Zelená kniha

Film je to rozhodně pěkný a poutavý, ale že by to bylo nějaká bomba, která by měla dostat Oscara za nejlepší film roku? To bych řekl, že ne. Filmu nechybí silnější momenty, scény, které pobaví, ale neobjeví se nic navíc, co by to vyneslo na maximální hodnocení. Tady už je víceméně jasné, že jednou za 2-3 roky toho Oscara prostě musí dostat film, ve kterém nehrají prim běloši, jinak by to byla přece diskriminace a rasismus! Nová doba. Kdyby byl Freddie Mercury černoch, tak Oscara má možná jiný film. :-) 80% (06.05.2019)

Poutavý film o americkém rasismu doby, kdy ještě platily zákony Jima Crowa, kdy se JFK teprve snažil (jižanským republikánům i demokratům navzdory) protlačit Kongresem svůj revoluční zákon o občanských právech (což se podařilo až LBJ rok po atentátu na JFK) a kdy se pomalu rostoucí střední třída Afroameričanů raději začala přiklánět k individualistickému automobilismu, než by podstupovala ponižující segregaci v hromadných prostředcích. Příběh bohatého černošského virtuóza a jeho bílého buranského řidiče sice sleduje poměrně průhledné moralistní schéma a film občas balancuje na hraně (morálního) kýče, vždycky to ale nějak ustojí na té "správné" straně, takže mi výsledek v tomto ohledu vůbec nevadí. Film přesvědčivě přibližuje atmosféru doby a střet diametrálně odlišných kultur & tříd; neomezuje se na umělou binárnost rasismu, ale poukazuje na obecnější problém předsudečnosti a zápasu o lidskou důstojnost. V postavě Dr. Shirleye (skvělý Maharshala Ali - můj favorit na Oscara za vedlejší roli) vidíme člověka stísněného rasismem (a pokrytectvím) bílých i šikanou pro jinakost (ať už si pod tím představíme cokoli - vzdělání, povahové vlastnosti, sexuální orientaci apod.) ze strany černých. Že je toto téma aktuální i 56 let od Shirleyho koncertního turné po americkém Jihu je myslím zřejmé např. po letmém nahlédnutí do statistik, které potvrzují rostoucí trend počtu rasově motivovaných zločinů. A vlastně se stačí rozhlédnout kolem a poslouchat... (True story, Česko, 2018: "Co tam dělá ten čmoud?!" zeptal se pohoršeně při pohledu na skupinovou školní fotku, na níž je mj. učitelka tmavé pleti, spořádaný otec dvou dětí a nositel PhD v technickém oboru, který působí v akademickém prostředí. A toto "čmoudění" slýchávám až nezdravě často a od spousty dalších lidí... End of true story). (07.02.2019)

Mohlo to být pohrocenější, ale co už. Spíš než jako drama jsem to vnímal jako feel good movie, u kterého nechcete, aby skončil, protože je vám dobře ve společnosti jeho hlavních postav a jste zvědaví, co je na cestě ještě potká a kam dál se vzájemně posunou. Ani se mi nechce věřit, že to má 130 minut, protože mi to uteklo jako voda. Viggo a Mahershala skvělí. Peter Farrelly solidně překvapil. (30.05.2019)

Takže když nejsem dost černej, ale ani nejsem dost bílej a nejsem dost člověk, co teda jsem? Taková ta úsměvná "feel good" záležitost, která vás zahřeje na srdci, ale nic víc, nic míň. Prostě věc ušitá na míru Oscarům, což je mi už samo o sobě kapku proti srsti. Musím ale říct, že hlavní zápletka, tedy přátelství mezi bílým prosťáčkem a černým upjatým géniem zahrála i na moje struny. Rasismus v Americe je prostě vděčný téma, a jakkoli omílaný, pořád zajímavý. Miloučký film, o kterém ale po měsíci ani nebudete vědět. Jen vám zůstane ten hřejivý pocit na dušičce... možná. (Spíš jsem pro 3,5 hvězdičky, ale vzhledem k tomu, že to nejde...) Chce to kuráž, abyste změnili lidská srdce. (13.03.2019)

Gýč, ale neodolateľný, šikovne hollywoodsky (a oscarovo) vysústružený. Scenár si postupne odškrtáva všetky možné scény, ktoré sa môžu na základe východiskovej situácie stať... a aj tak to celé dokonale funguje. Je to o rasizme, ale bez smoklenia a drásania a predsa dostatočne pod kožu. Samozrejme, všetko stojí na bezchybnej chémii hlavných dvoch hrdinov. Chvíľu mi trvalo, kým som sa naladil na Vigga hrajúceho De Nira v 70. rokoch, ale potom už to šlapalo krásne, Ali tiež skvelý. (27.01.2019)