Zabil jsem Einsteina, pánové...

Celý film je k pobavení dnešního diváka nabitý jakousi genderovou filozofií, úvod filmu dvou líbajících se fousatých bytostí působí jako homoerotická scéna, ve filmu se setkáme s fousatými ženami a prsatými muži, obojí v neplodných verzích nebo vzpoura žen proti holení, což by v dnešní jednoduché době antigay aktivisté a konzervativci jistě brali jako varovné sci-fi poselství proti liberálním změnám ve společnosti. Na lechtivém podtextu si štáb nechal záležet ze všech efektů na diváka asi nejvíc, ať už jsou to sexy kostýmy (po striptýzu služebných se dost možná řada českých divaček poptávala, kde seženou tak zajímavé prádélko) nebo laškovný výkon Jany Brejchové nebo Ivy Janžurové. Cestování časem je vděčné téma a nápadem převrátit na základě informací z budoucnosti životní směr důležitého člověka se zabývalo nedávno třeba i sci-fi s Mattem Damonem The Adjustment Bureau, tady je ale plán využíván jen krátce a snaží se diváka zabavit ne vždy úplně zdařilým humorem. Tenhle film se tak úplně nepovedl, řada scén dnes narozdíl od pecek tandemu Macourek-Vorlíček a vlastně i od zdařilejších Macourkovských komedií Lipského působí nudně, málo vypointovaně. Zaujalo mě, že se jedná o adaptaci Nesvadbovy povídky. (19.10.2016)

Vyskytuje-li se ve filmu výkvět českých herců a zajímavý nápad, už ani není potřeba gejzíru třeskutého humoru, přesto jsem se bavil náramně. Už jenom proto, že sebevíce banální hláška z úst Jany Brejchové je kouzelná. Zobrazení budoucnosti a technické možnosti s tím související jsou tady ve srovnání třeba s pozdějšími Návštěvníky poměrně krotké, ale na škodu to nijak není. Cestování časem a absurdity z toho plynoucí jsou bez problémů k chápání a ústřední téma pádu lustru je nosné a únosné překvapivě až do konce. Kulisy staré Prahy jsou příjemné jako vždy a Janě Brejchové to slušelo jak v secesních kostýmech, tak i v těch futuristických. Závěr sice nutí k zamyšlení, ale protože ještě naplno nepropukla normalizace, není zde nutný morální apel jako v pozdějších podobných filmech. Už jenom proto není fér srovnávání s Kostkovým čajem. (20.11.2008)

Nápad rozhodně dobrý (jako celek, jednotlivé prvky jsou spíš hovadiny), herecké výkony samozřejmě fenomenální, vizuální stránka skvělá, několik více než slušných momentů a pár výtečných hlášek. Ale to zpracování je prostě absolutně průměrné. První půlhodinu jsem se sice bavil výborně, ale pak to začalo být jaksi zamotané, zmatené a hlavně docela nudné. Z tohoto námětu šlo určitě vytěžit mnohem víc a mnohem lépe, nejen vzhledem k tomu, kdo za ním stojí. Dohonil jsem rest. ale na rozdíl od mnoha jiných českých komedií a parodií ze stejné doby tuto už opravdu podruhé vidět nemusím. Zabil jsem Einsteina, pánové! totiž neobstojí ani jako parodie a jako seriózní sci-fi film samozřejmě už vůbec ne. Škoda. Naprostý průměr. 60%. (16.06.2021)

Oldřich Lipský obohatil československú filmovú produkciu o mnoho veľmi zaujímavých, zábavných a nadčasových snímkov. Stačí spomenúť tituly ako napríklad "Marečku, podejte mi pero!", "Čtyři vraždy stačí, drohoušku" či "Jáchyme, hoď ho do stroje". Občas síce trocha zakopol ako v prípade filmov "Nech žijú duchovia!" alebo "Srdečný pozdrav zo zemegule", ale i tak to bol výborný režisér. Sci-fi komédia "Zabil jsem Einsteina, pánové...", ktorú natočil v roku 1969, patrí medzi priemerné dielá jeho filmografie. *** (23.07.2018)

Film dost pripomina Zitra vstanu a oparim se cajem, kterej se mi libil vic, ale je to mozna jen tim, ze jsem ho videl vickrat a driv. Nicmene i tenhle film ma co nabidnout. Sice tu jde taky o zabiti nekoho znamyho pomoci cesty casem a je tu i par stejnejch hercu, ale Lipsky to natocil zajimave a v minulosti film misty pripomina Adelu. Navic ma film zajimavej konec. Z hercu, i kdyz jsou super vsichni, se mi nejvic libil Petr Cepek s jeho uchylackym smichem. Sice to nedosahuje kvalit Lipskyho nejlepsich kousku, ale i tak to je povedenej a zabavnej film. (11.11.2007)