Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Satirická komedie Oldřicha Lipského se odehrává v budoucnosti, v roce "508 po Sputniku". Do této doby se nedopatřením dostává muž z poloviny dvacátého století, čalouník Josef (kterého skvěle zahrál Miloš Kopecký). Jeho přízemní konzumní touhy se v době ideální společnosti jeví natolik podivné, že se octne na psychiatrické klinice. Společníkem Josefa na Zemi se stává Adam (Radovan Lukavský), obyvatel Modré hvězdy, jehož technické myšlení s údivem sleduje lásku mladého výzkumníka Petra a psychiatričky Evy... S realizací překvapivě svěží komedie podle námětu Miloše Fialy, Jana Fišera a Oldřicha Lipského to bylo jednu chvíli nahnuté, protože uprostřed natáčení se do vesmíru vznesl Jurij Gagarin a jakákoliv satira se hned jevila v jiném světle. Pro Miloše Kopeckého to byla první titulní postava, do té doby hrál jen menší a střední role. Komedie je i přes nezbytné "výchovné momenty" díky režijnímu vedení a výborným hereckým výkonům natolik zábavná, že se těší dodnes přízni přátel českých filmů. (Česká televize)

(více)

Recenze (122)

Segrestor 

všechny recenze uživatele

Český občan (tupý buran v podání excelentního Miloše Kopeckého) v roce 1961 omylem odletí v raketě do kosmu, z kterého se vrátí do roku 2465 (508 let po Sputniku1) ve společnosti superinteligentního mimozemšťana zvaného Adam. Nápad je převelice zajímavý a zpracování až skoro nadčasové. Vždyť ve filmu vidíme prvky Total Reccal nebo Pátého Elementu a principiélně i Planety opic. Ovšem film selhává především v rámci komedie a ideologie. Ta se z dnešního hlediska jeví jako idiotská. Nemůžeme však hanět tvůrce pro jejich ideologický scénář. V té době buď sami věřili, že budoucnost patří utopické socialistické společnosti (nebyli by první, viz. H. G. Wells) nebo prostě museli věřit. Kdyby chtěli skutečně společnost kritizovat, pochybuju, že by film vznikl a zda by tvůrci nepoputovali rovnou na Sibiř. Ve filmu jinak padne několik vtipných replik a několik nápadů také stojí za zmínku, ale nutno poznamenat, že v té době vznikly i lepší filmy i bez tolik okázalých efektů. ()

Stegman 

všechny recenze uživatele

Není možné se na to dívat jako na blbůstku, kde si každý jen tak pro nic za nic přeje celosvětový mír. - Tehdy reálně hrozil jaderný konflikt! - Kubánská krize zakrátko vrcholila (viz film Třináct dní). Já se na to dívám jako na blbůstku, u které mě mrazí, když si představím dané souvislosti. ()

Reklama

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

"Po odumření státu, po historicky nevyhnutelném vítězství komunismu, nezkřiví již kapitalistické výrobní vztahy páteře lidí. V budoucím světě bude všechno správné, hrdé, důstojné, efektivní, plné lásky, tepla a vůbec rozumně zařízené. Z takových věcí, soudruhu Lipský, si legraci dělat nemůžete, na nich nelze nalézt nic směšného!" "Dobře soudruhu tajemníku, všechno zesměšnítelné a zesměšněné bude představovat maloměšťák Kopecký, sedlina buržoazních přežitků, imperialistický nohsled, melouchářský oportunista, příživnícký floutek a notorický flákač." +++++ A tak se Kopecký v prostředí těch nejnudnějších soudruhů patronů snažil a snažil, ale přes veškerý talent a nasazení sám na dělání srandy jen načtvrt stačil. Již nikdy se Lipský nevrátil do období splněných proroctví marxismu-leninismu. Dobře udělal. Točit komedii o něčem, z čeho si střílet NESMÍTE, nejde. +++++ Shovívavě nabídněme ještě dva možné výklady. Za prvé: "S odumřením státu odumře i humor, všechno ztratí jiskru. S komunismem zvítězí nekonečná nuda." Za druhé: "Kopecký představuje postavu dnešního socialismu. Ne kapitalismu, socialismu. Jaké kouzlo promění takové lidi za 500 let v dokonalé?" Indicie pro tato čtení se žel dovedně skrývají, příliš dovedně. ()

jedna_vrana 

všechny recenze uživatele

Na tomto filme mi silno prekážali dve veci. Miloš Kopecký pôsobil ako šašo, bol ukričaný a chaotický. Mám ho oveľa radšej v jeho neskorších úlohách, aj komédiách, kde už bol vyzretejší herec. (Ako som sa dočítala, toto bola jeho prvá hlavná úloha a asi sa v nej chcel poriadne predviesť.) Druhý fakt je predstava budúcnosti – rok 508 po Sputniku vyzeral ako komunistický raj. Aj to má logické vysvetlenie, inak by súdruhovia v roku 1961 tento film nedovolili. Zhrnuté – nebavila som sa. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Docela příjemný film, který selhává ve vedení příběhu a nedostatečném a neujasněném tahu na branku. Začátek mne moc bavil (kosmodrom Strakonice) a celkově je ve filmu spousta hlášek a her se slovy (podle mne vliv Macourka), navíc na tehdejší dobu poměrně slušné a nákladné triky a výprava. Kopecký se snaží, seč může, aby vykreslil v co možná nejhorších barvách všechno naše sobectví, závist, lenost a touhu po rychlém zbohatnutí a ukradených poctách... a v tom je podle mne hlavní zádrhel. Kdyby to jeho zlo bylo jako had v ráji, takový našeptávač, a pokusil se tak plíživě, pomaličku ovlivnit celou tu harmonickou a dokonalou komunitu lidí budoucnosti, kdy si nikdo nemá co závidět a všichni jsou si rovni, bylo by to o hodně zajímavější Ale pak by nešlo o komedii, ale psychologický horor. Proto se příběh pořádně nerozjíždí, možné tragédie, které by mohl muž z 1. století přivodit, jsou otupeny hned, jak začnou jen hrozit, a řešení konfliktu se vlastně odkládá, protože léčený subjekt odmítá brát antisobecin. Ale přes všechny výhrady a tu nudnou pasáž od cca 40. minuty plus některé trapné scénky, kdy už i lidem budoucnosti muselo být jasné, jaké pako to mají na skladě, se na to dobře kouká, dobře poslouchají ty hrátky se slovy a špílce a nutno uznat, že Kopecký si roli užívá. ()

Galerie (26)

Zajímavosti (17)

  • Film byl původně natáčen pod názvem Zavinil to Einstein, ale nakonec byl změněn. Režisér Oldřich Lipský nakonec jméno známého fyzika použil ve filmu Zabil jsem Einsteina, pánové.... (kowalski)
  • Celý film bol natočený v ateliéri, vrátane scény na letisku. [Zdroj] (Raccoon.city)
  • Zvukový mistr Jaromír Svoboda je zároveň konstruktérem elektronického nástroje. Zdroj: Český hraný film 1961-1970, NFA 2004. (ČSFD)

Reklama

Reklama