Krásný kluk

Steve Carell dokazuje, že není jen komik, ale umí být stejně skvělý i ve vážné roli. Stokrát omletý příběh na téma „drogy jsou špatné“ je totiž zajímavý jedině tou perspektivou otce snažícího se pochopit, co a proč se děje s jeho synem. Režisér si vyhrál se střihovou skladbou, ale naštěstí mi to nepřišlo nepřehledné. Snad ale nebudou vznikat filmy o všech feťácích, co dokázali napsat knížku... (70%) (23.01.2019)

Pomalé filmy mají své kouzlo a dokáži si diváka získat a udržet i dvě hodiny skrze svou pomalost povolující propracovanost postav. Ovšem tohle není jen pomalé, ale hlavně i utahané. Daná situace je asi vykreslená velmi pravdivě, ale není dobře vykreslena pro filmová plátna, tak aby diváka nepřestala bavit, tak aby více rozuměl Nicovy. Carell i Chalamet hrajou výborně, ale scénář a nadbytečné dvě hodiny stopáže nezachrání. (02.02.2019)

Do Beautiful Boye jsem šel tak trochu s předsudkem a očekáváním hodně nízko a možná proto mě nakonec film získal na svoji stranu. Hlavním důvodem proč, je Steve Carell, jehož vztah se synem by se dal přirovnat k mému vztahu k tomuhle filmu. Sledovat Beautiful Boye bylo pro mě jako sedět na houpačce, v jednu chvíli se pocitově vznáším v oblacích a skvěle se bavím a ve chvíli druhou se houpu zatraceně blízko země a těžce se nudím. A takhle pořád dokola, po téhle stránce je film hodně vyčerpávající a lhal bych kdybych neřekl, že se našli chvíle kdy mě úplně ztrácel. Důvod proč jsem s filmem spíš na pozitivní notě je to, že si myslím, že má co říct o vztahu otec – syn. Drogová problematika je taková vedlejší kolej na kterou se film snaží přejíždět, ale moc mu to nejde a pomůže filmu možná tak jedině k více prodaným vstupenkám do kina. Chalamet mě nijak zvlášť nenadchnul a jak říkám, hlavním tahounem filmu je pro mě Steve Carell. Pomalu ale jistě se z něj stává jeden z nejlepších pracujících Hollywoodských herců současnosti a v mých očích nepřestává stoupat. Říkat že film vznikl jen za účelem, aby Carell a Chalamet posbírali Oscary je trochu přemrštěné, rozhodně si myslím, že Groeningen je dostatečně nadaný režisér, který rozhodně netočí filmy jen za účelem, aby jeho herci posbírali ocenění. Chce divákům něco sdělit, někdy se mu to daří lépe, někdy hůře, ale Beautiful Boy jako celek dává smysl a křivdil bych mu kdybych tvrdil opak. (14.01.2019)

I když v jistých ohledech se Beautiful Boy nevymyká ničemu z toho, co jsme už několikrát viděli, herecké výkony ústředního dua jsou tím hlavním faktorem, který z příběhu dělá silný filmový zážitek... Jde čistě o vztah otce a syna a jejich vzájemné lásky, což film pomocí flashbacků několikrát ještě umocní, ale hlavně poukazuje na to, že drogová závislost se už dávno netýká jen lidí z okraje společnosti. Příběh o to víc dojme, když divák vidí z prostředí pohodové, vzdělané rodiny rozklad nadějného chlapce, který mohl dosáhnout "všeho, co kdy chtěl". Stačí ovšem jedno uklouznutí a pak se vše změní: starostlivý otec přestává svému milovanému šampionovi rozumět a nejhorší pro něj je, že mu není schopen nijak pomoct. Více v ext. recenzi. (28.12.2018)

Film, který nemá co říct (jediné sdělení nese pár informačních titulků ze závěru). Jen ukazuje bolest a snaží se vás dojmout. První polovina je alespoň pozoruhodně strukturovaná. Vyprávění se neposunuje vpřed, ale jenom - často pomocí zvukových můstků - propadá do sebe (jako člověk na drogách). Pak ale tvůrci fragmentární, výrazně subjektivní naraci, střídající flashbacky otce a syna, bez opodstatnění opouštějí a zbytek je konvenční misery porn s hrozným výběrem hudby a křečovitými herci (Chalamet umí hrát skvěle, ale potřebuje pevnější režijní vedení, tady místy působí jako špatný imitátor Roberta De Nira), kteří namísto normálních vět říkají s vážnou tváří hlášky jako „Chyběls mi víc než Slunci chybí Měsíc“. Přiznávám ale, že na konci se mi chtělo brečet. Kvůli promarněným dvěma hodinám života, které už mi nikdo nevrátí. Možná jsem přehnaně přísný, ale proti tomuhle typu filmů, které něčí skutečné neštěstí využívají ke strašlivě laciné a samoúčelné exploataci, mám silnou averzi. 20% (13.12.2018)