Zelená kniha

Podobný film mi dlouho chyběl. Drama "šmrncnuté" komedií a mým oblíbeným žánrem Road movie. K tomu jako bonus skutečný životní příběh coby předloha pro vznik snímku. Tomuto počinu nechybí dobře vykreslená atmosféra tehdejších Spojených států, povedená hudba a skvělé herecké výkony ústředních postav. Zelená kniha si zaslouženě vybojovala Oscara. (17.04.2019)

Tři billboardy letošního roku. Greek Book sice není černou, ale čistou komedií, ale z mého směru je srovnání na místě. Už dlouho jsem se takhle nenasmál a nebyl lapen do příběhu tak silně a vzápětí, jako tady. A když jsem se pak podíval, že režisér oceňované potenciální (a snad nejen to!) oscarovky dříve točil jenom spotřební komedie, jež mám ale vesměs rád, nedávalo mi to moc smysl...načež mi pak došlo, že ten komediální aspekt tam má silný vliv. A krom komedie je to klasický mustr polepšení pitomce/člověka s určitými (rasovými) předsudky, jež známe z těch všech Nedotknutelných a Lepší už to nebude a samozřejmě mnoha dalších. Nic moc objevného, ale natočit to takhle nádherně, pomíjivě a zároveň zábavně chce kumšt. A nezpochybnitelný vliv na úspěch této pecky samozřejmě mají božský Viggo (každý rok by se měl v něčem objevovat, pro dosavadní ignoranty doporučuju Captain Fantastic) a stálice v tomto směru Mahershala Ali, který už má za sebou toliko osobitých rolí, ale v téhle poloze jsem ho ještě neviděl a ty nominace jsou naprosto zasloužené. Kéž by těch zlatých plešounů Zelená kniha pobrala co nejvíce. Totální feel good nářez a bezprizorních 10/10! (22.02.2019)

Z mého pohledu Zelená kniha dokázala zůstat před hranicí nesnesitelné korektnosti a nucené podbízivosti. I méně pozorný divák si jistě všimne, že je s ním manipulováno, ovšem způsob, jakým to Zelená kniha dělá, není tak hrozný, jak někteří zdejší pseudointelektuálové naznačují. Je tedy snadno tolerovatelný a akceptovatelný ve prospěch nenáročného a úsměvného filmového zážitku. Nic víc, nic míň. 7/10 (29.01.2019)

Neskutečně prostoduchá, plochá storka, kterou před mojí čirou nenávistí, jakou jsem cítil ke kreténské rasové čalamádě The Help, zachraňuje humor a fakt, že je to tak blbý a blbější, že to nemá čím urazit. Ty témata tolerance a přijetí sebe sama valně nedávají smysl, film se jako kovaný midcult všemu jen trochu problematickému vyhýbá obloukem (nebo se na to bezradně dívá jako doktor na pracující bratry a sestry), vždycky si najde způsob, jak před tím ujet. Kdybych si chtěl hrát na Žižeka, tak jsem viděl mimoděčnou tragédii o tom, jak dva lidi napomáhají vytvářet falešnou verzi sebe sama (domněle lepší, přitom totálně vylhanou pro oko toho, kdo se dívá). Farrellyho režie je asi stejně progresivní jako filtr, který používá jeho kameraman, ale jednu věc má bezmála geniální - obsazení. Ty dvě skopový hlavy jsou tak fajn a zrelaxovaný, že je těžký si to aspoň chvílema neužít. Většinu lidí dokážou opít smaženým kuřetem natolik, že si ani nevšimnou, jak dutej paskvil tohle zelený tentononc je. Po přečtení spalte. (07.03.2019)

Takže když nejsem dost černej, ale ani nejsem dost bílej a nejsem dost člověk, co teda jsem? Taková ta úsměvná "feel good" záležitost, která vás zahřeje na srdci, ale nic víc, nic míň. Prostě věc ušitá na míru Oscarům, což je mi už samo o sobě kapku proti srsti. Musím ale říct, že hlavní zápletka, tedy přátelství mezi bílým prosťáčkem a černým upjatým géniem zahrála i na moje struny. Rasismus v Americe je prostě vděčný téma, a jakkoli omílaný, pořád zajímavý. Miloučký film, o kterém ale po měsíci ani nebudete vědět. Jen vám zůstane ten hřejivý pocit na dušičce... možná. (Spíš jsem pro 3,5 hvězdičky, ale vzhledem k tomu, že to nejde...) Chce to kuráž, abyste změnili lidská srdce. (13.03.2019)