako zamyslieť, lebo vážnosť takejto histórie je dehonestovaná úpadkom morálnej a inteligentnej verejnosti. Vo filme ma len mrzí, že nespomenuli naších juhoslovanských bratov, ktorí nielen ako jediná krajina socialistického bloku tvrdo odsúdila počíňanie moskvy, odmietla akúkoľvek účasť na tejto zrade , ale nám poskytli bezplatnú starostlivosť o prípadných migrantov z krajiny ako to urobili aj pri mníchovskej zrade a my sme sa im odvďačili humanitárnym bombardovaním v 98.... ()
Strašne bolo cítiť, že akosi neboli peniaze... Nevadilo mi ani to divadelné spracovanie a ani tie komorné kulisy či obsadenie. Na tom by nebolo nič zlé. Lenže. Tvorcovia akoby sami nevedeli, čo vlastne chcú natočiť. Film? Hraný dokument? Inscenáciu? A tak urobili z každého trošku a dopadlo to, ako to dopadlo. Chvíľami som mal sledovať osobný príbeh Šaňa Dubčeka, potom hneď politický boj Sášu Dubčeka a všetko mi to dotvárali všeobecne známe dobové zábery. Vlastne som sa nedozvedel nič. Aký bol skutočný Dubček? Aký bol politik, človek, otec, manžel? Pre toho, kto sa o dejiny nezaujíma, to bude nudné a stratí sa niekde na pol ceste, pre človeka, ktorý históriu zbožňuje, to bude nudné a vzdá to na pol ceste. A tak by sa dalo pokračovať do zblbnutia. Takže nie, mňa to neohúrilo ani z ďaleka. Prišlo mi to hrozne narýchlo zbúchané, veď keď je to výročie... A práve pre okrúhlinu, čo si tento rok pripomíname, to na mňa chrlilo ešte aj pátos pri každej príležitosti. ()
60% ()
V podstate taký hraný dokument, ktorý zachytáva najslávnejšie momenty jedného z najvýznamnejších politikov česko-slovenských dejín. Dubček vykreslený ako štátnik, ktorý sa nezapredal a ktorý presne vedel, ako sa zachovať v kritických chvíľach. Napriek tomu by som očakával trošku väčší rozpočet napríklad na štýl Masaryka. Preto dávam len také priemerné hodnotenie. 60 % ()
Celkem dobré shrnutí dvou nejdůležitějších období života Alexandra Dubčeka. V 9.minutě se v záběru mihne obraz se záporožskými kozáky na Ukrajině v 17.stol. A od 19.minuty zazní citace zvacího dopisu, který podepsali: Vasil Biĺak, Alois Indra, Drahomír Kolder, Antonín Kapek a Oldřich Švestka. A.Dubčeka hraje A.Jastraban, J.Smrkovského J.Zapletal(hrál ho už v jednom dílu cyklu České století). Zdeněk Bureš hraje Frant.Kriegela,předsedu ÚV Národní fronty(jako jediný nepodepsal tzv.moskevský protokol). Prezidenta L.Svobodu hraje Vladimír Hrabal, paní Annu Dubčekovou Tatiana Radeva. Vasila Biĺaka - Peter Trník, předsedu vlády Oldřicha Černíka hraje Radoslav Šopík, Zdeňka Mlynáře Ivo Novák. Čestmíra Císaře hraje Tomáš Kucman, Aloise Indru Milan Šedivý a Drah.Koldera František Hurdálek. Dalšího člena předsednictva ÚV KSČ Emila Riga hraje František Tanko a výraznou postavu Gustáva Husáka dobře namaskovaný Stano Král. Malé role doktora v nemocnici(kde je paní Dubčeková) se zhostil brněnský herec Igor Ondříček a sestru hraje brněnská herečka Irena Žáčková. ***Hudbu nahrál Symfonický orchestr ve Studiu 2 Sloven.rozhlasu. Dopravní prostředky zapůjčili + natáčelo se mj. : Sloven.technická univerzita v