Na mušce

Netradiční pojetí krimi seriálu, kdy se vážné situace plné mrtvol střídají s komickými a zábavnými momenty, které někdy působí až trochu bizarně. Ale musím uznat, že to má něco do sebe. Knihu jsem nečetl, ani neplánuji, ale obsazení dvou hlavních protagonistek se podle mě povedlo skvěle. Sandra Oh coby malinko ztřeštěná vyšetřovatelka a uhrančivá Jodie Comer coby ďábelská vražedkyně, jež si přímo libuje ve své profesi (hodně zvrácené). Ten civilní feel mi vůbec nevadil, jako akce se zde kromě jedné přestřelky vůbec nedočkáte, na tom ten seriál není založen. Na druhou stranu to nabídne pár silných emotivních momentů (scéna s ubodáním v nočním klubu v Berlíně slouží jako ukázkový příklad). Jodie Comer jsem doposud neznal, teď abych přímo začal sledovat její tvorbu. Asi trochu naštve, že závěr nějak neukončili, protože cestičku k tomu měli přímo vydlážděnou, ale chápu, že po úspěchu chtějí pokračovat druhou sérií. A za to se na ně nemohu prostě a jednoduše zlobit. Za mě dávám 78 % (27.09.2018)

Jodie Comer už jsem si zamiloval v historickém The White Princess a minisérii Thirteen. V Killing Eve je ale naprosto úžasná. Postavu Villanelle si i přes její vášnivé zabíjení (a právě i díky tomu!) okamžitě zamilujete. Je jednoduše skvěle napsána ostatně jako celý seriál. Její citové pouto s Eve je tak bizarní a zároveň přirozené, až mě marně napadá podobný seriál, který by v hlavním ženském podání nabídl alespoň z poloviny něco podobného. Seriál nepostrádá nic důležitého - má skvělé tempo, je plný zábavy, překvapení, nápaditosti a obě hlavní herečky ve svých rolích září. (17.06.2018)

Je to nudná (ale zároveň dostatečně odporná) hra v mobilu, která se snaží tvářit jako film. Stejně jako ve špatné gamesce je i tady děj nulový, pokud se zrovna nikdo nezabíjí. Stejně jako v gamesce je i tady zabíjení nutné k postupu do další úrovně. A stejně jako ve hře jsou postavy strnule neměnné a být psychopat je cool. Už jen pro tento posledně jmenovaný fakt bych seriál bez rozmýšlení ocenila odpadem. Nefilmový způsob vyprávění téhle patologické virtuality života, kterou asi strašlivě přejeme svým dětem, když jsme k ní – a psychopatům – tak navýsost tolerantní – ovšem ještě exponenciálně odpadovitost seriálu navyšuje. Jaké překvapení, že se na konci zabíjení, utíkání a ježdění do jiných měst, v nichž dochází k dalšímu utíkání a zabíjení, přeměňuje zabíjení z nedostatku lepšího nápadu v psychopaticky lesbickou (kdo by to dnes v kinematografii čekal) přitažlivost dvou žen, které se nedokážou rozhodnout, jestli se chtějí propíchnout kudlou, anebo robertkem. V seriálu nechybí herní propriety jako otřískané zdi věznice, výběr oblečení pro hráčskou postavu i varieta vraždících způsobů, milovníkům ubíjení života virtuálním přebíháním z levelu do levelu se tedy bude seriál zamlouvat. (14.12.2022)

Čím déle seriál sleduji, tím horší mi připadá. 1) Začal jsem na čtyřech hvězdičkách, po sedmém díle jsem na dvou. 2) Jakoby příběh psali zastydlí puberťáci. Jednání postav chybí logika, chovají se hloupě až nesmyslně, což u pracovníků tajné služby je fakt na pováženou. 3) Nekouknu se ani na druhou řadu, ani na poslední díl řady první. Stačilo. (17.08.2018)

Pre túto nenápadnú britskú(!) produkciu vytvorila Jodie Comer psychopatku paar excellence, akú by ste ťažko hľadali. Jej náhle výbuchy smiechu či kriku, vyvalené oči a bizarný zmysel pre humor sú podmanivé a bavia. Zabránili aj potupe z nedomyslenej 3. série, ktorá nakoniec imho zostáva nad priemerom. Posledná scéna tak napokon zanecháva silný dojem. Dobrá práca Jodie! (31.10.2021)