Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Na kopci nad Brnem vyrostl počátkem třicátých let minulého století obdivuhodný dům. Mistrovské dílo modernistické architektury z betonu a oceli je dílem slavného architekta von Abta. Středobodem domu je „Skleněný pokoj“. Von Abt tuto jedinečnou stavbu navrhl pro bohatého podnikatele Viktora Landauera, jeho ženu Liesel a jejich rodinu. Skleněný pokoj se stává nejen architektonickým skvostem, ale i synonymem krásy, modernosti, otevřenosti, stejně jako symbolem nadějí mladého československého národa, symbolem budoucnosti... Rodinný život, jaký si Liesel vysnila, prostoupený světlem a klidem průzračného prostoru, naplněný láskou a umocněný vztahem s nerozlučnou přítelkyní Hanou, však netrvá dlouho. Viktor je Žid, a Evropu čím dál víc zahaluje stín nacismu. Rodina se připravuje na odchod do exilu. Další ranou je pro Liesel bolestné zjištění, že Viktor má poměr s mladou ženou Katou, jíž jako válečné uprchlici poskytli ve svém domě azyl. Liesel se silněji upíná k Haně. Zatímco ona je ve svých citech rezervovaná, Hana je volnomyšlenkářka, která si ráda užívá všeho šťavnatého, co život přináší. A přestože Liesel cítí, že za jejich přátelstvím klíčí něco víc, brání se dát tomu průchod. V panice a zmatku, které provázejí německou invazi, Landauerovi za dramatických okolností prchají z Československa. Vila však zůstává a její příběh pokračuje. Hana a její manžel Oskar, právník Landauerových se rozhodli zůstat v Brně. Díky poměru s německým konstruktérem Stahlem se před Hanou otevře možnost návratu do magického Skleněného pokoje a ona oživuje vzpomínky na Liesel a předválečnou dobu plnou nadějí. Nucené odloučení jakoby posilovalo jejich vzájemné city. Obě ženy si píší bez toho, aby se dočkaly odpovědí a dozvěděly se, jaký je osud té druhé. Po válce je vila zničená, okna rozmetala bomba. Naděje, kterou Skleněný pokoj symbolizuje, však zůstává. (Bioscop)

(více)

Videa (4)

Trailer 1

Recenze (239)

Lokutus odpad!

všechny recenze uživatele

Těžko říct, co je po tolika letech a omílání dokola nácků a komoušků otravnější. Tady se "naštěstí" vyskuje vše, k tomu pár děvek všech vyznání a to vše zamíchaný dohromady s historií jedný barabizny. Drama se nevyskuje, příběh neexistuje a výsledkem je tak jen nudná změť patetickejch výjevů a scének na řemeslný úrovni tý nejdementjší televizní inscenace. ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Ty dvě holky v hlavních rolích to zvládly dobře. Režisér se pokusil okopírovat osvědčenou oskarovou matrici. To se povedlo jen zčásti, jelikož ten kalkul prosvítá celým filmem. Ten průchod slavné vily jednotlivými epochami by vydal i na seriál, ale muselo by být to vyprávění trochu poutavější. Takto zbývá poměrně slušný film, jehož obdob už jsem ale pár viděl. 60% ()

Reklama

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Film plný nezvládnutých výpůjček, dívání se na něj přechází z lhostejnosti k podrážděnosti, a od podrážděnosti k úsměvu, při kterým se odchází z kina, mnohdy předčasně. A tak si to sečtěme (alespoň do první třetiny): lesbická láska 13%, nevěra 17%, vila Tugendhat 42%, točení a přehrávání šotu z tehdejší kamery 9%, dětičky hrající badminton přes neuvěřitelně vysokou síť 6%, tragické dějinné pozadí 13%. A máme tu 100% fim. Ale čeho? Tosim** hned v prvním příspěvku říká "uměníčka" - tak ho nechme přitom. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Vilu Tugendhat v Brně jsem dosud neměl příležitost navštívit, nicméně jako stavba z pohledu zvenčí mne vůbec neuchvátila. S filmem o osudech několika lidí, v jejichž životě tento "Skleněný pokoj" hrál významnou roli, to nakonec nebylo výrazně lepší. Filmu nelze upřít krásnou vizuální stránku, nápad vyprávět osudy postav na pozadí historie v několika dekádách se mi velice zamlouvá a vyprávění probíhalo osobitou formou. Zatímco jiné domácí filmy z poslední doby, zasazené do historického času, se snaží vyprávět s dokumentární přesností, uvádět pomalu v každé druhé scéně přesný datum, Ševčík sází spíše na záměr udělat silnou pocitovou záležitost, spoléhá na náročnějšího diváka. Celkem se mi zamlouvalo, že jsem bližší období, ve kterém se děj právě odehrával, mohl leckdy uhodnout na základě různých indicí (postavy pracovníků z StB, hudba ve stylu rock'n'rollu bigbeatu, hláška o "Rusácích" a pod.). Přesto mne ten příběh nijak více nedokázal oslovit, měl jsem občas pocit, že forma zvítězila nad obsahem. Pomalé a dlouhé scény střídaly pro změnu velmi rychlé skoky v čase a rozehrané vztahy v útržcích působily na mne chladně. 55% ()

sator 

všechny recenze uživatele

Silný a nadprůměrný příběh,pro mě všechny složky filmu v rovnováze... Kniha spisovatele Simona Mawera, podle které vznikl scénář filmu, vyšla v roce 2009 pod názvem "The Glass Room"  a ve stejném roce pak  český překlad jako Skleněný pokoj. Román je fikce, v knize, se píše, že všechny postavy románu jsou smyšlené, přesto se část rodiny Hammer-Tugendhat ohradila  proti románu a zdá se jim vyprávění skandální a nepravdivé. ()

Galerie (78)

Zajímavosti (20)

  • Uvedení filmu Skleněný pokoj doprovázela výstava filmových kostýmů Kataríny Štrbové Bielikové, která byla umístěna v prostorách vily Tugendhat v Brně. [Zdroj: super.cz] (Duoscop)
  • V jednej z kľúčových scén je rozbité okno vo vile Tugendhat. Scéna sa nakrúcala tak, že pôvodné okno bolo vďaka dômyselnému mechanizmu zasunuté a na jeho miesto bol inštalovaný falošný okenný rám, ktorého sklo sa rozbilo. [Zdroj: glassroommovie.com] (leila22)
  • V originále knihy „Skleněný pokoj“ Simona Mawera používá autor pro Brno označení „Město“. (Robur888)

Související novinky

S Kreativní Evropou na festival do Cannes

S Kreativní Evropou na festival do Cannes

06.03.2019

Program Kreativní Evropa letos v lednu již po třetí vyhlásil celoevropskou soutěž s názvem #euFilmContest, v níž si filmoví nadšenci mohou otestovat své znalosti současného evropského filmu. Deset… (více)

Reklama

Reklama