Limonádový Joe aneb Koňská opera

Neprůstřelný kladný hrdina, pistolník Joe, se poprvé objevil v několika povídkách, které Brdečka napsal na počátku německé okupace. Parodoval v nich oblíbené rodokapsy z prostředí divokého západu. Vzhledem k pozitivnímu ohlasu se k téže postavě vrátil prostřednictvím divadelní hry a románu. Nakonec využil Limonádníka Brdečka i v loutkovém snímku Jiřího Trnky Árie prérie. Oldřicha Lipského zaujal Limonádový Joe poté, co režíroval jeho rozšířenou divadelní verzi. Právě pod jeho vedením doplnili Jan Rychlík a Vlastimil Hála písničky, které díky filmu zlidověly, a tato divadelní verze se stala východiskem pro celovečerní film. Brdečka se zasloužil o rehabilitaci žánru v československém prostředí, protože do té doby byl western ocejchován coby úpadkový žánr. Film byl příznivě přijat i v prostředí Hollywoodu, kde obdivovali jeho nadhled, perfekcionismus a originalitu. Myslím, že o Limonádníkovi se není nutné v českém prostředí více rozepisovat, protože jde o jeden z nejznámějších snímků vůbec. Celkový dojem: 95 %. (08.01.2019)

Brdečka neBrdečka, mě už v tomhle saloonu popíjet whisky neuvidíte. Jak tak koukám, tohle pití se tváří fajnově, ale je to pěkný patok. Nějak mně z něj není nejlépe. Z náhražky dobrý pití neuděláš. A tak to platí o tomhle westernu, který je parodií na westerny, ale mám pocit, že nebylo daleko, aby spíše parodoval (nepříliš invenčně) sám sebe, než nějaké, v té době zde málo známé "západní" vzory. Už ta "kolalokova" limonáda zní podezřele. Prosím vás, který pistolník pije takový humus. Kdyby tvůrci měli koule a nebyli přizdisráči, vrzli tam rovnou Coca-Colu, a to by byl panečku šrumec. Nějaká trapná břečka to fakt nezvedne. Asi nejhnusnější na filmu je kamera. Nevím, koho napadlo to nemožné filtrování, ale je to tedy peklo. Mně to vůbec nedělalo dobře na oči. LEDce z toho mrdlo a odešly pixely. Velké krédo mělo mít herecké obsazení. Mně neučaroval nikdo. "Arizonská pěnice" Tornado Lou byla celkem přestárlá vydra, vůbec žádný sexappeal, pistolníci představovali celkem zajímavé leporelo, ale "limonádník" tehdy proti režimu solidně brojil a zastával se potlačované gay komunity. Stačilo se na něj podívat a už jste si chránili řitní otvor více, než jiné partie. Padouch Hogofogo mě zklamal. Zkrátka nebavil mě takovým způsobem, jaký jsem od něj čekal. Winnifried jednoduše píča vhodná maximálně k gangbangu s pistolníky. Když to shrnu, děj neděj mě nebavil. Absolvoval jsem s ním nudné přechody z hnusného obrazu do ještě hnusnějšího obrazu s jakousi barevnou, nepojmenovatelnou mutací. Pár gagů se našlo (Hlinomazem sežrané housle), anebo i ta buzerantská písnička "Tu mejkmi šuk máj es, mučačí péro in ma maut", ale že bych byl z toho všeho "vodvařenej", to fakt ne. Notoricky známý kousek od mistra Oldřicha Lipského netřeba dvakrát představovat. Někomu se líbil, i když ani neví proč, a já jdu proti davu. Fakt mě nezaujal. Podotýkám, že pro mě to byl od Lipského jeden z jeho nejslabších kousků. Takový jeho, jím nikdy nerealizovaný, "Šerif nemá odpoledne čas", je pro mě "kultovka". Fistulkové buzno limonádníky nebrat, a nebo se smířit s osudem natržené řitě místo prostřeleného srdce. Už alespoň vím, proč pistolníci nosí ko(ko)lty proklatě nízko. A můžu mít klidné spaní kritika. Opět to v žebříčku nej filmů nemá co pohledávat. 40% (13.11.2014)

Limonádník je neutuchajícím gejzírem nápadů, gagů, perzifláží a parodií. Zvláště dnes naznačuje, kudy vlastně běží hranice mezi skutečným humorem a konzumním bavičstvím. Pokleslost někdejších rodokapsů (románů do kapsy) tu opakovaně dostává inteligentní, odlehčený nářez. Úžasné jsou scény hospodských rvaček, které si v ničem nezadají s klasickým westernem. Limonádníkova unylost, umocněná obsahovou vyprázdněností zvláště vypečených obratů pokleslé literatury, dětinná démoničnost HogaFoga, osobité vegeteriánství Hlinomazovy role, vypočítavá okázalost ctnosti a rádoynedotčenosti Joeovy zaslíbené, skvostná závěrečná scénka filmu, naznačující, v čem že je kouzlo pojící skvrny velikosti mexického dolaru ... Kdo se umí smát, začne hned na úvod filmu, a nepřestane dost dlouho po jeho skončení. Odchází nejen pobaven, ale i posílen. ... (25.08.2007)

První z nepřekonatelné řady české parodické filmové školy, kterou si společně otevřeli páni Oldřich Lipský (režisér) a Jiří Brdečka (scénárista, v tomto případě ještě autor literární předlohy, románu na pokračování pro dobový časopis Ahoj, a následně i divadelní hry). To jsou ti obrodníci! Naprosto dokonalá parodie westernového světa a pocta nejen klasickému žánru, ale také časům němého filmu (viz třeba hned úvodní bitka - a hned poté pitka - stylizovaná coby němý film podkreslená hudbou klasického filmového piána těch časů atd.) a též pokleslému světu někdejších rodokapsů... Fenomenální v mnoha ohledech - od svou dobu výrazně předbíhající úžasné stylizace celého snímku, unikátní formy (práce s barvami, použití animace (kupříkladu při scéně ladění piána), zakomponování videoklipů coby hudebních čísel a použití dobové videoklipové estetiky...), hereckých výkonů, geniální cizelované práce s jazykem (scénář v části replik stojí na nuancích mateřského jazyka a na geniálním posunu významu v práci s vyprázdněnými frázemi pokleslé literatury), gejzíru nápadů, přehršle nezapomenutelných gagů a celé řady dalších věcí. Nutno vidět nejen na vlastní oči, ale i slyšet na vlastní uši...a nikdo mi nevymluví, že kdyby Oldřich Lipský točil tenhle film v angličtině, byla by to dnes celosvětová kultovní filmová legenda. A i když oba plodní tvůrci svůj tvůrčí model dále úspěšně rozvíjeli ve svých dalších nezapomenutelných parodických perlách, Adéla ještě nevečeřela a Tajemství hradu v Karpatech, Limonádový Joe zůstane zřejmě už nikdy nepřekonanou (alespoň lokální) legendou... To je on, mého srdce šampion. (16.11.2006)

Kultovní český snímek a klasika svého žánru, která mě sice nesrazila na kolena smíchy jako spoustu jiných, ale dostala mě zejména svým výtvarným zpracováním a skvělými hereckými výkony téměř všech zúčastněných. Pan režisér Lipský natočil originální film, který se může rovnat obdobným americkým snímkům a přitom stále zůstane čistě tuzemským výrobkem. (02.04.2011)