Zelig

….. „ Člověk, který se umí proměnit v jiného“. Hm. Jenže já vidím stále toho samého Woodyho Allena a s většinou jeho filmů si opravdu nerozumím a především s těmi ve kterých sám hraje. Nu což, do skupinky intelektuálů nadšených z každého JEHO díla nikdy patřit nebudu ( to vím už dávno) a navíc zjišťuji, že s každým dalším viděným „Allenem“ …. mně to vadí míň a míň. Čest výjimkám. (24.10.2006)

Musím se přiznat, že jsem se sám několikrát načapal v představě, že ti herci v Proměnlivém muži přehrávají a že jsem se dozvěděl zajímavou věc o tom kdo přerušil Hitlerův projev - ale kurňa, vždyť je to mystifikace! Film tak přesvědčivý, od samotné hudby, výkonů, dokumentárního zpovídání a dalších maličkostí, které však nezůstaly opomenuty a tvoří úžasný celek.Od této chvíle přebírá Zelig pochodeň mého nejoblíbenějšího Woodyho filmu, kterou až do této chvíle neslo Seber prachy a zmiz. (08.11.2005)

Zeligem se Allen vrací trochu ke svým groteskně komickým experimentálním začátkům, což završuje snad až překombinovanou formou vyprávění. Krása Zeliga spočívá v tom, že sám o sobě neobsahuje moc zábavných a komických prvků, je ale zábavný a komický trochu z odstupu, jako celek, ucelený nápad, který by možná mohl být zpracován i trochu jinak. Druhou věcí je, že Zelig vlastně ani tak není o Zeligovi ale o lidech ho obklopujících, lidech jako takových, ani ne nutně jen sevřených v úzké časové výseči dvacátých let. A k nim Zelig není moc lichotivý. Naštěstí. Protože to je na tom celém to nejzábavnější, nejkomičtější a nejzajímavější. (23.01.2016)

Přímo ďábelsky zábavný a zároveň inteligentní film, který jsem si právě zamiloval, to je Zelig. Do detailu vybroušená mystifikace a parodie plná ohromných nápadů a nezapomenutelných scén. Jsem nadšený, bídná nálada je pro dnešek ta tam a Forresta Gumpa už asi nikdy nemusím vidět. Zkrátka další pětihvězda pro Woodyho Allena. "Dva fanatičtí idiotští američtí blbové a zločinní sviňáci zkazili našemu Vůdci skvělý vtip..." (01.08.2013)

"Životopisný" film, který je originálně pojat jako dokument. Se standartními prvky - obsahuje archivní záběry, vypravěče, který dokumentem provází a rozhovory se současníky po letech. Jako u jiných svých filmů se Allen opět pozastavuje nad mocí médií, která ovládají a částečně vytvářejí hrdinův osud, jakmile se z něj stala známá osobnost. Hlavním tématem filmu je ale parodie lidské snahy po konformitě a splynutí s davem. I když se film trochu dotýká i související tendence - agresivní snahy po individualitě za každou cenu - bylo by myslím přínosné natočit něco podobného i o tomto nanejvýš aktuálním tématu. 7/10 (08.11.2005)