Psí domov

No, je to snaha zopakovat mega kouzlo "Neuvěřitelný cesty" z roku 1993 a ne, že by to nebylo pěkný, ale už tam neni nic, co by tak překvapilo a okouzlilo. Určitě to je pěknej film pro děti nebo pro někoho, kdo Neuvěřitelnou cestu neviděl, ale pro mě, jako pro člověka, co zrovna film z roku 1993 viděl, je to lehkej průměr. Za mě 3* a DOPORUČUJU (08.04.2019)

Režisér delfínoviek Najsilnejšie puto 1 a 2 (a finančák z gangsterky Nepodplatiteľní!) natočil adaptáciu románu autora Psej duše a výsledkom je toto. Spočiatku som sa nechytal a odolával som, pretože mi to pripadalo ťažkopádne natočené a príliš zaliečavo a pateticky napísané. Postupne si ma ale Bella získala, potom prišla „velká kočka“, veteráni, „kočka máma“ a starý dobrý Wes Studi a mali ma. Palec hore za odvážnejšie veci (homosexuálny pár v rodinnom filme, mŕtvola). Triky biedne. Ak máte radi filmy o psoch, je to pre vás povinnosť, aj keď je pravda, že na najlepšie kusy (Psia duša, Red Dog, Marley a ja, Môj pes Skip, Hačikó) sa to nechytá. Trocha (vlastne vôbec) som nepochopil mestskú psiu svorku. To ich majitelia ráno vypustili von, psy sa celý deň túlali ulicami a žobrali o jedlo a večer sa vrátili ku krbu? Napriek tomu ku koncu solídny doják. Ale 4* nedám. (25.04.2019)

Jj, už vím, v čem je rozdíl. V režii. Scénář ok, stejná knižní předloha se též nezapře, ale ta režie Lasse Hallströma je jiný kafe. Samozřejmě srovnávám s Psím posláním. To byla jiná liga. Všechno ladilo, srdce v krku celou dobu, jako bych s každým tím zvířetem dýchala. Tady je psí herečka též dokonale rozmilá, inteligentní, k pomazlení. Moc hezký je i motiv psího terapeuta u depresívních pacientů, krásná je empatická komunikace mezi Lucasem a Bellou, sympatické je, že nejcitlivější nálezci jsou zřejmě gayové (konečně je to jen tak mimochodem) a silný je moment fixace fenky na umírajícího bezdomovce. Ale ani malé dítě nepochopí, proč třeba na začátku nelze z ruiny zachránit kočky. Nebo proč k mylné identifikaci přesplotního plemene stačí vyjádření jednoho podplaceného pochůzkáře, ... a pak velké kotě mi tam vlastně taky moc neladilo. (27.01.2019)

Docela dlouho jsem váhala jestli jít na tento film, vadila mě délka filmu, podle mého moc krátké, ale když pominu tuto chybičku, tak já jako milovník zvířat a pejskařka, tak tento film přesně ví, kdy udeřit na city diváků a povedlo se jim to, ve filmu velmi smutné chvíle, už kvůli tomu, že sama mám také fenku a představa, že by se mě stalo něco podobného mě docela děsí, jediná snad malá chybička, v podobě nepřirozených lesních zvířat, to se moc nepovedlo, ale i tak to bylo velmi dojemné. Určitě doporučuji, a určitě je to hlavně určeno divákům, kteří mají rádi zvířata a měli nebo mají doma pejska, tak tento film je přesně pro ně určený, ostatní diváci tento žánr asi moc neocení, nebo by se při něm i nudili. (15.02.2019)

Psí poslání jsem viděl teprve nedávno a opravdu se mi líbilo. Psí domov natočený podle předlohy od stejného spisovatele má rovněž kouzlo, ale postrádá na rozdíl od prvního snímku komplexnější příběh. Hlavní hrdinka Bella nazírá svět skrze svůj naivní, ale o to více upřímný pohled na realitu - skoro jako by byl film vyprávěn dítětem. Trochu mě rušil přehršel CGI efektů, které nebyly podle mě až zase tolik nutné, a nebyl jsem si úplně jistý pravděpodobností vzniku přátelství mezi psem a pumou, ale budiž - nejsem žádný zvířecí etolog. Herecké obsazení bylo vesměs dobře zvolené, i když je fakt, že v tomto filmu lidské postavy spíš jen tak přicmrndávaly. Během Belliny poutě zpět domů mi trochu chyběl pohled ze strany Lucase a jeho okolí. Psí domov není sice tak silný a komplexní jako jeho předchůdce, ale i tak nenudí a jeho děj odsýpá. (10.02.2019)