Bratislavě, Městské lesy Bratislava, Letiště Piešťany, Střední průmyslová škola strojnická v Bratislavě, Kancelář Národní rady SR(parlamentu), Ministerstva zahr.věcí SR, Univerzity Komenského v Bratislavě, Železnice SR, Městský úřad v Kyjově(na Slovácku), Výzkumný ústav zváračský/svářečský/, Sloven.národní muzeum, Specializovaná geriatrická nemocnice Podunajské Biskupice, spolek Výhrevné Vrútky, Albatros klub a Sloven.technické muzeum dopravy. ***Repríza : ČT 2, čtvrtek 15.8.2024, 20 h, dostupné do 14.září. ()
My Slováci sme pri riešení politiky slony v porceláne a pri filmoch o politike mám tento dojem ešte viac. ()
Zaujímavé odostretie minulosti, ktoré poznáme zo školských lavíc a rozprávania našich starých rodičov...obraz jednej doby...a viacerých zaujímavých mien...Ako by to vyzeralo, kedy taký Biľak nebol príliš aktívny?...ako by to vyzeralo keby Dubček hral ich hru? Otázok je celkom veľa...a s určitosťou viem, že by som tú dobu nedala... taká jednostranná vláda, bez mihnutia boja, zabitie, obsadenie, vnucovanie myšlienok...Film ako taký hodnotným veľmi pozitívne, páčilo sa mi spracovanie, retrospektívne zábery...za 5* ()
Myslim si, ze tam dost podstatnych faktu chybelo a v mnoha momentech nebylo uplne jasne, proc se zrovna dana situace deje. Snad zamer..? Ja jsem k temto radoby faktickym snimkum hodne skepticky, zvlast pokud se jedna o obdobi normalizace a uplne nejvic, pokud v tom ma prsty Ceska televize. ()
Tak nevím, jak to vlastně hodnotit. Natočené skvostně, herci velmi dobře vybraní, historicky celkem věrné, to vše na rozdíl od všech ostatních podobných filmů, ale přece jenom je to taková pohádka O statečném Sašovi a to není dobře. Stojí to rozhodně za vidění, ale... ()
Osobe, ktorá vie o týchto udalostiach málo, tento film vôbec nepomôže. Dozvedia sa, že nás prišli rusi "pomôct" a nechceli odísť. Viac tento film nehovorí. Osobne by som preferoval, keby bol film viac rameraný na Dubčekove reformy (boli len slovne spomenuté) a ukázané, že to bolo prijateľnejšie ako chladný komunizmus. Aj "rokovania", na ktoré sa sústredil (akože) film mohli byť zobrazené lepšie ako len z druhej miestnosti... Ako čast veľkej mozajky by to fungovalo, ale ako na samostatný sa mi to zdá málo. ()
Zpracování podobné jako České století - tedy OK, palec nahoru......ale přeci jen tam chybělo něco ke spokojenosti, moment překvapení....tohle je spíš hraný dokument. Nicméně jsem rád, že takové filmy vznikají, protože jsou poučné pro mladou generaci. Jastraban nevypadá jako Dubček, ale to mě je fuk. ()
Podpísať a či nepodpísať?! Hlavnú pointu som videl už viackrát a tak prakticky tento snímok nemá žiadnu pridanú hodnotu, ktorou by mohol prekvapiť. Filozofické myšlienky Dubčeka sú možno iba výpoveďou scenáristov aby zakryli prázdne miesto na papieri. ()
Související novinky
20. Kino na hranici má ve znaku hvězdy
Jubilejní dvacátý ročník mezinárodní filmové přehlídky Kino na hranici, která se pravidelně koná v Českém Těšíně a polském Cieszynie, se blíží. Letos se uskuteční od 27. dubna do 3. května 2018.… (více)
Reklama