Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Zemřou nacisté smíchy? Mistrovská komedie o rozverném divadelním souboru, který se během okupace Polska nedopatřením přidává k odboji... Slavný filmový režisér německého původu Ernst Lubitsch patřil mezi nejúspěšnější zahraniční tvůrce, jimž se podařilo etablovat v Americe v období Zlaté éry Hollywoodu. Během své dlouhé hollywoodské kariéry se rychle dokázal přizpůsobit nástupu zvukového filmu a natočil řadu úspěšných komedií, které se zařadily mezi klasiky tohoto žánru (Láska mezi umělci, Ninočka, Obchod za rohem). Zároveň patřil mezi politicky angažované hollywoodské režiséry, kteří se neobávali zaujmout stanovisko zejména k situaci v nacistickém Německu. V roce 1942 měla premiéru jeho protinacistická satira Být, či nebýt, v níž si velmi drsně utahoval z tehdejší politické situace v Evropě. Společně s Diktátorem Charlieho Chaplina se jednalo o jednu z mála komedií tematizující německý nacismus. V době svého uvedení snímek vyvolal velkou společenskou polemiku a tvůrci čelili výhradám, že zlehčují nacistickou hrozbu a zasadit děj komedie do tehdejší Varšavy je společensky nevkusné. K rozčarování přispěla i tragická smrt hlavní představitelky Carole Lombardové krátce před premiérou při leteckém neštěstí. Publikum docenilo tuto mistrovskou situační komedii až s odstupem dalších let a snímek začal být považován za vrcholné dílo komediálního žánru. Děj snímku se odehrává v roce 1939, kdy německé jednotky obsadily Polsko. Varšavský divadelní soubor zrovna zkouší protinacistickou inscenaci, která je ovšem na poslední chvíli z cenzurních důvodů stažena z programu. Členové divadelního souboru se následně zapojí do špionážního souboje s nacistickou mocí a díky perfektní znalosti divadelních prostředků se jim podaří přelstít gestapo navzdory milostným peripetiím a zmatkům v životě hlavní herecké hvězdy Josepha Tury a jeho manželky. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (78)

Borrtex 

všechny recenze uživatele

Zcela výtečná válečná komedie, a rozhodně jeden z nejlepších výtvorů Lubitsche. Zcela oddychový snímek, při kterém občas až nevěříte, kam až daleko Lubitsch s humorem zašel. Zcela excelentní námět a hlavně výborný scénář doprovázen skvělými a sarkasticky až nevkusnými scénkami a hláškami. Nemám co vytknout za mě 100%:-) Viděno v kině na 40. LFŠ ()

ivishka 

všechny recenze uživatele

1001 filmů, které musíte vidět, než zemřete - č.153//Nejdříve jsem se obávala spojení válečné doby se Shakespearem - přece jen jde o něco posvátného. Ovšem hned začátek mě pobavil natolik, že jsem ležela smíchy na zemi a nemohla jsem přestat :-D. Když vidíte ten začátek divadelní hry Gestapo s tím jejich "Heil Hitler!" a najednou tam nastoupí Hitler a vy si říkáte panečku....a po jejich tradičně d**entním pozdravu vůdci si sám Hitler řekne "Heil myself"...to mě rozsekalo. Úvodní a závěrečné titulky ovšem beru s velkou rezervou jakoby komediální Heil Hamlet...Vtipné je, že vás vlastně celým filmem provází Shakespearův Hamlet. Neustále se tam opakuje "To be or not to be...that is the question..". Dalším vtipným bodem je, že při vyřčení této věty pokaždé někdo v publiku odcházel a hlavní herec z toho byl chudák celý na prášky. Docela ráda bych viděla tu divadelní hru Gestapo celou :-D. Velkou poklonu skládám Carole Lombard a čest její památce - škoda, že se nedočkala ani té premiéry tohoto perfektního komediálního filmu. Nejlepší komedie z válečného období. Škoda ovšem je, že na dnešní tvorbě není vidět takový herecký talent jaký měli tito herci(nebo jen u málokoho). ()

Reklama

Krt.Ek 

všechny recenze uživatele

Kultivovaná (Ernst Lubitsch si to dává tzv. na Shakespeara, tzn. odcházejí jen burani bez vkusu a ti, co mají smluvené rendez-vous) válečná veselohra (sic!) s převleky ("Jé, Patriku, to je Hitler!" - tato hláška se ve filmu samozřejmě neobjevuje, leč mohla by!), pro milovníky Haló, Haló! a Sedmé roty takřka povinnost. Pasáže z ústředí varšavského protektora, kolonela Ehrharda (Sig Ruman), jsou prostě geniálně vypointované, ještě teď se usmívám ("Co mi to zas děláte, Schultzi?"). A pokud se ptáte, jestli mě uráží rok vzniku, tedy rok 1942, zdali si nemyslím, že za války by se o válce vtipkovat nemělo, tak spolu vzpomeňme na Chaplinova Diktátora. I ten byl přeci natočen ve válečných letech. Nakonec, jak se taky jinak postavit k válce, nemáme-li v rukou její ukončení, nezbývá, než se jí vysmát! 85 % ()

rikitiki 

všechny recenze uživatele

Vtipné a přitom i mrazivé. Tohle je jedna z nejsvižnějších komedií z druhé světové, kterou jsem viděla. Vzhledem k datu vzniku snímku mě překvapuje, že nacisty nezobrazuje jako vysloveně komické nebo napak démonické postavy, jak bych předpokládala, že si i kvůli propagandě doba žádala. A Carole Lombardová disponuje oslňující září pravých hvězd. ____ Na okraj přidávám Módní okénko: světlé saténové šaty s asymetrickými ramínky byly skutečně nádherné. Slušela jim i brož na boku. Absolutně jsem ale nepochopila, proč měly tak viditelné záševky na zadku, které odstávaly a hlavně - úplně zbytečný byl kožešinový lem rozparku. Ten ty šaty úplně zabil. Ještě štěstí, že Lombardovou zabírali hlavně od pasu nahoru, takže nebyl vidět. :) /5. 12. 12./ ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Půjdete s ním na večeři? Je to naše jediná šance.“ – „Počkat! Já rozhodnu s kým půjde moje žena na večeři a koho zabije!“ Tak zhruba do 50. minuty jde o válečný film se sem tam vtipným momentem/hláškou. Pak se však snímek promění na nefalšovanou převlekovou komedii a stává se podstatně zábavnější záležitostí. Být, či nebýt navíc diváka baví různými způsoby, od satirických narážek přes černý humor až po situační komiku, což z něj dělá koukatelnou záležitost prakticky pro každého. A některé scény jsou opravdu parádní, ať už je to třeba ikonické „Heil myself!“ či „Vůdci zcela oddaní piloti“. Vidím to na solidní 4*. „Její manžel je ten velký polský herec, Jozef Tura. Asi jste o něm slyšel.“ – „Ano. Viděl jsem ho na jevišti, když jsem byl ve Varšavě, ještě před válkou.“ – „Opravdu?“ – „Ano. To, co on udělal Shakespearovi, to my teď děláme Polsku.“ ()

Galerie (89)

Zajímavosti (7)

  • Poté, co Carole Lombard (Maria Tura) zemřela při letecké havárii, byla z filmu odstraněna hláška „What can happen in a plane?“ (IQ Tiqe)
  • Při úvodních i závěrečných titulcích je použita skladba polského autora Fryderyka Chopina „Polonéza v A-dur, op. 40, no. 1.“ z roku 1838. (Korsak)

Reklama

Reklama