Nenávist

Ak "The Grudge" nie je najhorším filmom mesiaca, tak to bude skutočne bolieť. A ak nebude medzi najhoršími filmami roku 2020, tak kliatba asi padne na moje kino a môj dom. Toto bolo otvorenie kino návštev skutočne asi na najhoršej možnej úrovni. Tento film je jednoducho príšerný. A hoci sa od hororov očakáva, že uvidíme príšernosti, toto nie je ten prípad. V prvom rade sa tento film snaží byť úplne všade a pokúša sa byť komplexnejší, než je v skutočnosti. Je fajn, že máme Andreu Riseborough v hlavnej role, no miestami na mňa pôsobila, že v tomto filme ani reálne byť nechcela. A jej herecký výkon potom pôsobí dosť chabo. Najlepší výkon tu podľa mňa podáva Lin Shaye. Keď sa tá zakusne do role, tak tomu dáva skutočne všetko. A miestami je desivejšia než čokoľvek iné na tomto filme. Nemôžeme si vybudovať vzťah s postavami a je ťažké vôbec niečo vyprofilovať, lebo tento film nechce povedať jeden ale minimálne 5 príbehov v jednom balíku a všetky sú nedopracované a nedovarené. Pretože nič viac, než ich finálny osud (ktorý je nám viac-menej jasný) to filmu nepridá. Na jednu stranu je super, že film to chcel poňať viac ako policajné vyšetrovanie, no dokopy tu žiadne vyšetrovanie ani nie je, lebo si to potom vezmú federáli. A ako sa tu povie, keď si niečo vezmú federáli, nič sa nevyšetrí. Najhorší moment filmu je pre mňa keď sa od pána Mathesona dozvieme dôvod, prečo vzal svoju ženu do tohto domu. Priam sa mi otváral nožík vo vrecku a to bol aj moment, kedy som film pochoval a zhodnotil, že toto už je čistý debakel. Nebolo nič, čo by to mohlo zachrániť a reálne som mal pravdu. Skákačky sú staré, všetky strašenia predvídateľné, postavy sú nám ukradnuté a záver dokopy ani nenastal. Necítim nič voči nikomu a nie som zvedavý na to, čo sa udeje v ďalšom filme. Nemyslím si, že je film až tak zúfalé šialenstvo ako bol napríklad "The Bye Bye Man", ale zase je to 94 minút čistej nudy. Ani na sekundu ma film nezahákol, ani raz ma ničím neprekvapil. Jednoducho je to filmové prekliatie mesiaca a nemyslím si, že je nutné, aby ste mu venovali svoj čas. Tento film patrí do odpadu. Hodnotenie: F (11.01.2020)

Keď si pozriete tento flákot, budete považovať belošský manželský pár za abnormálny. Pretože čo nám tu narichtovala liberal party už nemá obdoby. Spolužitie aziata s beloškou... prekúsneme. Ale prijde BONBÓN! v podobe černocha s beloškou - obaja okolo 80r - manželia 50r - teda sa brali začiatkom 60˝s - v čase totálnej americkej rasovej segregácie - černocha by vtedy povesili za gule a jej by na čelo vypálili KKK. HORROR! Už prvý US remake Ju-on stál za prd, dvojka ho prekonala, a teraz tu máte korunovačný klenot. A pán Raimi má ďalší tlstý čierny puntík. Dúfam, že si celé to martýrium užil aspoň pes "Frank" - najlepšia "postava" vo filme. (17.03.2020)

