Psí ostrov

Že si ma to bezo zvyšku opantalo aj v tomto období, kedy zažívam snáď najväčšiu vlnu averzie voči panelákovému psíčkarstvu (nie, nestalo sa nič konkrétne, len je toho už móóóóóc... a Kobayashi na hrad!), tak to snáď na vyjadrenie obrovského obdivu k práci Wesa Andersona plne postačuje. Fantastický pán Film! (zvyšok mojej domácnosti dokonca tvrdí, že fantastickejší, než fantastický...) (03.08.2021)

Wes Anderson se zřejmě našel v tom, jak natočil Grandhotel Budapešť. Psí ostrov se totiž nese v úplně totožném duchu. To, co Wes ve svých filmech dříve jen naznačoval, má dnes absolutní obraz. Absurdnost postav, miliarda nejen popkulturních nápadů, v tomto případě umocněné o animovaný motiv, střih, omezený pohyb kamerou...to všechno je dnes Wes Anderson a nejednou krát jsem si říkal, jak moc je tento film Grandhotelu podobný. Nicméně i přesto jiný. Občas mi totiž přijde, že se tu Wes ztratil ve svých uměleckých motivech. Občas je to tak strašně ulítlý a tak za hranou, že film vlastně ztrácí zábavnost a vtip. To ale jen občas. V celkovém vyznění se pořád jedná o hodně vydařený kousek. (21.12.2018)

Hodne specifickym zpusobem natocenej animak, kterej je misty nechutnej, misty akcni, misty vtipnej a po celou dobu naprosto perfektne a stylove "natocenej". Urcite se to nebude libit kazdymu a o animak pro deti se fakt nejedna, ale proste je to do posledniho detailu vybrouseny, kam se hrabe treba posledni produkce Pixaru. Krome fajn animace musim vyzdvihnout hlavne skvele padnouci hudbu, ktera tomu dodavala dalsi rozmer. Takze ne ze by se nenasly nejaky chybicky, ale celkove jsem skoro naprosto spokojenej. Lepsi 4*. (14.10.2019)

Wes Anderson je úkaz, který dělá filmy po svém, kašle na studio, vždy s ním jdou výteční herci, má působivý vizuální styl, jenže prostě onen divně ulítlý smysl pro humor mi sedí víc třeba u Jima Jarmusche. Čtyřnozí kamarádi jsou aktuálně vyvrženci z rozhodnutí japonské vlády a s čumáky zabořenými v odpadcích a decimováni psí chřipkou trpí v karanténě na Ostrově odpadků. Bez páníčků. Dostane se mezi ně ovšem i adoptovaný syn starosty Megasaki City, jenž ukradl letadlo a odletěl hledat svého psího kamaráda. Začíná to výtečně, kdy všechno je sympaticky divné. Svérázný Anderson lpí na detailech, na slovních hříčkách, na energickém a nápaditém pojetí. Ctí japonskou kulturu. Jenže jeho smečka mluví v angličtině, ovšem japonština mnohdy vyznívá bez vysvětlení, což je myslím škoda. Brzy se navíc tak trochu vyčerpáme a onu svéráznost a divnost přebíjí všednost. A z originálního pojetí se stává klasický příběh o tom či tamtom. K srdci nepřirostl. 65% (10.07.2018)

První třetina je osvěžující peckou, že jsem ani nedutal. Kdo by tedy řekl, že se celá ta krásná vypiplaná práce zadrhne na příběhu, jenž by stačil na stopáž delší povídky. Lišák měl skvělý background Roalda Dahla, měl jasnou vystavěnou linku a fungoval emočně, proto nad Psím ostrovem jasně vyhrává. V rámci geniálního Wese Andersona jde o "slabší kus", kterému chybí památné okamžiky. Navzdory tomu všemu pořád to nejlepší, co dnešní kinematografie může nabídnout. 70% (12.05.2018)