I Killed Einstein, Gentlemen
Režie:
Oldřich LipskýKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Vlastimil HálaHrají:
Jana Brejchová, Jiří Sovák, Iva Janžurová, Lubomír Lipský st., Petr Čepek, Radoslav Brzobohatý, Stella Zázvorková, Jan Libíček, Josef Hlinomaz (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Fantastický příběh, jehož děj se odehrává střídavě v Americe, někdy na přelomu druhého a třetího tisíciletí, a v Praze roku 1911, je založen na myšlence, zda a do jaké míry by předčasná smrt zakladatele moderní fyziky, Alberta Einsteina, ovlivnila vývoj naší civilizace. Na rozdíl od většiny děl tohoto žánru, která posunují příběh do daleké budoucnosti, se zde děj naopak vrací pomocí „stroje času“ do minulosti. Jako historický fakt autoři označili skutečnost, že profesor Einstein mohl přijít v Praze roku 1911 o život – na této myšlence je postaven celý děj filmu. Příběh se odehrává „v budoucnosti“, konkrétně v roce 1999. Skupinka bojovně naladěných fanatiků si pohrává s nebezpečným vynálezem – takzvanou bombou G, kvůli které ženy obrůstají plnovousem a nerodí děti. Při hledání viníka toho všeho dojde lidstvo k názoru, že všechno má na svědomí zakladatel moderní fyziky. Do minulosti proto odlétá výprava profesora Moora s jediným cílem – zabít mladého Alberta Einsteina… (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (238)
Tento predchodca Návštevníkov je im dôstojným vzorom, a pritom som o tomto filme doteraz vôbec netušil. Ak si odmyslíme ženské brady a fúzy, čo je ale podstatou filmu, tak je na celý film radosť pozerať. Okrem streleného sci-fi so zmenou minulosti má aj prvky špionážne, o ktorých vizionárski tvorcovia nemohli ani tušiť, že na prelome tisícročí, kedy sa časť filmu odohráva, budú naozaj reálne. Z hercov ma viac ako Sovák v hlavnej postave zaujala určite Brejchová a to vo všetkých svojich kostýmoch ako z minulosti, tak aj v budúcnosti. Jej spôsob zabitia Einstaina nemal chybu. Tiež nemala chybu úvodná homo-trans-erotická scéna, ani neviem ako to nazvať, je to aj tu v galérii, a netuším, ako také niečo dokázalo v tom čase prejsť cenzúrou. ()
Vyskytuje-li se ve filmu výkvět českých herců a zajímavý nápad, už ani není potřeba gejzíru třeskutého humoru, přesto jsem se bavil náramně. Už jenom proto, že sebevíce banální hláška z úst Jany Brejchové je kouzelná. Zobrazení budoucnosti a technické možnosti s tím související jsou tady ve srovnání třeba s pozdějšími Návštěvníky poměrně krotké, ale na škodu to nijak není. Cestování časem a absurdity z toho plynoucí jsou bez problémů k chápání a ústřední téma pádu lustru je nosné a únosné překvapivě až do konce. Kulisy staré Prahy jsou příjemné jako vždy a Janě Brejchové to slušelo jak v secesních kostýmech, tak i v těch futuristických. Závěr sice nutí k zamyšlení, ale protože ještě naplno nepropukla normalizace, není zde nutný morální apel jako v pozdějších podobných filmech. Už jenom proto není fér srovnávání s Kostkovým čajem. ()
Až na pár logickejch zaškobrtnutí spojenejch s cestování časem je to skvělej film, správně Lipskovsky ujetej (v tom nejlepšim slova smyslu) a plnej promyšlenejch hlášek. Hvězdný a dobře zvolený obsazení asi ani nemá smysl moc komentovat, rok vzniku a režisér mluvěj za vše - jen ta Brejchová občas líp vypadá než hraje. Myslim, že ten film si zaslouží, aby o něm bylo trochu větší povědomí... Rozhodně na to má. ()
Oldřich Lipský se do dějin české kinematografie zapsal neskonale unikátními filmy, triky, které zvládal ukočírovat před půl stoletím, skvěle fungují na diváka i dnes. U díla, na které jsem se dlouho chystal, se ale nemůžu ubránit pocitu, že je již mírně překombinované a pozoruhodná zápletka tady člověka neodpálí tak, jako třeba v bezchybném Happy endu. ()
Československé crazy komedie mám většinou hodně rád. Například Pane, vy jste vdova!, Což takhle dát si špenát a Čtyři vraždy stačí, drahoušku jsou všechno filmy, které si vždy rád zopakuju a nikdy se mi jejich mnohdy ujetý humor nepřejí. Ani nevím, jak se to stalo, ale film Zabil jsem Einsteina, pánové… mě v mládí nějak minul a viděl jsem jej až nedávno. Docela mě překvapilo, jak mě nebavil. Je možné, že to byl jeden z prvních filmů v daném žánru (rok 1969) a tvůrci se to museli teprve naučit. Děj je až moc překombinovaný, opravdu dobrých vtipů pomálu a nesedí mi ani ten sci-fi kabátek, na kterém je navíc vidět i stáří filmu. Zkrátka je to podprůměr i v rámci tohoto jinak bohatého žánru. Dávám jen dvě hvězdy a doporučení směřuje raději na výše uvedené filmy. ()
Galerie (31)
Zajímavosti (22)
- Pre film bola ešte v júni 1968 vyjednávaná spolupráca so španielskou spoločnosťou Suevia Films zastupovanou Alfredom Eskobarom, ktorá mala dodať farebný materiál. V úvahe bol aj ich podiel na scenári a obsadenie jednej z hereckých rolí. Dodávateľom farebného materiálu sa nakoniec stala Lichtenštajnská firma Europa International Films, ktorá však po dokončení odmietla film distribuovať a zvolila možnosť vyplatenia podielu tržieb z distribúcie vo vybraných krajinách. [Zdroj] (Raccoon.city)
- Príprava ateliéru na natáčanie filmu sa zdržala z dôvodu zdržania natáčania filmu Ovoce stromů rajských jíme (1969), ktoré presiahlo do plánovaného termínu. Druhým dôvodom bola stavba dekorácií, výrazne náročnejšie ako sa očakávalo. [Zdroj] (Raccoon.city)
- Původní filmový námět je kolektivním dílem spisovatele Josefa Nesvadby, Miloše Macourka a Oldřicha Lipského. Tato trojice je také podepsaná pod filmovým scénářem. Tematickou povídku Einsteinův mozek ale najdeme už ve vědecko-fantastických příbězích Josefa Nesvadby v roce 1960. (NinadeL)
Související novinky
Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012
Pouhý den před svými osmdesátinami zemřel ve středu 12. 9. jeden z nejvýraznějších českých herců druhé poloviny 20. století. Byl představitelem hlavně mužných rolí, drsnějších i těch, díky kterým byl… (více)
Reklama