Jana Hlaváčová (E02)

Jiří Strach a Jana Hlaváčová ve špičkové formě a po dlouhé době počin televizní dramaturgie, který navazuje na nejlepší tradice. Všechny povídky mají zajímavou pointu, přirozené dialogy a do malé stopáže se jim daří dostat i díky svěžímu režijnímu stylu překvapivě mnoho. Student je takový milý rozjezd s tou pravou jiskrou, Nenávist překvapivě mrazivá a bezkompromisní obžaloba mladé generace s ďábelským řešením a Podvodnice vše korunuje dojemnou lovestory podzimního věku, kde Hlaváčová ukažuje živelnost, pro kterou si ji diváci zamilovali snad nejvíce a její vynikající herectví získává nejvděčnější příležitost. Tento počin si navíc zaslouží pozornost i méně příjemnou skutečností, že možná šlo o poslední příležitost vychutnat si umění a podmanivou osobnost paní Hlaváčová, protože krátce po natočení ji stihla vážná choroba. O to víc je třeba si tohoto snímku cenit! (14.01.2013)

Bohužel snad jedna z posledních rolí, kde je možné vidět úžasné herectí Jany Hlaváčové. Po letech se zde i mihne v epizodní roličce sestra paní Jany Dana Hlaváčová a velkou radost mi udělala i přítomnost Jany Preissové v roli kamarádky Aničky. Pochopitelně s panem Munzarem v Podvodnici na mne padl sentiment z čistého vztahu těchto dvou našich velkých herců. Velmi mne tento počit potěšil. Krásný koncert krásných dam a pánů. (25.11.2012)

První storka poněkud odhadnutelná, druhá lepší a vážnější, leč občas patetická a teprve ta třetí to pořádně rozbalila...dala vzpomenout na klasická podvodnická témata ve spojení s vtipnými narážkami na různá klišé (sirotci) a vtipem a lehkostí samotnou. Jen na ten PP si asi nikdy nezvyknu, ale v případě něčeho takového, jako je Café Bajer, to snad Jirko přežiju :-) 70%. (18.12.2012)

Sedmdesátá a osmdesátá léta v ČST měla svého velkého režiséra - Františka Filipa. Jsem moc rád, že v novém století má ČT také svého režiséra, na kterého je spoleh. Tyhle tři krásně natočené povídky jenom potvrzují, že už je čas na nějakou pořádnou látku a hodně široké plátno .... O hereckém koncertu hlavní protagonistky nemá snad ani cenu hovořit. Tahle paní herečka je prostě Paní herečka. (26.11.2012)

Petr Hudský to napsal, Jiří Strach zrežíroval a herci zahráli - všichni na výbornou. Paní Hlaváčová byla ve všech rolích během okamžiku uvěřitelná, jen jak ji kamera zabrala, navíc vidět ji po boku pana Munzara to byla třešinka na dortu celého Setkání s hvězdou. Nezbývá mi než doufat, že nezůstane jen u tohoto tryptychu. (02.12.2012)