Maniak

Úžasně originální seriál, který mě místama neskutečně hypnotizoval. Vynikající Jonah Hill a Emma Stone táhnou seriál nahoru. Ale samozřejmě by to nešlo bez chybné režie Fukunagy, který na mě dělá velký dojem. Zajímalo by mě, jestli je v plánu další série, tohle se mi zkrátka strašně zamlouvá. Skvělé :) (26.04.2020)

Súťaž o najväčšiu kravinu stále prebieha a zrejme sa nikdy neskončí. Toto by som dala hádam aj do prvej desiatky. Absurdnosť a uletenosť mám rada, pobavili ma aj maličkosti ako napríklad ruským turistom v New Yorku sprievodkyňa ukazovala Sochu pridanej slobody v prvom diely, alebo ako robotická fialová koala hrala šach v parku v druhom, ale všetky dobré nápady iba kompenzovali mučivú nudu. (04.04.2024)

Už pár týdnů před premiérou, jsem se na seriál těšil a doufal, že mě Netflix nezklame. Hlavním lákadlem pro mě byla Emma Stone, i když Jonah Hill mi taky není úplně protivný. Navíc to bude tak trochu i sci-fi, takže u mě se spousta boxíků odškrtla ještě předtím, než jsem viděl jedinou minutu. A trailer určitě neodradil. Jak už je u projektů na Netflixu zvykem, tak ani Maniac neprozradí v prvním dílu skoro nic a k jejímu plnému užití je třeba celá série. Nehledě na to, že Maniac mění své vyznění (či žánr) nejen každý dílem, ale mnohdy každou scénou. Seriál je totiž úplně jiný než je zvykem a nabízí spoustu zmatení, chaosu a snahy o nápravu, což ho dělá svým způsobem jedinečným. Ač někdy bizarním. Osobně se mi zamlouvala výprava seriálu, která je laděná do takové pochmurné retro budoucnosti. Líbí se mi použití takových věcí, jako jsou ty staré počítače atd. Maniac určitě nesedne každému, ale mě bavil a jsem rád, že jsem se na něj podíval. (10.10.2018)

Multi-reality brain magic shit. Future-retro kvazi osmdesátková psychoterapie skrze prášky v uzavřené bizarní minisérii, kterou lze jen stěží zaškatulkovat. Je/není to černá (ne)komedie, (ne)psychologické (ne)drama, (ne)scifi, (ne)fantasy, macourkovská (ne)parodie... Což platí i o výkonech, jsou tu přepálené komediálně stylizované stejně jako tiché dramaticky pojaté. Tvůrci si pohrávají s žánry, stylem i vizuálem ve zdánlivě neslučitelném chuťovém mišmaši à la dort Pejska a Kočičky. Jenže narozdíl od nich jim z toho, světe div se, vyšel jakžtakž koherentní funční celek. Maniac prostě nesedne každému. Co každému, většině. Ony se totiž ty přístupy nestřídají jen epizodu od epizody, ale mnohdy spíše scénu od scény. Je to svébytné natolik, až to lze po několika epizodách odstřelit jako "do sebe zahleděnou echt divnost pro überdivnost", které chybí (Gondryho?) hravost jenže... Navzdory tomu všemu se to umí dostat na samé jádro pudla; tedy až na dřeň emocí i rozpoložení postav čili se ke svému vlastnímu překvapení přistihnete, že vám vlastně nejsou až tak ukradené, jak jste si mysleli. Což není zase až tak málo. Ovšem zase ani ne až tak moc. Popravdě, kdyby se veškeré ty narativní meta skopičiny vynechaly a zůstal čistě jen základ v podobě dvou (skvěle odehraných) narušených, co si hledají cestu k sobě sama/tomu druhému, tak to mohlo mít stopáž celovečeráku a nic zásadního by neabsentovalo. Což je u seriálu (speciálně pak uzavřené minisérie) vždycky problém, když se sníží k nadbytečné vatě; jakkoli v tomto případě zábavné, nenudící a samoúčelně výstřední. (22.09.2018)

Minisérie od Fukunagy celkem zapadla a podle mě je to škoda. Sice je to typický slowburner, kterému po pár dílech malinko dojde dech, ovšem hlavní devízou seriálu je, že nenatahuje tam, kde není třeba, několik dílů se pohybuje kolem třicetiminutové stopáže a závěrečné 3 díly jsou taková pecka, že jsem vůbec nelitoval, že jsem Maniacovi ten čas věnoval. Samozřejmě mě nalákali Emma Stone a vyhublík Jonah Hill, ale tohle není úplně seriál o hercích. Tohle je o precizním režijním provedení a následně důsledném popřemýšlení. Fanoušci popcornu zde příliš nepochodí.. (21.02.2019)