Psí ostrov

Tak jsem zas po čase viděl od Wese Andersona něco, co mě bavilo od začátku do konce. Námět byl výborný, provedení skvělé, moc mě bavili parádní psi (animace i charaktery) a líbil se mi i rozbor japonského chování (rozdíl proti vlezlé a nechutně přímočaré Američance byl evidentní). Zatím jsem viděl od Wese Andersona dva animáky a Fantastický pan Lišák i Psí ostrov jsem si převelice užil, takže bych byl rád, kdyby se co možná nejdříve vrátil i s třetím kouskem. (10.09.2018)

Aneb za vším, hledej zlotřilou a proradnou kočku, které se prostě snaží rozložit, přátelství člověka se psem. Jenom upozornění, pokuď je tohle je váš první film, kde se vyskytuje Japonská tématika, doporučuji se filmu vyhnout. Ve filmu, je hodně odkazů, na filmy, kulturu, politiku a i na Druhou světovou válku, takže pokuď nežijete Japonskem, asi vám některé vtípky či odkazy, nedojdou tak jako těm, kteří už mají nějaké zkušenosti. Ohromně hravý, dojemný a velice vtipný film, který přes svoji vydařenou vtipnou stránku, se bere hodně vážně. Z celého toho psího gangu, mně všechny postavy, zaujaly a i jejich příběhy, jaké to bylo "před tím" i dojalo. Drby, hlasování, rvačky, stížnosti směřované Chiefovi, tohle všechno bylo naprosto úžasný a perfektní, úvodní mela která odkazoval na Yakuza filmy, byla prostě naprosto geniální. A to sem ani nezmínil, tu mistrovskou práci, kterou tvůrci odvedli na vytvoření postav, ostrova a všech věcí, co jsou ve filmu, precizní a do detailu vytvořené mistrovské dílo, jen po téhle stránce. O filmu, bych mohl, napsat ještě desítky řádků, ale kromě chvály a nadšení z tohohle filmu, by tam nic nebylo, takže psát je nebudu. Ohromná spokojenost. (12.05.2018)

30. léta 21. století. V Japonsku se přemnožili psi s nakažlivými chorobami, a všichni byli vyhnáni na ostrov s odpadky. Sem spadne letadlo s malým japonským hochem, který něco hledá. A společně se psy odhalí zlé spiknutí. Isle of dogs je animovaný film Wese Andersona. To, že jde o jeho film, poznáte opravdu snadno. Používá všechny jeho unikátní metody. Také že mi dalo pořádně zabrat vlastně pochopit, jaká byla ústřední zápletka, a proč vlastně kdo dělal to, co dělal. Dá se říct, že každý si nejspíše musí tento snímek vyložit podle sebe a hodně číst mezi řádky. Tohle byl podle mého i záměr, protože filmy Wese Andersona neexistují proto, aby dávaly smysl. Ale existují kvůli nejrůznějším bizarnostem, a těch si tady člověk užije opravdu dostatek. Psi mezi sebou mluví anglicky. Japonci mezi sebou mluví japonsky a není to nijak otitulkováno. Občas slyšíme tlumočníka, občas je celý dialog nepřeložen a tudíž mu nerozumíme (tohle rozhodně není kritika, ale naopak chvála za odvahu to lidem nepřeložit a doufat, že to pochopí). A jak má Anderson ve zvyku, odskakuje v nečekaných chvílích do různých odboček, které nijak nesouvisí s dějem (např. několikaminutová scéna přípravy otráveného sushi). Psy mluví slavní herci a mluví je většinou zcela vážně, což vytváří zábavný kontrast. Dialogy jsou proto opravdu radost poslouchat. Tento film poskytuje stylovou animaci, skrytý humor, netradiční děj, japonskou kulturu a psy a rozhodně není vhodný pro děti. Ne že by v něm bylo něco nevhodného, ale nebudou mu vůbec rozumět a pravděpodobně se budou nudit. Hlavně je film velice ponurý a jeden musí opravdu číst mezi řádky, aby film vůbec pobral. Za me jeden z nejlepších novodobých animáků. - "We’ll find him. Wherever he is, if he’s alive, we’ll find your dog." (25.08.2019)

Nevyhledávám stop-motion animaci, ale na Psí ostrov jsem byla z nějakého důvodu hodně zvědavá, skoro jsem se těšila. I přesto jsem se do kina nedostala, což mě teď trochu mrzí, protože mě Psí ostrov rozhodně nezklamal. Čekala jsem hravý a originální film, a ten jsem i dostala. Ústřední psí parta je napsaná i animovaná skvěle, (lidské postavy jsou zde až ti druzí), příběh je dobrý, atmosféra nejen díky Desplatově dynamické hudbě krásná... Wes Anderson mi po Grandhotelu Budapešť opět zpříjemnil den. Co nejdřív si pustím i Fantastického pana Lišáka. Kdo hlasuje pro to, aby tenhle film dostal pět hvězd? 9/10 (26.09.2018)

Wes Anderson se zřejmě našel v tom, jak natočil Grandhotel Budapešť. Psí ostrov se totiž nese v úplně totožném duchu. To, co Wes ve svých filmech dříve jen naznačoval, má dnes absolutní obraz. Absurdnost postav, miliarda nejen popkulturních nápadů, v tomto případě umocněné o animovaný motiv, střih, omezený pohyb kamerou...to všechno je dnes Wes Anderson a nejednou krát jsem si říkal, jak moc je tento film Grandhotelu podobný. Nicméně i přesto jiný. Občas mi totiž přijde, že se tu Wes ztratil ve svých uměleckých motivech. Občas je to tak strašně ulítlý a tak za hranou, že film vlastně ztrácí zábavnost a vtip. To ale jen občas. V celkovém vyznění se pořád jedná o hodně vydařený kousek. (21.12.2018)