Dogman

Strašně mě dokáže nasrat když hlavní postava celý film jedná bezmyšlenkovitě. Každý má právo na to udělat hloupou chybu, ale skoro dvouhodinová šaráda tuposti je už moc. Divák si nedokáže vyvinout sympatie k hlavní postavě. Nikdo se tak prostě nemůže chovat. To nejde. Vnímám to tak, že tvůrci filmu prostě nedokázali vymyslet pořádnou zápletku, která by vedla k podobnému rozuzlení. Místo toho vymysleli postavu bez mozku. To vše bohužel shodí to co je zde kvalitní: atmosféra, prostředí, herecké výkony a kamera. Chápu záměr psa/člověka slepě věrného svému pánovi, ale akorát mě to nasralo. (10.02.2019)

Hlavní postava Dogmana je asi nejzajímavější filmovou postavou, co jsem za hodně dlouhou dobu viděl. Nelze mu nefandit, ale na druhou stranu jste na něj nasraní v určitých momentech, kterými se příběh ubírá. Přitom prostředí je správně ponurý, lidé jsou správně Italští. Všichni tu tak jako zapadají, jak balíček karet do krabičky. A jelikož je všechno poměrně precizní a některé záběry jsou jak ty nejkrásnější záběry z italského, poměrně nehezkého podzimního, pobřeží, tak očekáváte, že ta pomsta, o které tento film vlastně je, dopadne tak jako filmově…a ona nakonec dopadne tak jako…absurdně. Závěr mi chyběl trošku důslednější a věcnější, jinak určitě jeden z předních italských filmových zážitků. (26.02.2019)

Je nad slnko jasné, že Matteo Garrone patrí k súčasným veľkým režisérskym hviezdam talianskeho filmu. Je to patrné aj tu - nádherná kompozícia jednotlivých scén, pekná kamera, výrazné postavy, vynikajúce herecké výkony... Na druhú stranu mám ale trocha problém s obsahom, hlavne so záverom. Takmer celý film bol v tomto smere dobrý, už som si premýšľal nad pointou, myšlienky dával do súvislosti s realitou čo nás obklopuje keď.... keď prišiel záver a mne nič z toho nedalo zmysel. Vôbec som nič nepochopil, jediné na čo som sa zmohol bolo pozerať sa na obrazovku ako taký puk. Žiaden zmysel, žiaden význam... nič som si z toho neodniesol. Inak chcelo sa mi veriť, že Marcello bol dobrý a slušný človek (keď si odmyslíme tie drogy) a v súvislosti s ním ma preto napadla jedna pekná myšlienka - to najhoršie čo sa môže stať, je naštvať slušného človeka. Alebo ako sa vraví... hrniec raz vykypí. Tak rád by som dal aspoň štyri hviezdy, no nemôžem. Ten záver bol na môj vkus vážne dosť čudesný. 69/100 (21.11.2018)

Herecký orgasmus, který tu ze sebe vymáčkl Marcello Fonte je asi první věcí , kteoru tu musím zmínit. Dlouho jsem neviděla, aby takhle někdo uměl hrát očima a v podstatě ani nepotřebujete jako divák vidět to, co on, protože to z jeho pohledu vyčtete. Nicméně ke scénáři. Až do poslední chvíle jsem hodně koketovala i s tou čtvrtou hvězdičkou, ale nakonec mi tam ještě něco málo chybělo. Možná jakýsi moment překvapení na závěr. Film je to ale festivalově krásný, lidský, plný lásky, nenávisti a pejsků. Opravdu nelituju toho času, co jsem mu věnovala. (26.06.2019)

Prakticky celý film jsem přemýšlel nad vztahem Marcella a Simoncina, kde se něco takového vlastně vzalo? Jsou snad kořeny tohoto podivného přátelství kdesi v dětství? Nebo je to opravdu "jen a pouze" strach? To by bylo nejpravděpodobnější, ono také co v takové situaci dělat, když je v sázce snad i život. U Marcellova nástupu do vězení jsem už nevěřícně koukal, opravdu až takto? Ale zase, Simoncino je za pár let venku a... a hrnec stejně jednou přeteče. Nějakou nápovědu nebo vysvětlení jsem čekal v závěru, jenže ani zde nic takového nepřichází. Matteo Garrone dává Dogmanovi jedinečnou atmosféru italského předměstí, prakticky nikdo zde není čistě kladný, mafie a problémy jsou všude, ani Marcello se jim nevyhýbá (drogy). Cestu k němu jsem si našel až později, samozřejmě na tom měl zásadní podíl výkon Marcella Fonteho. Úchvatné jsou i kamerové kompozice dokonale využívající špinavost a jakousi bezradnost italského předměstí. Nebo zcela opačně, detaily tváří a časté pronásledování hlavního hrdiny dodávající ještě silnější zážitek. Ale přesto, co ten vztah? 75% (21.03.2020)