Šest medvědů s Cibulkou

Film se nejen názvem zcela vyrovná psu na česneku a proto nemůžu dát méně než pět. A to i přesto, že cirkus mě neoslovil ani coby malé dítě, protože neumělé naučené pohyby zvířat mi nepřipadaly jako něco obdivováníhodného, naopak mě odpuzovaly. A to jsem ještě nevěděl, jakým způsobem cirkusáci tyhle kousky zvířata učí, např. tančit medvědy tak, že je naženou na horké uhlí. Ale tenhle film mi fakt otevřel obzory, díky němu jsem se dozvěděl, že tchoři jsou lepší než medvědi a že ředitelská kávička se vaří v obrovském hrnci na polévku. (22.12.2012)

Když jsem tento film neznal, myslel jsem si, že se jedná o další kulinářský pořad, i když skladba jídelníčku se mi zdála velice nezvyklá, těšil jsem se na fajn recept na medvědí ragú, ale místo toho budou zase jen rybí prsy. Tento film je spíš pro děti, právem jsem se mu vyhýbal, neboť tato "nejbláznivější klauniáda" není nic extra a je docela infantilní. Tak, a inspirován názvem filmu si dnes dám vydatnou večeři... ...cibuli bych doma měl, jen nevím, ze které ZOO unesu ty medvědy. (15.10.2018)

Dnes taková retro zábava někde mezi 3 a 4 hvězdičkami. Nikdy před tím jsem to neviděl a tak jsem to vnutil dětem jedno deštivé nedělní odpoledne místo Harryho Pottera. Děti se slušně bavily, ale mě to přišlo "jen" jako dobrý standard. Na mě trochu moc artistických čísel a málo děje. Přesto se přikláním ke 4*, a to z prostého důvodu, že něco milého a vtipného, něco, co bude koukatelné ještě i za 40 let od svého vzniku se už dneska vlastně netočí. (08.10.2012)

Náhodou jde o pěkný „rodinný“ film, který se malým capartům bude jistě líbit stejně tak dnes, jako nám kdysi. Já měl tento film s Lipským vždycky rád a to nejen kvůli samotným cvičeným medvědům, ale i komickým scénám v prostorách školy (voskování podlahy, atd…). Tu a tam se na to rád podívám znovu, když už omylem zapnu televizi a zrovna to tam dávají. Československé kousky jsem měl vždycky mnohem raději, než ty nové české kraviny… (05.11.2018)

Tuhle zrůdnost jsem viděla v dětství (ten správný věk pro tuhle „pohádku“). Nikdo, včetně mě, neměl tuhle pohádku v rodině rád. Viděla jsem ji jednou/dvakrát a od té doby jsem se jí vždy vyhýbala. To nemluvím jen za své dospělé já, ale hlavně za to dětské. Už když jsem byla malá, tak mi těch medvědů bylo líto. Všechno mi přišlo hrozně trapný a vůbec jsem nechápala, o co jde, čemu se mám smát nebo co se mi na tom má líbit. V dospělosti už jsem si to nikdy nepustila. Když se na to nechtěli dívat ani babička, děda a táta jako dospělí, tak je asi něco špatně. (10.04.2024)