Zabil jsem Einsteina, pánové...

Dalsi z rady blaznivych komedii Oldricha Lipskeho, nutno dodat, ze nedostatkem fantazie netrpel. Tato si me uplne neziskala, navrat do minulosti, roku 1911 urcite patri mezi nejpovedenejsi pasaze celeho filmu. Pritomnost me vsak vubec nebavila, coz zapricinilo me, pouze prumerne hodnoceni. Velmi reprezentativni herecke obsazeni, z nichz me nejvice zaujaly vedlejsi postavy, ktere ztvarnil Kemr, Libicek, Effa. Brejchove to sluselo. (08.04.2014)

Až na pár logickejch zaškobrtnutí spojenejch s cestování časem je to skvělej film, správně Lipskovsky ujetej (v tom nejlepšim slova smyslu) a plnej promyšlenejch hlášek. Hvězdný a dobře zvolený obsazení asi ani nemá smysl moc komentovat, rok vzniku a režisér mluvěj za vše - jen ta Brejchová občas líp vypadá než hraje. Myslim, že ten film si zaslouží, aby o něm bylo trochu větší povědomí... Rozhodně na to má. (15.09.2015)

Komédia, v ktorej si Lipský odskúšal poprepletaný dejový vývoj / humor, ktorý následne vychytal v „Čtyři vraždy stačí, drahoušku“ a zároveň komédia, ktorá poslúžila ako vzor pre Zítra vstanu a opařím se čajem. Brejchová bola kočka, Janžurová čo sa týka postavy nijako nezaostávala a zároveň sa jej podarilo, na nie práve veľkom priestore, získať najväčšie sympatie. Inak čo sa týka vizuálneho dojmu, tak tam sa, na tú dobu, nedá vôbec nič vyčítať. A dnešní českí tvorcovia by sa finančne dosť zapotili, aby ho dorovnali. (23.05.2016)

Oldřich Lipský obohatil československú filmovú produkciu o mnoho veľmi zaujímavých, zábavných a nadčasových snímkov. Stačí spomenúť tituly ako napríklad "Marečku, podejte mi pero!", "Čtyři vraždy stačí, drohoušku" či "Jáchyme, hoď ho do stroje". Občas síce trocha zakopol ako v prípade filmov "Nech žijú duchovia!" alebo "Srdečný pozdrav zo zemegule", ale i tak to bol výborný režisér. Sci-fi komédia "Zabil jsem Einsteina, pánové...", ktorú natočil v roku 1969, patrí medzi priemerné dielá jeho filmografie. *** (23.07.2018)

Sci-fi frašky Miloše Macourka /Pane, vy jste vdova, Čtyři vraždy stačí, drahoušku/ prostě nejsou má krevní skupina. Jsou originální, ale současně překombinované a na můj vkus zcela bez myšlenky. Takhle jsem vnímal i Einsteina, který u mě naštěstí boduje o stupínek výš díky zasazení do posledních let c. a k. monarchie. Začalo to před úvodními titulkami strašně dlhou trapárnou (WTF 1: ženám rastou díky Einsteinově teorie relativity vousy! :o)) bohatou sci-fi dekorací, bohužel zbytečně přehrávajícími výkony ze strany herců (zejména Josefa Kemra a věčně šaškujícího Jiřího Sováka) za každou cenu snažících se udělat co nejbláznivější komedii. Nicméně poté střet daleké technické budoucnosti s nedávnou historií, problém známých faktů a mýtů v rozporu s neznámými zamlčanými detaily podaný velice hranou formou - toť oceňuju. Máme k tomu naštěstí krásnou kostýmní a výtvarní výpravu, Petra Čepka v roli mladého Einsteina, krásnou Janu Brejchovou jako stvořenou nejen pro psychologická dramata, ale i podobné bláznivé veselohry /Slečna Golem/, rovněž nádhernou muziku Vlastimila Hály, vtipné dialogy a hlášky (,,Takže za tři roky a dva měsíce vypukne světová válka, čau!") nebo nápad se samooblužným kočárem,... Vypadalo to místy dokonce na silné čtyři hvězdičky, snesl bych i ten druhý návrat do minulosti, byť se už nezaobešel bez ujeté šaškárny se spoustou mrtvol všeho druhu a bláznivý Sovák nám tady létal s pistolema po obloze. Jenže to by nebyl Macourek, aby každým dalším zvratem nepřekombinovával děj víc a víc a nedotáhl zpátky do trapárny (WTF 2: bez Einsteinovy teorie muži mluví ženským hlasem! :o)), kterou nejsem schopen ztrávit. Škoda, mohl vzniknout opravdu skvělý film, vznikla ale nevyrovnaná a překombinovaná sci-fi šaráda. Pro potvrzení svých dojmů musím napsat, že všechen děj jsem (zhruba) pořádně pochopil až s odstupem času po více zhlédnutích. 60% (08.02.2017)