TY - Série 1

Ještě před nedávnem hodně nenápadný seriál, u něhož už ani nedokážu říct, co mě k němu vlastně přivedlo. Nicměně za rozhodnutí jej zkusit nyní sám sobě líbám nohy, protože tak intezivní seriálový zážitek jsem už nějaký čas nezažil. Penn Badgley byl pro mě až doposud zcela neznámou osobností, role Joea se ale zhostil tak přesvědčivě, že k sobě prakticky už nepotřebuje žádné další silné postavy. Elizabeth Lail znám již z OUAT i loňského hororu Countdown a musím přiznat, že až do YOU se mi i dost líbila. Tady si ale střihla tak šíleně nepříjemný charakter, že jsem pro ni nedokázal cítit vůbec žádnou lítost. Naštěstí se tu ale mihla Peach, která se zasloužila o ty vůbec nejlepší momenty série. [viděno na Netflixu] (31.01.2020)

První série mě vyloženě nadchla a všech 10 epizod jsem dal skoro na jeden zátah, protože se od toho skoro nešlo odlepit (což je - řekněme si to - poněkud vysilující). Postava Joe Goldberga mě vyloženě fascinovala a hodně se mi líbilo, jakým způsobem ten seriál dávkuje informace o něm i dalších postavách. Btw. přišlo mi ale, že tam je poněkud rozpor mezi jeho vnitřními monology a tím, jak se choval navenek, protože zatímco z hlediska jeho myšlenkového světa se jevil až nečekaně bystře, cynicky a vypočítavě/chladnokrevně, navenek to "objektivně" byl vlastně jen nezajímavý loser bez přátel, co má hluboko do kapsy, je bez jakýchkoli zájmů (snad s výjimkou kalhotkového fetišismu a snahy chránit postavu malého Paca), a jediným středobodem a smyslem jeho života je absolutní fixace na Guinevere. Přijde mi, že ten rozpor tu postavu poněkud zatěžuje nevěrohodností, protože podle mě by někdo takový měl mít výrazně jednodušší myšlenky, nebo by naopak neměl působit jako takový loser. Současně jsem byl čím dál víc zhrozený z toho, jakých děsivých věcí se postupem času dopouští, a jak mu to všechno neuvěřitelně snadno prochází! V některých scénách mi přišlo, že se scenáristi už úplně utrhli ze řetězu, protože děj je občas daleko za hranicí jakékoli uvěřitelnosti či pravděpodobnosti, ale samozřejmě reflektuji, že je zde vše podřízeno výslednému účinku na diváka, a ten je prostě - alespoň v mém případě - velmi intenzivní. Pokud jde o hlavní ženskou postavu, Guinevere Beck, přišla mi neuvěřitelně fádní a nezajímavá (herecky i tím, jak je napsaná), a nechápal jsem, proč se Joe tak upnul zrovna na ni, protože Guinevere mi byla s každou další epizodou míň a míň sympatická, a osobně bych od někoho takového dávno utekl. Každopádně moc mě bavilo pokoušet se odtušit další vývoj, a celkově jsem to strašně prožíval, a po zhlédnutí poslední epizody mi je jasné, že musím vidět i další 2 série, ačkoli jsem na ně už slyšel nepěkné reference, ale když musíš, tak prostě musíš. (17.02.2022)

Hrozne ma vytáčalo, keď čítala nahlas to jej akože dobré písanie (a jej voiceover a jej postava a tá herečka). So zvyškom som spokojný, návyková oddychovka. Dokonca viac než som čakal, hlavne vzhľadom nato, že som to pozeral len ako povinné zlo, aby som mohol kukať druhú sériu s Victoriou Pedretti. 75% (04.05.2022)

Příběh psychopata, který je v očích diváka celkem dobrák, ale ve skutečnosti se umí proměnit ve zvíře. Zrovna jsem viděl všechny řady Dextera a tak myšlenka je dost podobná, ale přitom jsou to dva naprosto odlišné seriály. Dexter neměl emoce, naopak Joe je zamilovaný až po uši a svou lásku neumí kočírovat a snaží se pomáhat lidem okolo sebe. Pokud mu ale někdo nepadne do oka a cítí hrozbu, začíná teprve to pravé ořechové. Děj v této sérii není špatný, napětí nechybí a velký klad je způsob vyprávění, divák se snadněji dostane do děje. Můžete si udělat představu, jak je v dnešní době snadné někoho dohledat přes sociální sítě a co vše hrozí, pokud si člověk své důležité údaje nehlídá. První série má své mouchy, ale rozhodně jako náběh do druhé, naprosto dostačující. (06.01.2020)

1. série: Nebyla jsem si úplně jistá, jestli mě tohle téma dostatečně chytí, aby mě to bavilo. Nakonec jsem docela příjemně překvapená, ač to nějaké mouchy pro mou osobu mělo. Za první velkou považuji hlavně absolutní tupost a přelétavost hlavní hrdinky, sice své chování často objasňuje, to mi ale nepřidávalo na tom nějak více si jí oblíbit a soucítit s ní tak, jak se ode mě asi očekávalo a byly momenty, kdy jsem si jí její osud přála. Celkově je to ale stavěné na velmi zajímavé formě, ne jednou jsem si vzpomněla na román Collector od Johna Fowlese, kde byly i podobné symboly a prvky co se týče prostředí a zájmů hlavních postav. Tím, že jsme v podstatě neustále v Joeově hlavě, dodává to příběhu svižnost a opravdu to nenudí. Prvních pár dílů jsem sice musela jak se říká překonat, ale to mám ostatně téměř u všech nových seriálů. Druhou mouchou pro mě byla ta veškerá romantika, občas jsem jí byla až znechucená :D Ale naštěstí to potom vyvážil nějaký ten útok nebo vražda, tudíž to se dá taky překročit, protože tvůrci se opravdu snaží udržet divákovu pozornost a jsem ráda, že jsem zrovna měla víc času na to, abych si dala půl série naráz. Suma sumárum hodnotím velmi kladně, jen doufám, že druhá série už bude mít o hodně rozumnější hlavní hrdinku, se kterou se bude dát i sympatizovat. (25.04.2021)