Ať žijí duchové!

V obci Hulín odbrzdili nezletilí bagr! Pohádková klasika! Žampiony, Pribináček a Francův nápoj! To byly časy.. to se mohlo jezdit i pod vlivem, jak je nám vyjeveno v tomto filmu, když vedoucí samoobsluhy Jouza před jízdou požil! Vrcholem tehdejší techniky pak byla renovace Brtníku trpaslíky (což mě přivádí k celkem spoileroidnímu oficiálnímu textu distributora). I přes svůj věk je to pořád nehynoucí klasika a to i díky legendární písničce Ať žijí duchové, já mám ale radši ponuré Duňky Žálky! Mno a pro modernější posluchače už dneska kolují i d'n'b remixy... https://youtu.be/2QBOp2m0a7M (25.03.2016)

Film Ať žijí duchové! mě v rámci Lipského pohádkové tvorby oslovil méně než jeho Tři veteráni. Příběhově to bylo chvílemi až moc dětské - což samozřejmě s ohledem na obsazení nepřekvapí, avšak na můj vkus to bylo až příliš. Jakožto rodák z Přibyslavi oceňuji reklamu na "Pramen zdraví z Posázaví", jenž od nás pochází. Rovněž musím pochválit speciální efekty a pár slušných scenáristických nápadů (viz (na)mazat se Alpou či "není taška jako taška"). Ve výsledku na mě film nicméně zapůsobil průměrným dojmem. (21.01.2021)

Film Ať žijí duchové dostává v dnešní době zcela brutální rozměr. Duch doby, kdy film vznikl, povstal a zvítězil v komunálních volbách roku 2012. Soudruh ředitel z normalizační pohádky znovu zasedne za úřednický stůl a znovu prosadí vůli lidu. Ať žijí duchové na jednu stranu brojí slovem proti tehdejší vládní garnituře („Rytíři už neexistujou, že jo, soudruhu řediteli?“), činem (vedoucí prodejny, soudruh Antonín Jouza, je postava záporná a veskrze zlá). Na druhou stranu film bojuje za soužití dětí a dospělých, soudružské vedení a pochopení jiných, ideově zapomenutých, hodnot, přetavených v jasnou socialistickou morálku (Leontýnka se vzdává feudálního původu, odmítá nesmrtelnost a chce dožít jako řadový občan a zapojit se do výrobního procesu). Zajímavé je ovšem pojetí vedoucího Jouzy, který ví, že nikdy nebude profitovat z vedení prodejny a přijde s koncepčně celkem zajímavým návrhem, jak naložit s prostory chátrajícího hradu Brtník, o který KSČ zjevně přestala mít zájem. Domnívám se, že hrad byl v padesátých letech zdevastován, když se z něj stala kasárna. Jouza je od počátku ukázán jako naprostý pitomec (počty mu nešly a v mateřském jazyce zaostával). Dokonce je trestán za to, že přemýšlí tržně, když chce dětem objednat 200 pribiňáků jen proto, že si to přejí. Jeho podnikavý duch opravdu nemá šanci, i když je mottem filmu heslo: Ať žijí duchové. Navzdory všem snahám (zastrašování zfanatizovaných dětí, znárodnění vozidla Hradní střela k přepravě hnoje) je jeho plán, který obci mohl přinést nějakou tu kačku navíc, zcela převálcován agilními pionýry, kterým v těžké hodině pomůže hajný Kochánek tím, že jim osobně doveze několik kmenů stromů. A protože děti, byť pionýři, nedokážou kuláče samy otesat, bývalý feudál, rytíř Brtník, jim dohodí několik submisivních trpaslíků. Strana a vláda se však těmto archaickým dříčům odmění tak, že je nechá zesádrovatět. Jaké byly původní plány s hradem Brtník už nikdo neví, ale tím, že za ně trpaslíci opravili střechu, celá akce končí a pionýři jdou zase o dům dál přeměnit zase něco jiného k obrazu svému. Filmu dominují písničky, které častým opakováním zlidověly. Přitom je to taková moralizující agitka, že to snad ani není možné. „Sekerečku vezmi a zatni. Copak to jde? Les je státní, zadarmo se nezíská. Z toho koukaj želízka!“ Přesto všechno, občas na diváka pomrkává inteligentní humor. Například, když pionýr zvaný Zrzek špicluje jednání Dlouhého Jendy s nomenklaturou Města o budoucnosti ruiny Brtníku a řekne: „Zatím to vypadá na houby,“ když zjistí, že jejich naivní plán ustupuje komerčnímu záměru s žampiony.. (13.12.2012)

Teprve nyní, po mnoha letech odříkání, mi došlo, jak bylo pošetilé vyhýbat se českým dětským filmům jenom proto, že jsou české a dětské. Duchové, s inteligentním scénářem Zdeňka Svěráka, chytlavými písničkami Jaroslava Uhlíře, geniálními trikovými sekvencemi (nad těmi trpaslíky zůstává dodnes rozum stát) a dětskými herci, kteří nejsou rozmazlenými spratky podněcujícími ve vás agresivní choutky, patří bezesporu k tomu nejlepšímu z daného žánru, který nemá podobnou tradici snad v žádné jiné zemi. Obrovská škoda, že dnešní tvůrci sázejí více na hrubozrnný humor teenagerských komedií, při jejichž sledování se cítí trapně jak dospělí tak puberťáci (ti rozumnější z nich), což u Duchů rozhodně nehrozí. Některé písničky jsou možná příliš rozjásané, ale proč ne, když vás to doslova nadopuje pozitivní energií. 80% Zajímavé komentáře: Marigold, DaViD´82, Trellíno, Le_Chuck, SLOTH (09.12.2006)

Malé děti a muzikál jsou slova, která prý občas mumlám v těch nejhorečnatějších nočních můrách. Duchové mají sice celkem hezkou prázdninovou atmosféru, ale ve výsledku je to taková zmatená pionýrská agitačka, kde se děje všechno tak nějak náhodou, protože si všichni (krom Němečka, na jehož fígle s trpaslíkama jsem koukal skutečně uznale a fakt jsem ten trik nerozluštil, dokud jeden pajzl neseskočil na konci z tribuny mimo perspektivu) jen tak nějak blbnou před kamerou a plácaj hrozný hovadiny. (23.05.2022)