Neznámý voják

Jako výroční sedmitisícový film jsem si zvolil celkem náhodně tento, pro mě neznámý, tříhodinový finský epos a musím říct, že lepší volbu jsem udělat nemohl. Neznámý voják není tradiční válečný film, jedná se opravdu o historický epos týkající se bolestných finských dějin. Je krásné vidět, že každá válka je v podstatě pořád stejná - nejdřív tam a pak zase zpátky a ani tady se nekoná výjimka a kdyby bylo v žánru navíc i roadmovie, nedivil bych se. Doporučuje 10 vojáků z 10 z bratrstva neohrožených. (15.01.2020)

Je to na piču, ale když musíš, tak musíš.  Po osmdesáti letech válení sudů  jsme však téměř s jistotou zdegenerovali a je třeba si říct, že zbraň do ruky z povinnosti ke svému státu a národu bychom dnes zvedali se stejným nadšením jako dvacet let osvobozovaný afghánský lid proti Talibánu.  Finskou připomínku doby, kdy si svět vzájemně občurával hraničníky a stál na první metě superbowlu o světovládu pak lze brát jako kulantní sondu do duší postradatelných.  Hvízdají ti kulky nad hlavou, nemáš co žrát, je ti zima, plazíš se v bahně, kamarádi kolem tebe umíraj, ale přesto pořád jdeš dál, plníš rozkazy nadřízených, bojuješ, zabíjíš, necháš se zabít.  Hroby neznámých vojáků jsou totiž připomínkami těch největších hrdinů všech v historii vedených válek. Tři hodiny jsou pak na tuhle poctu a sdělení možná trochu moc, byť o silné okamžiky není nouze, postupně vás ten hrášek pod polštářem přestane tlačit a místo zamýšleného nekomfortu přichází otupělost. Na druhou stranu je pravda, že osudy postradatelných se vryjí do paměti a jako epitaf na pomníku padlých fungují dokonale. A je vlastně jedno kdy, kde a za koho položili život. (17.08.2021)

Seveřané letos bodují a rozhodně se neflákají. Neznámý voják nám přibližuje konflikt mezi Ruskem a Finskem, o kterém se nikde příliš moc nemluvilo, takže jako tři hodiny dějepisu výborné. O postavách se sice divák příliš moc nedozví a poznává je až za pochodu, kde největší prostor dostává Antero Rokka, jakožto nejlepší drzý voják celého praporu a jeho sólíčko, kde sám vystřílí celou ruskou jednotku patří k nejlepší scéně filmu. Akce je zde celkem dost a to především v první hodině a poslední, ta prostřední část mi přišla občas roztahaná a zdlouhavá( takže directors cut na 2:20 mi příjde jako správná volba,ale dostupná je pouze tří hodinovka.) Válka je reálně natočená, hezky se střídají lokace- bojuje se na sněhu, na vodě, v zákopech a především v lesích, sice zamrzí, že na gore si režisér moc nepotrpěl ( V tomhle Mel Gibson měl navrch) a plusem je i vynikající vizuál doplněný krásnou Finskou přírodou,což je velmi oku lahodící. Solidní filmařina a slušný válečný film, kde jest mínusem snad jen jeho délka a únava, která nastane po skončení. Norský Den 12. mann se mi však líbil o kousek více. 80% (13.06.2018)

Krásný film. Pohled zblízka na všední dny vojáků v první linii. Přiblíženo je sice jen několik osudů, ale nakonec cítíte úplně s každým, kdo se tam brodí bahnem a sviští mu kolem hlavy kulky. Také vnímáte, jak vzdálení jsou těmto obyčejným vojákům generálové, plukovníci, majorové a vůbec politici, kteří tu válku vymysleli a nahnali do ní táty od rodin. Doporučuji udělat si někdy ty tři hodiny čas a ponořit se do vyhraných i prohraných bitev této nesmyslné války. (31.03.2020)

Původní film, mám v paměti, hlavně díky tomu, že jsem ho viděl nedávno a musím uznat, že je o několik levelů výš, než tato moderní verze. Film nepřináší nic, čím by nějak vybočoval z řady jiných válečných filmů, ale co mě opravdu nemile překvapilo, bylo zpracování bitevních scén, které nejen, že se nemůže rovnat konkurenci, ale i vedle 33 let starého originálu, vypadají výrazně hůř. (21.10.2018)