Občas se stane, že si z Číny odnesete něco jiného, krom samotné korony.. třeba takovou Nenavi-St, vaši čínskou tchýni, když jste si brali vietnamskou imigrantku jménem Yoko Poko Moko či Pako? No jedno vím jasně, že je strašná piko. Ja se tak dívám na místní asijský rádoby kritiky (píčumily), hodně lidem se tenhle desátý remake hnusné a bíle odrůdy Samary, nikomu nelíbil a dáváte tomu hned odpadní smetí, a zařazujete to hned do nejhorších filmů za tento rok. Naserte si! Konečně jsem za ten měsíc našel zajimavý hororůrek, a nemusel si hned vypíchat svoje tři oči a tři bradavky. Na duchařiny dvakrát nejsem, a nic kromě hrachové kaše, po které mám taky pár duchů v domě, mě tenhle subli-žánr sere do morků kostí. Koho zajímají kritici ze zámoří? Oni dají samé intelechtuální sračce aspoň 100%, ještě s bůhvíjakou chválou, a přitom nejde o žádný zázrak z hoven. Z temnýho a strašidelnýho bubáka Sakura-Mochito-Takidže-Kamikadze, jsem si hodně nakládal do slipů, a naklepával řízky od stehen. Aspoň každý horor musí obsahovat nějakou nadsázku a pičoidních klišé, ale tady se na to sralo, protože všichni věděli, že s filmu zbydou jen negativní recenze, takže se úplně sralo na nějaký vážný tón. Černý Teletubbies mě budou strašit ještě hodně dlouho na hajzlu, a budu se bát koupat ve vaně.. (30.03.2020)

Na exkluzivní předpremiéru snímku The Grudge byl pozván každý, kdo v hororovém světě něco znamená, a já, coby zdejší žánrový expert, na této události pochopitelně nemohl chybět. Přestože filmy Nicolase Pesceho zřejmě nikdy nebudou atakovat čelní místa v žebříčku nejlepších hororů roku, tak mi jeho svébytný autorský přístup dosud velmi konvenoval. V případě snímku The Grudge však bohužel zůstalo u tupé mainstreamové zábavy, která žánr akorát devalvuje a činí ho široce přijatelným pro masové publikum. Režisér diváka nestraší, nýbrž pouze dosti předvídatelně leká prostřednictvím množství agresivních audiovizuálních podnětů. Navíc toto hororové torzo ještě rozmělňuje tím, že ho promíchává s prvky detektivky a psychologického dramatu, čímž nás vrací v čase někam hluboko do devadesátých let dvacátého století. Nalejme si čistého vína. Jedná se o ohromné fiasko, kterému mohu udělit nanejvýš jednu hvězdu. Nezbývá než doufat, že podobných "hororů" uvidíme v roce 2020 co nejméně. (02.01.2020)

Na exkluzivní silvestrovskou předpremiéru snímku The Grudge v Cinestarech, kam mohl jít každý, kdo šel zrovna kolem a koupil si vstupenku, jsem šel s očekáváním nanejvýš průměrného kousku, což se i vyplnilo. Pokud se dá na nové Nenávisti něco pochválit, tak snaha natočit dospělý horor bez úliteb teenagerskému publiku. Vizuál je spíš ošklivý, než cool, a hlavní hrdinka Andrea Riseborough také rozhodně nepatří mezi prvoplánově krásné herečky. Ale že by se ona snaha přetavila v nějak zvlášť doporučitelný snímek, to se říct nedá. Podobně jako v předchozích Nenávistech a Ju-Onech se tu nechronologicky vypráví vražedná historie spjatá s jakousi kletbou, a celé je to hrozně zbytečné. Spousta času je věnována postavám, u nichž je jasné, jak dopadnou (spoiler: umřou), naopak málo ho pak zbývá pro hlavní hrdinku v chronologicky poslední linii. Komické třeba je, že v závěru tvůrci chtějí, aby se divák strachoval o osud synáčka hlavní hrdinky, přičemž ale divák nemá šanci si tu postavu nijak oblíbit. O tom, jakou péči tvůrci věnovali vykreslení jejich vztahu, asi nejvíc vypovídá fakt, že se synek objeví na začátku, a znova pak až zhruba po hodině filmu. Nová Nenávist působí rozpadle, jako kdyby se mohutně přestříhávala - což je dost dobře možné, vždyť původní premiéra byla asi o rok odsunuta. Následkem toho film nemá drajv, tempo ani gradaci a jen velmi problematicky funguje návaznost jednotlivých scén. 5/10 (02.01.2020)