Zelená kniha

Jméno Peter Farrelly mohlo svádět k dojmu, že Mahershala a Viggo budou neobvyklá siamská dvojčata, která na jihu zažívají buranská dobrodružství založená na kontrastu, primitivitě a vyměšování, ale předsudky jsou od toho, aby se bořily.. Roadmovie postavené na pozitivních pocitech, uvolněnosti, s kterou je podáno i téma rasové segregace a především projevu ústředního dua, mezi kterým nefungovala chemie, ale přímo fyzika, protože obě ozubená kola Ali i Mortensen do sebe zapadla tak, že to soukolí bromance o samotě a přátelství dala do pohybu s naprostou lehkostí. Nejlépe to jde poznat na závěru, který se očekávaným vánočním klišé šikovně vyhnul, aniž by na ně zanevřel a vy víte, že za těch osm týdnů si navzájem dali to, co už jim nikdo až do konce života nemůže vzít. Slova jako kalkul, plochost a politická korektnost tentokrát nestačí na srdce a důstojnost. A pokud máte něco proti tomu, sežere vás s barbecue omáčkou Tony Lip a zbytky hodí na cestu veverkám.. (26.02.2019)

Komediálně laděné road movie historií rasové segregace v USA. Etnicky obrácení francouzští Nedotknutelní, jemně aktivistický film z amerického jihu 60. let a v tomto kontextu zcela pochopitelný Oskar... Mimochodem zdaleka nejpovedenější film režiséra Farrellyho, který dosud se svým bratrem točil jen samé přiblblé béčkové komedie... (27.02.2019)

Nalézání Lessníka ryloudyt, ovšem s korektním apgrejdem dle nejnovějších sluníčkářských geopolitických trendů. V Nalézání učil velký bílý kulturní Šón driblujícího negra artikulovat a nepolámat moc pastelek při podepisování se. Světopořádek se ovšem za těch 19 let konečně dostal do nedemagogických kolejí multikulti štěstí, od zrušení otroctví se to tu ve skutečnosti začalo hemžit renesančními senegalskými vzdělanci a zanedlouho i 1. Římskokatolická a.s. bude nucena veřejně přiznat, že Ježíš byl jasný Afroizraelita a gej, načež vypukne na trhu barev – laků krize s ebenovou hnědí a fuchsiově růžovou na bederní roušky, protože při tom počtu pohádkových model k přestříkání to Balakryl nebude stíhat vyrábět. A tak nám nyní citlivý čokoládový homointelektuál konečně korektně kultivuje lopatisticky buranskou rasistickou bílou hubu, až jako obvykle převede Mekkárty Zázračného Štefana bez úrazu přes přechod a eben se slonovinou splynou v perfektní harmonii sdružených barev Benetonu. Každopádně, ač kýčovitě vykalkulovanou a s demagogicky prvoplánovým pohádkovým afrorasistickým podtextem, jedná se o veskrze příjemnou a místy i vtipnou záležitost, kde každou další přesně očekávánou rektobolnou scénu vyhlížíte s netrpělivostí otylé hospodyňky, až ji konečně zhasne kontrolka nahřívání na žehličce. Maršmelous Ali definitivně vyvrátil, že si Čokooskara za toporný štěk v Můnlajtu zasloužil jen proto, že překročil povolenou dávku pigmentu po hysterickém ječení xenofobní krávy Džády Pičr Kovářové, a je zde jednoduše naprosto skvělý a xežrání. To naopak mohutně přemejkapovaný a pouťově dobarvený dánský Čaroděj první kategorie, ač jinak velmi solidní herec, s tímhle partem šlápl do hovna, brutálně to nedával, přičemž s přiblblým akcentem, retardovanou gestikulací a urputným přehráváním vypadal, jako by se Funes snažil o Kmotra, a toho mafiánského ranaře spíše parodoval. A to je přitom v Holém údu nativních Italů skoro jako židů. Asi jim v tom ty jejich rasistické odbory zakázaly hrát. (28.01.2019)

Keď dať nejakému filmu s námetom rasizmu plný počet hviezd tak rozhodne tomuto. Priznávam, išiel som do toho s predsudkami, no veľmi som sa mýlil. Žiadne černošské vyplakávanie o nespravodlivosti ako je zvykom, žiadna žmýkačka citov... iba humorný nadhľad a dve postavičky, ktoré ma aleže sakramentsky bavili. Hlavne Tony Držka. Chudák herec, do filmu teda musel riadne pribrať. Ale ono sa mu to určite vyplatí, pretože na oscaroch sa filmu nejaká tá soška určite ujde. Prial by som mu tú hlavnú. Skrátka aj napriek hutnej téme veľká pohoda a kopec pozitivizmu, tak taký je ten film. (14.02.2019)

Rasismus je špatný, áno. Navzdory všemu, co se ve filmu "děje", mi celek připadal absolutně uneventful, pojmenovávám takto pro nemožnost najít adekvátní české slovo. Celý film plyne v jedné úrovni, nikde jsem se nedojala, nikde jsem se nezhrozila, nikde jsem nezadržela dech, nikde jsem nebyla ohromena silou hudby a vždycky jsem dokázala odhadnout, co se stane v další scéně a jak to všechno dopadne. Asi třikrát jsem se mírně zasmála, ale to je tak všechno. Jako příklad toho, jak strašně nemoderní, neosobitý a zbytečný mi film přišel bych uvedla scénku s pojídáním hot dogů. Jakože ano, teoreticky chápu, proč tam je, má pomoci představit a načrtnout Tonyho charakter a nastolit lehce zábavný tón filmu, ale je to natočeno nudně a bezkrevně a žádná další scéna ve zbytku filmu se k tomu neodkazuje. Kdyby tam nebyla, film bude úplně stejný, a reálně je tam nejspíš jenom proto, že Nick Vallelonga ji tam se zatlačením slzy přidal jako jednu ze svých vzpomínek na tátu. A kdybych si tady v profilu filmu nepřečetla, že se jedná o komedii, tak bych to sama asi nepoznala. (Viggovo pitvoření mě nechalo chladnou, Mahershala mi přišel zajímavější.) (02.03.2019)