Americké graffiti

Ano uznávám, je to jednoduchý příběh, respektive ono se tam vlastně nic extra neděje, děj jen tak pomalu plyne, mladí "hejskové" objíždějí jeden blok za druhým a snaží se upoutat pozornost děvčat, jenže American Graffiti má jednu úžasnou věc. Atmosféru! Celý ten audiovizuální "feeling" šedesátých let je doveden k naprosté dokonalosti. Nádherné koráby silnic, které už dnes můžeme vidět leda na srazu veteránů, či na Kubě(zde ovšem už vyspravené součástkami z československých Zetorů), pohodová a nezávisle uvolněná hudba, pouštěná moderátorem pirátského rádia, móda a klasické americké "snack bary" se servírkami na kolečkových bruslích a v neposlední řadě obsazení hlavních rolí(mladičký Ron Howard, či ve vedlejší roli tehdy ještě téměř neznámý Harrison Ford). Všechny tyhle atributy dělají z druhého celovečerního filmu George Lucase srdeční záležitost. (26.05.2009)

Nevím, jestli mám obdivovat fakt, že někdo dokázal natočit celovečerní film, který se celý odehrává za volantem, na sedadle spolujezdce, či na zadním sedadle. Když už nikdo nikam nejede, tak se alespoň opírá o svůj nádherně naleštěný vůz, případně stojí kousek od do posledního smítka vypulírované kapoty vozu svého kamaráda. Pokud vás to spolu s vybraným šedesátkovým soundtrackem zaujme, není co řešit. Na můj vkus jsou všechna ta auta příliš pannesky čistá - podobně jsou na tom hlavní aktéři. Americké graffiti jsou Beverly Hills 90210 na kolečkách. Žádnou dravou sondu americké "šedesátkové" mládeže nečekejte. (20.03.2007)

Přesný! Na pohled klídek a leháro, pod kapotou americká intimita těla. Ještě než se George stal imperátorem mýtotvorné space-opery, stvořil tenhle sametový generační klenot, z jehož koncentrátu pohodičky-nepohodičky by se nostalgie a nespoutanost mládí dala ždímat po galonech. Neopakovatelné atmosféře "jedné probdělé noci" se nedá vytknou zhola nic, natožpak v součtu se skvělou hereckou omladinou, dobovou hudbou od podlahy, hravým scénářem a neopomenutelným čerpáním z pokladnice moudrosti Josepha Campbella. Kol a kolem mi vychází nejen nádherný a nezapomenutelný snímek pro nutné pookřání po věčném civilizačním cynismoskepticismu (kterému při druhotném čtení stejně neuniknete), ale hlavně plnohodnotná hvězdná v... palba. Ach... :) (22.11.2008)

Luxusní filmový zážitek. Tenhle film těží z bezstarostnosti života, z mládí, které se potřebuje také trochu vydovádět. A tohle přesně film Americké graffiti nabízí. Celý děj se odehrává během jediné noci v jednom menším americkém městečku, kdy se znudění mladí lidé bezcílně potulují v autech a jen tak si užívají života a mládí. A dokonale to funguje. A vůbec nevadí, že film nemá žádnou větší zápletku a je jen jakousi generační výpovědí. Tohle je totiž tak úžasný filmový zážitek, že vynechání jakéhokoliv většího konfliktu či zápletky mi vůbec nevadí. Dá se říci, že film je prostě velmi jednoduchý a může si ho užít každý. Já jsem si ho perfektně užil. A během filmu jsem vůbec nezkoumal, kdo hraje tu a tu postavu, jestli tam hraje někdo, kdo se poté proslavil. Já jsem si prostě připadal, jako bych sledoval reálné počínání reálných lidí, a nikoliv herce, kteří jen hrají podle nějakého scénáře. Prostě mi to připadalo jako realita. Tak perfektně byl tento film udělaný. Prostě vidět tuhle záležitost je zážitek na hodně dlouho dobu a George Lucas mi připravil opravdu excelentní filmový zážitek na nedělní odpoledne. Takže je to za pět hvězdiček. (10.11.2008)

Pohodové generační retro, které se nikam nežene, neřeší žádná závažná témata, prostě jenom velice poklidně plyne od kamsi kamsi. Je opravdu radost sledovat film z doby, kdy auto bylo součástí vaší image, kdy rádia vysílala opravdový rock’n roll, kdy si všichni mladí užívali života, ale zase ne moc. Americké graffiti se odehrávají během jedné noci (končí někdy nad ránem) a skutečně se toho v nich moc nestane. Neřádí tu žádný Zodiac, nikdo nikoho nechce zabít a jakékoliv zvážnění je pouze dočasné, takže příliš nenarušuje atmosféru místa, kde by každý chtěl strávit svou poslední noc před nástupem na „vejšku“. Kromě soundtracku plného těch největších pecek a uvolněné Lucasovy režie, jsou to hlavně výborní mladí herci, kteří film drží v mezích autentičnosti a zároveň činí jeho sledování mimořádně příjemným. Někteří z nich již více nezazářili (Paul Le Mat, Charlie Martin Smith), ale jména jiných se nesmazatelně zapsala do filmových dějin (Richard Dreyfuss, Harrison Ford). Všichni bez rozdílu hrají zcela nenuceně a s naprostou přesvědčivostí. Ať už nejistě tápají, vzdorují nástrahám prvních (či prvních vážnějších) lásek, nebo se prostě jenom baví. Je to film nezatížený… Nezatížený vůbec ničím a vůbec nic nevyžaduje ani od diváka, který jej bude sledovat. Teprve závěrečné titulky mu dodávají zcela jiný nádech a umožňují jej při opětovném zhlédnutí vnímat ve zcela odlišném světle. Lehkost tohoto filmu je obdivuhodná, zábavnost nelimitovaná, můj smutek nad následujícími snímky George Lucase nevýslovný. Kéž by před Star Wars ještě natočil pár podobných oddechovek, i jako člověk, kterému se líbila přinejmenším třetí epizoda, musím s trpkostí konstatovat, že tak dobrý film jako Americké graffiti Lucas již nikdy nenatočil. A těžko někdy natočí – časy se mění. 90% Zajímavé komentáře: Isherwood, Visáč, Honza dAve, stilgar1 (20.01.2008)