Tři veteráni

Tři veteráni v sobě umně snoubí pohádkový příběh s vytříbeným scénářem dua Svěrák-Lipský, kterým se do oné "frňákovníkové" atmosféry podařilo chytře vložit spoustu moderních nápadů, které z filmu udělaly klasiku svého žánru. Kdo by si nepřál, mít alespoň na chvíli jeden z těch kouzelných dárečků? Z hvězdného hereckého ansámblu mě nejvíce oslovili mistr Hrušínský a Svěrák. Nadčasová humorná pohádka (nejen) o tom, co vadí či nevadí. (24.12.2021)

Další úžasná jemná pohádka, se skvělými detaily a kde si herci užívají svých rolí. O lidské chamtivosti, touze po moci a majetku, které je nakonec spravedlivě potrestáno, ale nejdříve musí tři hrdinové projít vlastním očistcem. Vysloužilí vojáci Pankrác (Rudolf Hrušínský), Bimbác (ohnivý Petr Čepek) a Servác (Josef Somr) dostanou od tří skřítků kouzelné dary, aby udělali radost v životě sobě i druhým. Dva ze skřítků jsou obsazeni asi dvěma nejčastěji obsazovanými herci od Oldřicha Lipského (Miloš Kopecký a Lubomír Lipský). Postupně dorazí do království Monte Alba plného nejroztodivnějších lidí. Samozřejmě celník (Milan Lasica), který rád zabavuje cigarety s velbloudem, hostinský (Ladislav Gerendáš: musíte Edu omluvit, je to jen obyčejný pobíječ much: Takzvaný flyboy) či proradný ministr informatiky (Zdeněk Svěrák). Ale především král Pikola (Július Satinský) a jeho dcera princezna Bosana (Vida Neuwirthová), která má oči nebezpečně daleko od sebe a umí z mužů vyloudit vše, co chce. Výsledkem ale pouze je, že veteráni přijdou o své dary a musí prchat pryč. Od skřítků dostanou další šanci, díky jablku frňákovníku, ale opět to díky svým mocenským choutkám Bimbáce pohnojí a musí začít od píky bez darů. Nádherně jemná a velmi zábavná pohádka. (23.12.2009)

„Ach, Salzburg! Tam jsem… taky nebyl.“ Popravdě, vzhledem ke skladbě tvůrců a zdejšímu nadšenému jásání jsem čekala víc. Vlastně mnohem víc. Bavil mě Zdeněk Svěrák, křepčící Rudolf Hrušínský a sem tam vydařená hláška, ale ta protiválečná agitka byla přeci jen příliš prvoplánová. Navíc poslouchat na konci pracovního týdne pořád dokola, že dělání je lék, není to pravé ořechové. (07.07.2014)

Svěrákovská milovaná klasika, kterou musí mít každý zákonitě rád. Poselství, jež si tato pohádka nese, je totiž i po těch letech aktuální více, než si vůbec myslíme. Výborná práce! „To bude chtít do Prátru, na pouť. Čuchá tam nějakou zábavu. Aby se tak namotal na to jejich kolo... Zavolejte Vídeň.“ (24.12.2019)

„Tu bude pšenice.“ – „Tu bude válka!“ Zvláštna rozprávka, ktorá mi psychedelicko-surrealistickou atmosférou ako malému spôsobila nejednu ťaživú nočnú moru. Pamätám si, že som mal jarné prázdniny a poobede v telke dávali trojicu strašidelných dôchodcov, zmutovaný nos, hororový nočný les... Ufff. Spätne ale oceňujem práve onú snovú zvláštnosť. Film na niektorých miestach pôsobí lacno. Rozpočet bol zrejme nízky (biedne masové pasáže, smiešne bojové scény) a tak čo sa týka kostýmov a rekvizít, proste dali dokopy všetko, čo sa im podarilo splašiť. Dokopy to spolu vôbec neladí, ale paradoxne aj práve vďaka tomu snímka pôsobí originálne, zábavne a osviežujúco. Takže uprostred námestia trónia tri, nuž, kadibudky (dnes toitoi). V inej scéne sú na scénu zázračne pričarované cigarety Camel (!). Jazdci na koňoch vydávajú zvuky ako policajná siréna. Povedal by som, že takto wtf by to dopadlo, ak by Troch veteránov nakrúcal Terry Gilliam, ale vlastne on už minimálne jednu rozprávku nakrútil a zďaleka nebola až taká divná (Kliatba bratov Grimmovcov). K tomu chytľavá pesnička. Scenár sám osebe síce nie je nijaký extra zázrak, ale má skvelé hlášky („Tak to nech rozečtený a uhni.“) a dialógy a plno dominantne šialených nápadov (plácačky na muchy, frňákovník). (01.01.2005)