Dogman

To nejlepší od taliánů za poslední dva tři roky. Naprosto jednoduchý příběh, který ovšem o námořní míli zvedá výkon toho skrčka v hlavní roli, který miluje psy a je pyšnej, že ho maj všichni sousedi rádi. To jak se jeho postava začne postupně deformovat tváří v tvář narůstajícím problémům je neskutečná lahůdka. U filmu není potřeba dvakrát přemýšlet, stačí se jen ponořit do té bídy ve zchátralých blocích kolem pláže a bavit se dramaticko-komickým soubojem Davida s Goliášem. Dávám čistě na pocit a je to plná palba. (18.11.2018)

Kdyby měl Gilles Deleuze ještě šanci vidět tento film, možná by řekl, že je to typický případ "stávání se zvířetem", "stávání se psem". Marcello (Fonte) se stává psem nikoli vzezřením či ústrojenstvím, jen prochází jakýmsi neurčitým životním stádiem, kdy v důsledku společného života se psy a z lásky k nim a vzhledem ke své psí situaci, začíná přejímat psovské reakce a psovské "uvažování", takže v závěru, kdy se snaží dokázat, že psem není, dokazuje jen, že jím už je - jako by pejsek pobíhající kolem něj, už předjímal jeho vlastní bytí (zatímco Marcello se jen tak bezradně tváří). Poměr mezi Marcellem a Simoncinem nelze objasňovat z pohledu agresor/šikanovaný ani mučitel/trpitel ( (tento poměr by musel projít nějakým vývojem, a scénáristé jej také záměrně neobjasňují). Zatímco obtížně pochopitelné úchylky (chování na policii - psí věrnost, rozbití motocyklu - psí vztek, přání zavřít psa do klece, nesmyslné nošení mrtvoly - pokus o nové zapadnutí do psí smečky, a další) jsou právě filosofií "stávání se zvířetem" snadno objasnitelné. Pozn.: Matteo Garrone zde navazuje na tradiční výrazové prvky italské kinematografie, které, jak i jinde, se osvědčily i zde. (11.01.2020)

Dogman aneb je třeba zabít Sekala po italsku. Tohle byl hodně silný film. Někdy se prostě narodíte s dost špatně rozdanými kartami. A i když se snažíte hrát co nejpoctivěji a být co nejlepší, přesto jste nuceni se podřizovat diktátu silnějšího okolí a prostředí ve kterém právě fungujete. I když... Musel se občas Marcello chovat tak hloupě jak se občas choval? Nemohl si částečně za lecos sám? To, že to byl v srdci dobrák, protože se hezky chval k pejsánům je jedna věc. Druhou je ta drobná kriminalita, která mu nepřipadala nijak závadná a nevymezoval se proti ní. Je otázkou, zda to na to chudém předměstí šlo vymezovat se. Nepřipadalo mi ale, že by si žil nějak nuzně a i když žil prakticky u moře, výjezdy lodí a potápění s dcerkou asi nebyly znaky úplné chudoby. Marcello Fonte svého Marcella zahrál naprosto přesvědčivě. Kolikrát bylo úžasné sledovat jeho gesta v obličeji během jeho přemýšlení i vzteku, zejména v druhé části filmu. Na Mattea Garrone si dám pořádného majzla! Ten chlapík umí! Tohle drama stojí vážně za vidění! Dávám za 4 balíčky nepajcovaného koksu. * * * * (08.09.2023)

Je nad slnko jasné, že Matteo Garrone patrí k súčasným veľkým režisérskym hviezdam talianskeho filmu. Je to patrné aj tu - nádherná kompozícia jednotlivých scén, pekná kamera, výrazné postavy, vynikajúce herecké výkony... Na druhú stranu mám ale trocha problém s obsahom, hlavne so záverom. Takmer celý film bol v tomto smere dobrý, už som si premýšľal nad pointou, myšlienky dával do súvislosti s realitou čo nás obklopuje keď.... keď prišiel záver a mne nič z toho nedalo zmysel. Vôbec som nič nepochopil, jediné na čo som sa zmohol bolo pozerať sa na obrazovku ako taký puk. Žiaden zmysel, žiaden význam... nič som si z toho neodniesol. Inak chcelo sa mi veriť, že Marcello bol dobrý a slušný človek (keď si odmyslíme tie drogy) a v súvislosti s ním ma preto napadla jedna pekná myšlienka - to najhoršie čo sa môže stať, je naštvať slušného človeka. Alebo ako sa vraví... hrniec raz vykypí. Tak rád by som dal aspoň štyri hviezdy, no nemôžem. Ten záver bol na môj vkus vážne dosť čudesný. 69/100 (21.11.2018)

Asi pocházím z jiného vesmíru, jelikož hlavní hrdina, "dobrák od kosti", se kterým tu většina uživatelů sympatizuje, mi byl odporný stejnou měrou jako onen nezřízený násilník. Dobré srdce? Ale kdeže. Lítost? Ani v nejmenším. Někoho tak blbého, aby člověk pohledal. Když sledujete jednání hlavní postavy, tak vás napadne označení 'retard', doslova vás irituje. Takový hlupák, neschopný predikovat následky svého jednání, už vzbuzuje doslova pohrdání. Slaboduchý Marcello spíše než dobrým srdcem oplýval strachem a vychcaností. Ten vůl dostal co zasloužil. (16.02.2020)