Zločiny Velké Prahy

10/10 Vhledem k tomu, že se dříve to naše slavné období první československé republiky (1918-1938) stereotypně zobrazovalo jen z pohledu konce, nikdy nechyběla hrozba nacizmu a atmosféra předčasného konce byla klíčem, jak ty prvorepublikové příběhy vyprávět, jsou Zločiny Velké Prahy dílem pokrokovým. Společně s První republikou (která sice předčasně skončila už v roce 1931) a Četníky z Luhačovic (kteří začali hezky pozvolna v roce 1919) jsou Zločiny Velké Prahy (vsazené do roku 1922) příspěvkem k moderní dramaturgii, která se najednou 20. let nebojí a neignoruje je. A to samo o sobě je jednoduše skvělé. Pořád ještě se vyrovnáváme s pohledem na masarykovskou republiku z hlediska státní kinematografie a televize, která cíleně zobrazovala jen negativní stránky ve snaze utužit názor, že dneska se máme přece mnohem líp. Takže za zásadní změnu tleskám, k samotnému seriálu mám jen smířlivý komentář o tom, že příště to snad bude lepší, když se v ČT teprve učí nové řemeslo. Potenciál ohromný, jednotlivé případy slabé, nějaká zásadní rámcová linka chybí, takže to hlavní, co můžeme sledovat je maďarská domácnost bývalé šlechty, mladá láska na zapřenou a jedno sociální drama jak vystřižené z Kmínkova Zlatého ptáčete. (10.04.2021)

No myslím si, že seriálu neprospěla, žánrová neukotevnost. Dějová romantická linie s dcerou šéfinspektora to bylo na přesdržku. Jiří Langmajer měl postavu, která vlastně celým seriálem proexistovala, ale zásadní roli neměla. Jo Jardu Plesla mám rád, hrál asi co měl, ale te rozkrok _ šéf - táta - návštěvník karetního klubu byl na mě příliš. Pokud jde o jednotlivý díly a případy,  asi tři mě zaujaly, nejvíc ten s Pavlem Liškou, zbytek vyzněl do ztracena už při závěrečných titulcích. (05.04.2021)

První díl byl pro mě velkým zklamáním, ale postupem času jsem se začala na jednotlivé epizody těšit. Doma jsme se totiž skvěle bavili, když jsme se předháněli, kdo dřív uhodne vraha. Ovšem těch komediálních prvků se zde dalo najít podstatně víc. Dotyčnému jedinci, který vymýšlel některá staročeská příjmení, bych dala pusu, občas jsme při jejich vyslovení fakt umírali smíchy. Vzhledem k tomu, že vyšetřování zločinů nebylo moc napínavé, tak jsem vděčná za tu sondu do soukromého života detektivů a jejich rodin. Co vám budu vyprávět, třeba morousovitého inspektora Hynka Budíka v podání Jaroslava Plesla jsem si docela oblíbila. Taky jsem toho názoru, že nemusí téct potoky krve a policisté mluvit sprostě jako dlaždiči, aby vznikl dobrý kriminální seriál. Pokud se oprostím od jisté scenáristické nemohoucnosti, pak nemám důvod Zločiny Velké Prahy házet do jednoho pytle se seriálovou tvorbou komerčních televizních stanic. (55%) (06.04.2021)

Zdejší popravčí četa se opět vyznamenala... Zločiny Velké Prahy nejsou dokonalé a jsou spíše (objektivně vzato) na čtyři hvězdy, ale... Nemá smysl srovnávat, lépe je přistoupit k tomuto seriálu bez předsudků. Ano, "Zločiny" jsou jiné než "Hříšní lidé", "Panoptikum", "Humoresky" a další, ale to by snad mělo být plus. Postavy jsou zajímavé, některé si sympatie získaly hned, u jiných to byla trnitá cesta. Vizualita je OK, kamera, případy a lokace taktéž. Zajímavé je spojení se současnou hudbou. Plusem je i to, že nejsou vyloženě doslovné a polopatické. Obsazení je parádní a nemá smysl někoho vyzdvihovat, protože bych musel vyzdvihnout všechny. Lehce nudné a nezáživné dva díly (1. a 3.) jsou tou šmouhou na lesku "Zločinů", kvůki kterým to není subjektivně úplně top. Ale jelikož jste zde seriál "pěkně" sejmuli, tak neobjektivně přivřu oči a jsme na vrcholu. Se závěrem série jsem dospěl k názoru, že bych se pokračování nebránil a uvítal bych ho. (05.04.2021)

Já budu asi jeden z mála těch spokojených, vážně se mi to líbilo, ale pozor, neznamená to, že by Zločiny byli bez chyb, jsou tam a některé jsou tak nepochopitelně hloupé, že by je neudělal ani Jaromír Soukup (když by se teda rozhodl natáčet Kriminálku JS). Největěí problém je nevyváženost scénáře, některé díly jsou výborně vypointované, někde člověk ví od prvních minut, co a jak, pokud v životě pár detektivek viděl/četl (hned první část), někde je zas divácké trapno nad tím, jak je nepochopena dobová technologie (opravdu se v roce 1922 nedalo fotografovat v paparazzi stylu v lese, aniž by si vás někdo všiml, opravdu, opravdu ne) a vrchol je v ukrytí inkriminujícího důkazu na fikané místo, kde je to schované asi stejně, jako bílá myška v hadím hnízdě. Další mínus je to, že některé díly hrozně odnášejí fakt, že se natáčí ve dvou světnicích a jedné louce, naštěstí některým dílům byl dán vyšší rozpočet. Co mě ale bavilo neskutečně je hlavní postava inspektora Budíka, který je ideálním protikladem lidových charakterů inspektora Vacátka, nebo četníka Arazima, naopak je to muž distingovaný, uměřený a ne úplně nadšený z nových poměrů - a to je hrozně fajn změna a jako bonus naprosto přesné herectví páně Plesla dodává výsledku na genialitě. Ano, vzhledem k přerývavé kvalitě jednotlivých epizod to u mě hraničí s označením guilty pleasure záležitosti, ale pořád jsem spokojen a pokračování ve stejné atmosféře bych se vůbec nebránil. (05.04.2021)