102 dalmatinů

Glenn Close se podruhé bahní ve sračkách. Moje šestiletá dcera se chtěla kouknout a já nic nenamítal (přitom jsem si v duchu myslel svý). Problém byl v tom, že ona byla první, kdo to vzdal. A já, jelikož už byl tenhle skvost plně rozjetý, jsem si řekl, že už to můžu dotáhnout až do konce. Mám spoustu otázek, ale ptát se radši nebudu. (16.02.2024)

bez Glenn Close by to bolo pre mňa nestráviteľné, pretože ústredná herecká dvojica je nudná, z úst oboch počujeme len trápne drby a so psíkmi je to to isté ako v diele prvom, atakisto je to aj s cruellou, ktorá na seba právom stháva všetku pozornosť a kradne film pre seba celý film, a tak mi aj hlúpe hlášky a disneyovské akože dojemné momenty pripadajú znesiteľnejšie... (18.06.2006)

Je na tom cosi fascinujícího a perverzního. Cruella de Vil je charakter, který vznikl explicitně proto, aby byl nenáviděn - ve filmech to je několikrát zmiňováno a postavy v obou verzích dokonce na konce explicitně finančně těží z toho, že Cruella je nenáviděna (v originálu prodáním písně o ní, v hraném remaku počítačové hry, kde je záporákem). Tento film otevírá její možnost rehabilitace, která je ale samozřejmě nemožná, protože celý tento svět existuje jen proto, abychom v něm tuto postavu nenáviděli. Je to svým způsobem existenciální peklo. Doktor Pavlov se může snažit o její převýchovu, seč může, ale dokud je její vězeňské číslo 6660, co se s tím dá vůbec dělat? Nakonec nejkladnější postavy ve filmu mají nejvíc jasno v tom, že Cruella bude vždy Cruella a myšlenka na její rehabilitaci je absurdní. Tenhle film je k tomu všemu nevědomky variací Mechanického pomeranče ohledně vztahu ke svobodné vůli. Je zábavné ty nezáměrné implikace promýšlet. (Přesto je ten film dost nesnesitelný a Close to tentokrát nedorovnává dostatečně. Vydržet u toho je výzva. Sám bych si přál, aby byl ten potenciál omotaný něčím zajímavějším.) (02.06.2021)

Zprvu příjemné volné pokračování s krásnou Alicí Evans a znepokojivě dobrodivou, vyléčenou (Cru)Ellou (démonicky rozjetá Glenn Close) ztratilo po "padoušském procitnutí" někdy kolem poloviny úplně náboj. Tudíž (opakovaný) únos smečky 100(+2) štěňat v pošetilé snaze udělat z nich luxusní kožich a jejich útěk jsem jako rutinní hranou grotesku se zvířátky, cílenou vyloženě na malé špunty, celý prozíval. (07.02.2022)

V dětství, dřív než jsem viděla 101 dalmatinů jsem viděla tohle pokračování. A možná proto k tomu mám blíže než k jedničce. Díky tomuto filmu zbožňuji papoušky, upřímně Pajda je nejlepší postavou v tomhle filmu a dabing Jiřího Korna je dokonalý. Samozřejmě mě těší i super obsazení, že se vrátila Glenn Close, nově tam byl Gerard, Ioan a Alice za mě super a na jedničku. Příběhově je to sice slabší, ale i tak mě to bavilo. (25.11.2020)