Reklama

Reklama

Zabil jsem Einsteina, pánové...

  • angličtina I Killed Einstein, Gentlemen
TV spot
Československo, 1969, 95 min

Kamera:

Ivan Šlapeta

Hrají:

Jana Brejchová, Jiří Sovák, Iva Janžurová, Lubomír Lipský st., Petr Čepek, Radoslav Brzobohatý, Stella Zázvorková, Jan Libíček, Josef Hlinomaz (více)
(další profese)

Fantastický příběh, jehož děj se odehrává střídavě v Americe, někdy na přelomu druhého a třetího tisíciletí, a v Praze roku 1911, je založen na myšlence, zda a do jaké míry by předčasná smrt zakladatele moderní fyziky, Alberta Einsteina, ovlivnila vývoj naší civilizace. Na rozdíl od většiny děl tohoto žánru, která posunují příběh do daleké budoucnosti, se zde děj naopak vrací pomocí „stroje času“ do minulosti. Jako historický fakt autoři označili skutečnost, že profesor Einstein mohl přijít v Praze roku 1911 o život – na této myšlence je postaven celý děj filmu. Příběh se odehrává „v budoucnosti“, konkrétně v roce 1999. Skupinka bojovně naladěných fanatiků si pohrává s nebezpečným vynálezem – takzvanou bombou G, kvůli které ženy obrůstají plnovousem a nerodí děti. Při hledání viníka toho všeho dojde lidstvo k názoru, že všechno má na svědomí zakladatel moderní fyziky. Do minulosti proto odlétá výprava profesora Moora s jediným cílem – zabít mladého Alberta Einsteina… (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (238)

sportovec 

všechny recenze uživatele

V EINSTEINOVI se Lipský asi nejvíce a nejzdařileji přiblížil své nesvadbovské literární předloze. Tato konstatace není - a také nechce být - v žádném případě jednosměrnou chválou. Naopak. Zdá se, že zejména v první třetině fimu až chaoticky rozvíjený děj postrádá jednotící prvek. Teprve závěr, ústící do skvěle vygradované pointy tradičně českého smírného řečení ve verzi, která nutně nemusí být prvoplánově očekávatelná, mnohé napravuje a dává také směr syžetu i kompozici již zmiňované úvodní třetiny EINSTEINA. Mnohé v tomto ohledu naznačuje i v bonusech pronesené upozornění režisérova bratra Lubomíra Lipského staršího: že totiž výpravnost se vlastně tvoří i natáčí lépe než výpravná komormí dramata, které je vloženo do úst dávno již zesnulého hercova bratra. Za upozornění stojí i převažující červeň v exteriérech i ateliérových prostorách právě tak jako osobitě pojaté souboje dvou skupin návštěvníků, jimž se doslova pod rukama mění dějiny. Herecky mne nejvíce upoutal Petr Čepek ve své dvourolové einsteinovské kreaci. Česká filmová sci-fi v této nesnadné komedii získala další patrně již i nadčasový příspěvek podle mého soudu naopak o poznání lepší než neméně zajímavý pozdější nesvadbovský filmový budíček ZÍTRA VSTANU A OPAŘÍM SE ČAJEM opět ve výrazné Lipského režii. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Další krásně hravá bláznivá komedie, která mě vždy potěší, když ji shlédnu. Opět si utahuje z lidské schopnosti vést stále větší a ničivější války v zájmu svých mocenských ambicí a tím dovést svět na pokraj vyhynutí díky novým, hrozivějším a děsivějším zbraním s "vedlejšími účinky". Takže se musí řešit to, že ženám rostou z nenadání vousy díky bombě G. Mají plán, vrátit se do budoucnosti do roku 1911 a zabít Alberta Einsteina (krásně se pohihňávající se Petr Čepek), otce celé fyziky. Tým pod vedením profesora Davida Moora (skvělý Jiří Sovák) vyráží. A začíná bláznivá podíváná a zábava. Moore chce splnit úkol za každou cenu, Jeho kolega Frank Pech (Lubomír Lipský) zmizí, protože místo Einsteina zemře jeho budoucí otec. Historička Gwen Williamsová (Jana Brejchová) se zamiluje do Einsteina a chce zabránit jeho smrti. A pak je tu ještě druhá strana (výrobce bomby G), která chce smrti také zabránit a již skvěle zastupuje Smith (nádherně sebevědomý Jan Libíček). Úkol se musí zopakovat, i když se to obejde bez úmrtí. Pak při návratu se Moorovi stane noční můra, když původní katastrofu vystřídala jiná a on musí jako poslední zdravý muž sloužit ženám a bomba G je opět zavedena samotným Moorem. Další půvabné postavy: policejní inspektor ve staré Praze (Josef Hlinomaz) a Pechova manželka Betsy (Iva Janžurová), která při druhé expedici nahradila Gwen, protože chtěla mít zase manžela. Nádherně hravě bláznivá zábava. ()

