Krásný kluk

Příběh založený na skutečných událostech zaznamenaných v knižní podobě o na první pohled velmi spokojené a dobře situované americké rodině, která má ovšem problém. Dospívajícímu synovi nic nechybí, ale přesto propadl drogové závislosti . Začátek pozvolný, pak už to ale jede dle zajetých kolejí žánru. Jedná se o takový příjemně nepříjemný film. Skoro by se dalo říct jakoby feel-good komedie/drama, kde ale napovrch vybublá veliká nepříjemnost. Herecky super. Mám zde své oblíbence Carella a Chalameta, takže i jejich chemie zde byla pro mě alfou a omegou, takže ve finále můžu snímek hodnotit velmi pozitivně. (15.03.2020)

Silný příběh milujícího otce a jeho osmnáctiletého, doslova krásného, talentovaného, inteligentního, slušného, milovaného a milujícího syna, který propadl drogám. Film vznikl podle dvou knih, které napsali otec a syn, každý ze svého pohledu. Steve Carell je v roli otce famózní, jeho herectví mě bavilo vždycky a mladý Timothée Chalamet, tak to je taková vycházející hvězda, kterou bych se nebála přirovnat k přirozeným talentům jakými byli Heath Ledger nebo James Dean. Film zaujme především ty, kteří mají s tématikou jakousi osobní zkušenost, ale zároveň je natočen tak, aby spoustu věcí vysvětlil i lidem absolutně neznalým. (18.01.2019)

Film, který nemá co říct (jediné sdělení nese pár informačních titulků ze závěru). Jen ukazuje bolest a snaží se vás dojmout. První polovina je alespoň pozoruhodně strukturovaná. Vyprávění se neposunuje vpřed, ale jenom - často pomocí zvukových můstků - propadá do sebe (jako člověk na drogách). Pak ale tvůrci fragmentární, výrazně subjektivní naraci, střídající flashbacky otce a syna, bez opodstatnění opouštějí a zbytek je konvenční misery porn s hrozným výběrem hudby a křečovitými herci (Chalamet umí hrát skvěle, ale potřebuje pevnější režijní vedení, tady místy působí jako špatný imitátor Roberta De Nira), kteří namísto normálních vět říkají s vážnou tváří hlášky jako „Chyběls mi víc než Slunci chybí Měsíc“. Přiznávám ale, že na konci se mi chtělo brečet. Kvůli promarněným dvěma hodinám života, které už mi nikdo nevrátí. Možná jsem přehnaně přísný, ale proti tomuhle typu filmů, které něčí skutečné neštěstí využívají ke strašlivě laciné a samoúčelné exploataci, mám silnou averzi. 20% (13.12.2018)

Film bude ještě dlouho vibrovat. Ano - téma drog je možná prvoplánové, film je vyloženě cílen jako agitka, ale Steve Carell v seriózní roli mi od Život podle Dana potvrdil, že vážné polohy zvládá a jdou mu. Timothée.... ah.... co říci, talent jeho kalibru se rodí jednou za generaci, a v té naší byl jen Leonardo di Caprio. Co se týče délky, film byl pravda trošku delší, ale i na první pohled zdlouhavé scény měly svůj smysl. Scénář mě několikrát překvapil. Tam, kde bych čekala typickou "hollywoodštinu", jsem byla vyvedena z omylu a vše přišlo až v jiné, nečekané chvíli. No a konec - zde je to věc nevděčná. Aniž bych spoilerovala - vše bude špatně - buď to bude moc hollywoodské, nebo naopak málo hollywoodské. Myslím, že scénář se s tím vypořádal jak nejlépe to šlo. Kdo vybíral soundtrack byl Bůh. Scény to umocňovalo. Jediná věc mě zarážela - holky na drogách byly maskérsky upravené dokonale, ale Timothée měl stále svou krásnou alabastrovou pleť :-D Ale co už, hoch nás rozhodně ještě překvapí! (27.12.2018)

Viac ako samotný film potešili Song to the Siren od Tima Buckleyho a Sound and Vision od Davida Bowieho. To som bola v excitovanom stave. Pesničkový soundtrack celkovo stojí za pozornosť. Nestretnú sa často mená ako Amon Tobin, Mogwai, Sigur Rós, Zola Jesus, Sampha, Aphex Twin na jednom mieste... Už som vymenovala všetkých? My radio work is showing. //Inak, príde mi absurdná jedna vec spojená s týmto filmom. To, že toto má byť Chalametova životná rola, tak bol film propagovaný. Srsly, veď má len 23. Nepochybujem, že má toho ešte strašne veľa pred sebou.// (Lumiere - 15.1.2019) (02.02.2019)