Nenávist

Už ani neviem koľký remake a pokus o znova nakopnutie série The Grudge. Všeobecne mi táto séria vôbec nesedí a aj z pôvodných filmov, ktoré sa na ČSFD tešia pomerne vysokým % hodnoteniam sa mi snáď ako jediný páčil iba americký remake z 2004 so Sarah Michelle Gellar v hlavnej úlohe. Možno preto budem pri hodnotení mierne zaujatý. Ako sa však pozerám na percentá a názory ostatných užívateľov, chyba zrejme nebude vo mne. Najnovší prírastok do série od Nicolasa Pesceho je totiž klasický nemastný neslaný horor, v ktorom vás omnoho viac ako ústrední duchovia a prízraky vydesia scény s hororovou legendou, Lin Shaye, ktorá aj v tomto horore znova podáva perfektný výkon a patrí k jedným z mála svetlých bodov filmu. Inak je väčšina ľakačiek príliš predvídateľných, atmosféra nič moc a dej je stý krát skopírovaná variácia toho istého ako v predošlých dieloch. Taktiež zostáva pomerne veľký otáznik prečo na podobnú mainstreamovú ducharinu štúdio najalo niekoho takého ako Nicolas Pesce, ktorý má doteraz na konte hlavne rôzne artové a nemainstreamové horory. Z filmu evidentne cítiť, že Pesce pravdepodobne dosť bojoval so štúdiom, ktoré ho v jeho artovom štýle limitovalo (no nie zas úplne, pár divných  sekvencií si do filmu prepašoval, výsledkom čoho je mierne nekonzistentný film ktorý akoby nevie čím chce byť...) Celkovo u mňa teda ako vždy u série Grudge nevýrazný horor a ľahký podpriemer. 2* a 35% (30.09.2021)

Tleskám a gratuluju. Hororový snímek The Grudge s přehledem vyhrává anketu nejdebilnější film roku, protože to, co tvůrci spáchali, je tak moc příšerný, až jsem se musel smát. Nešlo spíš o komedii? The Grudge postrádá hlavu a patu, divák od samého začátku až po konec netuší, proč se děje co se děje, jumpscary jsou předvídatelné, směšné a samozřejmě plné zvukových efektů, jako bychom to tu už 20, možná 30 let neomýlali stále dokola. Herci přehrávají, chovají se nepřirozeně, jejich dialogy jsou naprosto debilní, make-up je naprosto debilní, hudba je naprosto nevhodná, načasování jumpscarů je naprosto idiotské a takhle bych mohl pokračovat až do nekonečna. Vždycky se při recenzi filmu snažím zmínit alespoň jednu pozitivní věc, která mě zaujmula, ale tady prostě vůbec nic pozitivního není. Snad až na výsledky testů rakoviny vyšetřovatelčinýho manžela. (16.08.2020)

Jediná věc, která mě na tomto hororu bavila, byla působivá atmosféra, která ve mně dokázala navodit pocity sevřenosti a nejistoty, a působila na mě správně potemněle, o to je pak ovšem ale ještě větší škoda, že vše ostatní zde stojí tolik za prd. Například zápletka, odehrávající se ve více časových rovinách, bývá pro naprostou většinu filmů velmi přínosná, a i když ani zde tomu není jinak, tak tentokrát jsou ony časové skoky až příliš časté a ne vždy vhodně zvolené, co je ovšem horší, tak na mě ona zápletka celkově působila dost neohrabaně a působení ústředního tématu Nenávisti nepřesvědčivě. Žádná z postav mě pak nedokázala jakkoliv oslovit, navíc mi vesměs přišli i nesympatické, na čemž ovšem má hodně velký podíl i vážně děsivě odfláknutý casting, v čele s odpornou zrůdičkou Andreou Riseborough. Co se jinak týče čistě hororových ingrediencí, tak tu nefunguje nic, minimum napětí, krve a násilí, efekty obyčejné a závěrečná absence happyendu samozřejmě vždy potěší, ale i tak nic nezmění na celkově nevýrazném dojmu z celého filmu. The Grudge zkrátka není mou oblíbenou značkou, jelikož její využití mě zatím nebavilo v žádné z mnoha verzí, a dokonce, když to tak v podstatě vezmu, tak možná právě tato byla asi dokonce i tou nejpovedenější. (11.12.2020)

Je to jasný, Nicolas Pesce k smrti nenávidí sérii Nenávist a tak se jí rozhodl pomstít, zač je toho koleno. Nejvíc to odsrala chudák Kayako, která v celém filmu dostane prostor...chvilka napětí...počkej si...sedni si na to...sedíš?...tak jo...3 vteřiny !!! Ne, nedělám si prdel a jo, čteš správně, nebohý člověče. Kayako tam bude 3 vteřiny na začátku filmu. Proč? Proto! A tak jo, já to prásknu. Je to tím, že Pesce se rozhodl, že tuto sérii okoření a tak každá oběť nenávisti se stane aktuálním bubákem. Jo, je to tak, vole. Ve filmu tedy straší holčička, holka, ženská, tlustej chlap, kluk, každej kokot, co Tě napadne, jen Kayako ne (krom těch tří vteřin). To bych ještě překousla, prostě pokus udělat to jinak a třeba to bude i zajímavé a bude to fungovat, ne? Ne! Veškeré bubu scény jsou předvídatelnější než kurva v bordelu, lekačky jsou zde jediné - volume o 300% nahoru, a děj skáče jak kulička v pinbalu s tím, že díky tomu od začátku filmu víte, jak kdo dopadne (čti chcípne) a o "překvapení" tak není nouze. Není nad to ke konci filmu vidět, jak chcípla ta mrtvola, co jste viděli na začátku no ne? Člověk nemusí nikomu držet pěsti a ani se o nikoho bát. O všech se ví, že chcípnou. Pohoda. Postav je jako bonus po kokot, takže nějaký hlubší pouto k někomu si prostě nevytvoříte a víc opláčete, že Vám chcíplo tamagotchi od mého soukmenovce z Večerky, protože jste ho nekrmili, než aby Vás srala smrt hlavní postavy. Dále je tu báječně vykreslen vztah hlavní ženské postavy s jejím synem. Na začátku zjistíte, že má syna. A rejža si na to po hodině filmu vzpomene a dokonce toho kluka ještě jednou ukáže na obrazovce asi na dvě minuty a další čtyři minuty mu dá prostor na konci filmu. Kdo by této rodince pak nefandil, že? Celkově je to trapné, nestrašidelné, neatmosférické, tupé, zbytečné, laciné, extrémně zkurvené pokračování kdysi bezva série, které už v životě nechci vidět. Ale být to samostatný film, tak bych tomu možná i dvě hvězdy mrdla. Takhle jednu ze strachu, aby mě Pesce po nocích nestrašil, nebo, nedej Buddho, dokonce nenatočil pokračování. To by byla těžká kletba, pyčo !! (19.03.2020)

Pokud máte rádi náladu a styl japonských předloh, mohlo by vás to oslovit atmosférou i určitou utlumenější žánrovou hravostí. Celkově šlo o nepředvádivý čistý ale přitom ne tupý film, který svůj úkol seznámit další generace amerických diváků s touto kultovou klasikou splnil vcelku nadočekávání. Pokud ale hledáte cheap kills and thrills doporučuju spíš verzi z roku 2004. (03.01.2020)