Reklama

Šandík 

všechny recenze uživatele

"Zabil jsem Einsteina, pánové..." by vůbec nebyl špatný film, kdyby se scénáristé poněkud mírnili ve vytváření absurdností a o fous víc dbali o komediální a hereckou linku. Přesně to, co je tak silné na "Adéle", totiž svrchované komediální herectví všech zúčastněných v čele s pány Kopeckým a Hrušínským, v Einsteinovi poněkud chybí. Přitom herci rozhodně nehrají o mnoho hůř, ale jednoduše nemají tolik příležitostí své herectví rozvinout, neboť jim k tomu neustálá zběsilá "grotesková" akce zkrátka nedává mnoho příležitostí. Příběh je komplikovaný a nepřehledný, postav je v něm "jako na orloji", není zde žádný skutečný záporák a klaďas vlastně taky ne. Čepek jako Einstein je ovšem velmi slušný a Brejchová jako historička Gwen taktéž, zvláště v první polovině filmu, kde ještě není tolik zmíněné zběsilé akce a tvůrci si to tak nějak víc užívají. Samozřejmě je otázka, jak se na celkovém vyznění filmu podepsala ona blbá doba, panující po srpnu 1968, kdy rozhodně nebylo nikomu příliš do smíchu... Celkový dojem: 70% Zajímavé komentáře: sportovec, Radek99 ()

Frajer42 odpad!

všechny recenze uživatele

Totálně otravný, nekonečně nudný a absolutně nevtipný blábol. Tohle Lipský posral na plné čáře. Katastrofální sračka, u které jsem dvakrát usnul. Nemám tušení, proč ten člověk vysazoval předepsané léky. Ta trapnost s těmi ženskými vousy mohla napadnout vyloženě jen totálního kokota. To byl opravdu vrchol nevkusu. Einstein mohla být neskutečně zajímavá postava. Netuším, zda měl Čepek přikázané ho zahrát takhle neskutečně nezajímavě. Opravdu odporný film, který měl být ve střižně rozstříhán a následně rituálně spálen. ()

Zagros 

všechny recenze uživatele

Československé crazy komedie mám většinou hodně rád. Například Pane, vy jste vdova!, Což takhle dát si špenát a Čtyři vraždy stačí, drahoušku jsou všechno filmy, které si vždy rád zopakuju a nikdy se mi jejich mnohdy ujetý humor nepřejí. Ani nevím, jak se to stalo, ale film Zabil jsem Einsteina, pánové… mě v mládí nějak minul a viděl jsem jej až nedávno. Docela mě překvapilo, jak mě nebavil. Je možné, že to byl jeden z prvních filmů v daném žánru (rok 1969) a tvůrci se to museli teprve naučit. Děj je až moc překombinovaný, opravdu dobrých vtipů pomálu a nesedí mi ani ten sci-fi kabátek, na kterém je navíc vidět i stáří filmu. Zkrátka je to podprůměr i v rámci tohoto jinak bohatého žánru. Dávám jen dvě hvězdy a doporučení směřuje raději na výše uvedené filmy. ()

Galerie (31)

Zajímavosti (22)

  • Pre film bola ešte v júni 1968 vyjednávaná spolupráca so španielskou spoločnosťou Suevia Films zastupovanou Alfredom Eskobarom, ktorá mala dodať farebný materiál. V úvahe bol aj ich podiel na scenári a obsadenie jednej z hereckých rolí. Dodávateľom farebného materiálu sa nakoniec stala Lichtenštajnská firma Europa International Films, ktorá však po dokončení odmietla film distribuovať a zvolila možnosť vyplatenia podielu tržieb z distribúcie vo vybraných krajinách. [Zdroj] (Raccoon.city)
  • Režisér Oldřich Lipský sa pri kontaktovaní hercov nestretol s veľkým ohlasom. Bol rok 1968 a tomuto svojráznemu námetu  len málokto veril. Petr Čepek, predstaviteľ Einsteina, dokonca svoju rolu najskôr odmietol. Prijal ju až po dohovorení kameramana Ivana Šlapetu, s ktorým boli dlhoroční priatelia. (Raccoon.city)
  • Když se stroj času dostane do roku 1911 do Národního divadla, tak se zrovna hraje opera Bedřicha Smetany „Prodaná nevěsta“. (noelcoward73)

Související novinky

Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012

Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012

13.09.2012

Pouhý den před svými osmdesátinami zemřel ve středu 12. 9. jeden z nejvýraznějších českých herců druhé poloviny 20. století. Byl představitelem hlavně mužných rolí, drsnějších i těch, díky kterým byl… (více)

Reklama

Reklama