Režie:
Spike LeeKamera:
Chayse IrvinHudba:
Terence BlanchardHrají:
John David Washington, Adam Driver, Topher Grace, Laura Harrier, Jasper Pääkkönen, Michael Buscemi, Ryan Eggold, Paul Walter Hauser, Corey Hawkins (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Na začátku sedmdesátých let minulého století se Spojené státy vařily v záplavě demonstrací za lidská práva. V téže době se jeden mladý černý kluk s gigantickým afrem (John David Washington, syn Denzela Washingtona) rozhodl rozšířit řady coloradské policie. Ron Stallworth byl první Afroameričan v tomhle sboru. Jeho přijetí mělo zacpat pusu čím dál naštvanější černošské komunitě. Aby těch změn nebylo zase příliš, šoupli nadřízení Rona do archivu (= oddělení evidence důkazů), kde měl co nejméně překážet. Jenže Ronovy ambice byly o poznání větší. Soustavným tlakem na nadřízené se mu nejdřív podařilo svléknout uniformu a v civilu infiltrovat politické mítinky „černých bratrů“. Protože se mu nechtělo donášet na bližního svého, zvednul sluchátko, vytočil číslo Davida Dukea (Topher Grace), místního předáka Ku-klux-klanu, a omotal si ho kolem prstu. Naprosto přesvědčivým způsobem se prezentoval jako fanatický vyznavač bílé rasy a David Duke mu to spolknul i s navijákem, jelikož ho po pár telefonátech vtáhnul do struktur klanu. Když pak bylo potřeba nasadit do akce zapáleného rasistu Rona Stallwortha i fyzicky, ujal se té role Ronův kolega Flip Zimmerman (Adam Driver), který s nadšením docházel na tajná i veřejná setkání členů klanu s cílem získat co nejvíc informací a překazit plánované násilné operace. Zní to neuvěřitelně, zní to komicky, skutečně se to však stalo. (Cinemart)
(více)Videa (7)
Recenze (490)
Bylo to udělaný cyhtře, nepopírám, že jsem se i bavil, Postavy skvělý. PWH začínám pomalu věřit, že je retard. Z černošských hereců mě nejvíc zaujala ta mladá aktivistka, neměla tak velkou roli i když její postava byla pro děj hodně podstatná, hrála to dobře. JDW zkusím ještě v nějakým filmu odchytit, abych si udělal jasný názor, ale hrozně rád jsem viděl Adama Drivera už ve Star Wars mě hrozně bavil a tady byl opět výrazný a naprosto přesný. Jinak všechny ty White power a Black power mě serou stejně jako Spika, ale tím koncem ujel, ne, že by Trump nebyl křupan, ale ten konec mě přišel jako kdyby si Spike myslel, že všichni diváci tohoto filmu jsou kreteni a že se prostě neudržel a zvolil formu zcela mimo scénář a příběh, jen aby jsem znal jeho politický názor. ()
Skvěle vybalancovaný poměr závažnosti tématu a lehce úsměvné jízlivosti, ve filmu, který pomrkává po legendách blaxploitation a i přes divokou stopáž nenudí - výtečně ho totiž táhne Washington s Driverem. Bylo by to za hřejivější 3+, ale závěrečný statement zamrazí a dává jasně najevo, že Spike Lee je pořád na svém místě. 80% ()
Univerzální přístupnost BlacKkKlansman vychází z celkového zacílení filmu, který na rozdíl od Leeho předchozích snímků, nekáže jen k jedné divácké skupině. Ačkoli by to mohly název a částečně i propagace filmu naznačovat, BlacKkKlansman nestaví na opozici ras, nýbrž na opozici postojů, ideologií a východisek. Konkrétně proti sobě staví na jedné straně rasismus, xenofobii a nenávist a na druhé právo, sounáležitost a sebeuvědomění. - více v recenzi pro ČRo ()
Amerika se bude tak intenzivně kát z rasového útlaku černochů, až se dokaje k úplné sebedestrukci. Nic se nemá přehánět ani na jednu stranu. Scény, kdy se bílí kolegové za břicho popadají, kterak to ten vychytralý černoušek skoulel s bílým rasistou po telefonu, už zavání parodií. Spike Lee by se měl vrátit k točení filmů s převážně černošskými protagonisty, to mu jde. Tenhle film je bohužel příliš hysterický, než abych ho mohla brát vážně. ()
║Rozpočet $15miliónov║Tržby USA $48,686,605║Tržby Celosvetovo $90,561,607▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA ║ Tržby za predaj DVD v USA ║ Spike Lee a jeho doslova čierny humor na slobodnú ameriku. Trefné, účelové, dokonca až netieravo zábavné. Herecky na úrovni, gradácia nechýba. /80%/ ()
Galerie (57)
Zajímavosti (26)
- Posledný obraz vo filme je americká vlajka čiernobielej farby, zobrazená hore nohami. V USA je zavesenie vlajky hore nohami signálom stavu núdze alebo pohotovosti. (zajo91)
- Události z filmu se ve skutečnosti odehrávaly o sedm let později, v letech 1978 a 1979. Posunutím děje mohly být zachyceny další dobové události, např. kampaň na znovuzvolení Richarda Nixona americkým prezidentem, které bylo údajně podporované právě Ku-klux-klanem. (tom.nosek)
- Pokud vám byla závěrečná hudba u popisování nedávných událostí povědomá, jednalo se o poupravenou píseň „Photo Opps“ od Terence Blancharda. Ten se Spikem Lee v minulosti pracoval na filmu Inside Man (2006), kde se píseň objevila poprvé. (tom.nosek)
Reklama